Klíšťata na vzestupu - Jak se proti nim chránit?

Konec léta je na spadnutí, zato klíšťová sezóna sotva v půlce. Ačkoliv si lidé klíšťata spojují primárně s vycházkou do lesa nebo piknikem na louce, tento nenápadný parazit se zvládl rozšířit i do městských parků, našich zahrad a také hor.

Klíšťata jsou tradičně nejaktivnější od dubna do června a poté opět na podzim, nicméně jejich chování je silně ovlivněno klimatem. Kvůli mírnějším teplotám a vyšší vlhkosti je jsou klíšťata aktivní až do začátku listopadu. V oblastech s vlhčím a mírnějším klimatem jako Velká Británie může být klíště aktivní až deset měsíců v roce.

Klíšťata se probouzejí v době, kdy se vlhkost vzduchu pohybuje kolem pětačtyřiceti procent a teploty nad sedmi stupni, kdy tyto podmínky typické pro duben dnes nastávají již začátkem března. Zajímavé je, že klíšťata v chladnějších oblastech se zvládají probouzet i při nižších teplotách, tedy že se i v rámci svého vlastního druhu zvládají přizpůsobit podmínkám místa, kde žijí.

V souvislosti s oteplováním planety je rozšiřování klíšťat do vyšších nadmořských výšek. Dříve se klíšťata pohybovala v nadmořské výšce do sedmi set metrů, tedy pahorkatin a vyšších kopců. Dnes se vyskytují až ve výškách dosahujících dvanácti set metrů, včetně horských oblastí jako Krkonoše. Podle Českého hydrometeorologického ústavu má posun přímou souvislost s vyššími průměrnými teplotami a kratšími, méně mrazivými zimami.

Klíště je přenašečem infekčních onemocnění jako klíšťová encefalitida a lymská borelióza. Parazit je vybaven takzvaným Hallerovým orgánem,  díky němuž dokáže detekovat teplo, oxid uhličitý či chvění, a vyhledat tak vhodného hostitele. Ve svém dvou až pětiletém životním cyklu potřebuje pro každou fázi tři různé hostitele- larvy napadají hlodavce, nymfy ptáky nebo člověka a dospělá klíšťata velkou zvěř nebo člověka.

Rizika nakažení a jak se bránit

Podle dat z Evropského střediska pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) je v České republice výskyt nemocí přenášených klíšťaty dlouhodobě vysoký a v posledních letech stoupá. Mimo samotný kontakt s infikovaným klíštětem hraje důležitou roli délka přisátí, která zvyšuje pravděpodobnost přenosu nebezpečných bakterií.

Lymská borelióza je bakteriální infekce, která se může projevit až měsíc po přisátí klíštěte. Prvním varovným signálem bývá červená skvrna místě kousnutí. K pozdějším příznakům patří bolesti kloubů, svalů, únava, horečka či neurologické potíže. Nemoc se léčí vysokou dávkou antibiotik.

Encefalitida se šíří především přisátím klíštěte, někdy také konzumací nepasterizovaného mléka. Nemoc projevuje ve dvou fázích – nejprve jako chřipka, později jako zánět mozkových obalů nebo samotného mozku. Cílená antivirová léčba neexistuje, nejspolehlivější ochranou je očkování. Aplikuje se jen léčba symptomatická (léky proti bolesti, zvracení, na snížení horečky), která je většině případů podávána ve formě infuzní terapie.

V České republice není povinné, ale od roku 2022 je bezplatně dostupné všem osobám nad 50 let. Světová zdravotnická organizace (WHO) doporučuje očkování pro všechny žijící v oblastech s potvrzeným výskytem klíšťat.

Ideální je se vyvarovat se samotnému přisátí. Tomu se dá předejít nošením světlého, jemného oblečení s dlouhými rukávy a nohavicemi, používáním repelentů, vyhýbání se porostům a nezpevněným cestám.

Po návratu zvenčí je důležité provést celotělovou kontrolu, nejlépe ve sprše. Klíště se nejčastěji přichytí v místech s jemnou kůží a vyšší teplotou, tedy v podkolenních jamkách, tříslech, podpaží, za ušima a ve vlasech. Osprchování do dvou hodin po příchodu domů značně snižuje riziko přichycení. Jelikož se klíšťata po těle ráda pohybují, doporučují zdravotníci provést dodatečnou kontrolu také následující den.

Jemně a bez kroucení

Prevence začíná u pozornosti. Pokud přece jenom dojde k přisátí, neztrácejte hlavu, klíště se stále dá odstranit. Správná manipulace s ním je jednoduchá, ale vyžaduje přesnost a klid.

Klíště odstraňte co nejdříve po nalezení pinzetou se šikmou špičkou nebo navlhčenou vatovou tyčinkou. Tělíčko uchopte co nejblíže kůži a tahejte rovnoměrně směrem vzhůru, hlavně bez kroucení. Kroucením nebo mačkáním riskujete utržení části těla klíštěte a vypuštění infekce do ranky. Z tohoto důvodu také nepoužívejte mast, olej nebo krém k udušení klíštěte - mohlo by se začít dávit přímo do otevřené ranky. Pro snazší můžete klíště znehybnit pomocí speciálního gelu nebo spreje, který vám doporučí v lékárně.

Po odstranění ránu i pinzetu pečlivě vydezinfikujte. Pokud část klíštěte přece jenom zůstala v kůži, neodstraňujte je, opět riskujete infekci. Tělo si s ní často poradí samo podobně jako s třískou.

Odstraněné klíště zabalte do ubrousku a spláchněte nebo spalte. Poté tělo několik týdnů sledujte. Pokud objevíte rudou skvrnu ve velikosti od tří do pěti centimetrů s bílým středem, může jít o příznak boreliózy. Všímejte si také horečky, bolesti hlavy, svalů a kloubů nebo zvětšení uzlin.

Pokud naleznete popsané příznaky, místo zakousnutí zůstane dlouho zarudlé nebo si netroufáte sami odstranit klíště, obraťte se na lékaře. V případě potvrzení encefalitidy máte povinnost onemocnění nahlásit lokální Krajské hygienické stanici.