Pomoc při bolestech páteře

Páteř je pohybovou osou celého našeho těla. Jedná se také o orgán rovnováhy a pokud dojde ke změně postavení nebo funkce na jednom konci páteře, projeví se to současně i na druhém konci. Svou stavbou umožňuje páteř přímé držení těla. Onemocnění pohybového aparátu a konkrétně páteře patří v současné době k nejčastějším důvodům zdravotních  potíží, které souvisí s nedostatkem pohybu, sedavým zaměstnáním, stresy a celkově nevhodnou životosprávou. Mnohé potíže vznikají v důsledku místního přetížení a mají svůj původ v nesprávném držení těla a v nedostatečné nebo vadné koordinaci pohybu. Tyto chyby lze odstranit pravidelnou autorehabilitací, úpravou prostředí a odbornou lékařskou péčí.

Propojení

Páteř je s jednotlivými orgány spojena pomocí nervových vláken, které vystupují z míchy mezi obratli. Touto cestou se mohou obtíže daného úseku páteře promítat do příslušného orgánu, např. od horních krčních obratlů do hlavy, od dolních krčních obratlů a horních hrudních obratlů do rukou, k lopatkám a do krajiny srdeční, od středních hrudních obratlů do oblasti žaludku, z bederních do oblasti dolních končetin apod. Rovněž to platí také opačně, z orgánů se mohou potíže promítat do příslušného segmentu na páteři. Páteř je tedy propojena s celým tělem a z těchto důvodů je nutné, aby svaly zajišťující správné postavení a pružnost páteře, byly dostatečně pevné, a to zejména v místech, které jsou nejvíce přetěžovány.

Stavba páteře

Páteř je dvakrát esovitě zakřivena (krční a bederní lordóza, hrudní a křížová kyfóza) a je tvořena z 7 krčních, 12 hrudních, 5 bederních, 5 křížových a 4-5 kostrčních obratlů. Páteří probíhá mícha a jednotlivé obratle jsou navzájem propojeny pomocí meziobratlových plotének. Esovité zakřivení páteře napomáhá k udržování stability, tlumí nárazy a zlepšuje pružnost páteře.

Přechod hlavy a krční páteře

Funkční poruchy v oblasti hlavy a krční páteře vedou ke značnému omezení pohyblivosti a vyvolávají vznik ztuhlé šíje, poruchy rovnováhy a také častější zánět krčních mandlí. Z hlediska anatomie ovlivňují hlavové klouby vertebrální tepnu, jejíž stlačování může způsobit poruchy prokrvování hlavy a důsledkem toho se mohou objevit závratě a další potíže.

Přechod bederní páteře a křížové kosti

Pánev tvoří pevnou oporu páteře, a proto má také rozhodující vliv na její postavení. Bedrokyčelní spojení přenáší pohyb z dolních končetin na páteř a působí jako tlumič nárazů. Při určení blokády se často používá pojem pohybový segment páteře. Jedná se o dva páteřní obratle spojené meziobratlovou ploténkou.

Kloubní blokády

V kloubu lze provést tzv. funkční pohyb, který lze vykonat aktivním i pasivním způsobem. Například můžeme aktivně ohnout a narovnat zápěstí, můžeme s ním kroužit, ale nemůžeme oddalovat kloubní plošky. Toho můžeme docílit pasivním pohybem. Kloubní vůle nemůže být zvětšena aktivně, protože se jedná o vzájemné posuny kloubních plošek, otáčení, oddálení plošek nebo jiné posouvání. Blokáda znamená sníženou pohyblivost ve funkčním segmentu páteře nebo kloubu, při kterém bývá změněn aktivní i pasivní pohyb v kloubu. Uvolnění blokády bývá doprovázeno fenoménem lupnutí, které je projevem oddálení kloubních plošek od sebe. Lehčí blokády si můžeme sami napravit pohybem nebo cvičením. V případě blokád těžšího stupně je potřeba odborný přístup.

Jaké jsou příčiny vzniku blokád?

Příčin, proč blokády vznikají je mnoho a mohou působit buďto samostatně nebo v komplexu. Nejčastěji se jedná o jednostranné statické přetěžování páteře v chybných pohybových stereotypech. Příčinou může být blokáda reflexního původu,  která vzniká při změnách v segmentu při onemocněních vnitřních orgánů. Pro tyto blokády je charakteristické, že se opakují, jakmile se onemocnění zhorší.

Vznik reflexních změn

Každá vzniklá blokáda v pohybovém segmentu páteře je provázena reflexními změnami v okolí pohybového segmentu. Reflexně se změny objevují na kůži, v podkoží, svalech a fasciích (svalových povázkách). Na kůži se blokády mohou projevovat různými vegetativními změnami, např. zvýšením pocením, zčervenáním kůže, apod. Ve svalech se projevuje zvýšené napětí neboli spazmus, což je změna, která značně omezuje pohyb, protože postižený úsek páteře potřebuje zejména klid. V důsledku chronického přetěžování páteře a zhoršené výživy v dané oblasti dochází k organickým změnám jak na kostech, tak i na chrupavkách.

Autorehabilitace páteře

Autorehabilitace páteře představuje vlastní cílené zlepšování pohyblivosti páteře pomocí aktivního rozcvičování, automasáží nebo automobilizačních cviků, které jsou zaměřeny na jednotlivé úseky páteře. Jestliže chceme dosáhnout zlepšení zdravotního stavu autorehabilitací, doporučí se následující opatření:

  •          Zjistit aktuální pohyb v daném segmentu nebo kloubu.
  •          Při pohybech si subjektivně všímáme bolestivých míst.
  •          Svaly, které mají tendenci k ochabování budeme posilovat.
  •          Svaly, které mají tendenci ke zkrácení budeme protahovat.
  •          Cvičení můžeme doplnit o automasáž nebo akupresuru.
  •          Dbáme na teplotní komfort při cvičení i v běžném životě.
  •          Budeme pracovat na správných pohybových stereotypech.

 

Spinální cvičení

Správná funkce páteře je předpokladem dobré pohybové funkce organismu. Páteř vykonává celou řadu pohybů: předklon, záklon, úklon a rotaci. Hlavním cílem spinálních cvičení je uvolnění páteře, pomoci při stavech bolesti, zlepšení souhry svalů nervosvalové koordinace. Cvičení se lze provádět v různých modifikacích v leže, na zádech, na boku , na břiše nebo v kleku.

Postizometrická relaxace

K protažení zkrácených svalů, se doporučuje provádět tzv. postizometrickou relaxaci, což znamená uvolňování po předchozím napětí. Pohyby jsou spojovány s řízeným dýcháním a s pohybem očí. Při nádechu a s pohledem očí vzhůru dochází k aktivaci většiny svalů a s výdechem a pohledem očí dolů dochází k jejich uvolnění. Z tohoto důvodu při tlaku a napínání svalů proti odporu se nadechujeme nebo ještě zadržujeme dech a díváme se ve směru pohybum8 -10 sekund, čímž se napětí svalů zvětší. Tento stav se nazývá předpětí svalů. Při výdechu se díváme opačným směrem, uvolňujeme svaly a prociťujeme tzv. „tání svalů“ (postizometrická relaxace). Teprve poté provedeme protažení. Po výdechu se snažíme o úplné uvolnění. Sval bychom nikdy neměli protahovat přes bolest.

Bolesti v hrudní páteři

Bolesti v oblasti hrudní páteře jsou často způsobeny změněnou funkcí hrudní páteře vlivem blokád hrudních obratlů a žeber. Příčinou těchto funkčních změn a bloků jsou zejména problémy v klíčových oblastech páteře, fyzické přetížení a svalová dysbalance. Velmi často s bolestmi a bloky hrudní páteře souvisí onemocnění vnitřních orgánů. Do oblasti přechodu krční a hrudní páteře a do horní hrudní páteře se promítají onemocnění dýchacího ústrojí, srdce a oběhového systému. Bolesti a funkční poruchy ve střední a dolní části páteře mají vztah zejména k zažívacímu ústrojí – k nemocem žaludku, dvanáctníku, slinivky, jater a žlučníku. Na zádech vedle páteře často nacházíme reflexní změny na kůži, ve svalech atd. onemocnění střev, ledvin, močovodů a pohlavních orgánů se promítají do oblasti přechodu hrudní a bederní páteře a mohou vystřelovat i do dolních končetin.

Svalové křeče a bolesti

Křeče jsou většinou způsobeny zvýšeným svalovým napětím a nedostatečným prokrvením svalů, dále nedostatkem minerálů, především vápníku a hořčíku při poruchách ledvin a močového měchýře, nebo hromaděním toxinů v těle. Bolest trápí lidstvo od nepaměti a provází nás od našeho narození. Existují různé typy bolesti např. fyzická a psychická. Každý jedinec má různý práh bolesti, tzn., že někdo stejný podnět vnímá bolestivěji než jiný. To se odvíjí od různých okolností – vrozených dispozic, způsobů života atd.