Prevence nádorových onemocnění

V České republice každoročně onemocní rakovinou téměř 100 000 lidí. Největší šanci porazit rakovinu mají pacienti s rakovinou štítné žlázy a varlat, naopak nejhorší prognózu má rakovina slinivky a jater. Obecně je ale důležité, jak brzy se nemoc podaří zachytit. U některých zhoubných nádorů se jejich počet snižuje.

Nejčastěji diagnostikovaným zhoubným onemocněním byly v minulých letech kožní nádory vyjma melanomu. Mezi další nejpočetnější diagnózy patří rakovina tlustého střeva a konečníku, zhoubné nádory prostaty, karcinom prsu a nádory průdušnice, průdušek a plic. U některých závažných diagnóz (zhoubné nádory plic u mužů, zhoubné nádory kolorekta) sice dochází k mírnému poklesu, vyvažuje je však nárůst zhoubných nádorů prsu u žen a zvyšující se výskyt rakoviny kůže u obou pohlaví. Vyšší celkový výskyt nálezů můžeme dávat do souvislosti se stárnutím populace v České republice. Věk je totiž podle odborníků hlavním rizikovým faktorem zhoubného bujení, mimo jiné i proto, že se během stárnutí kumulují rizikové faktory.

Prostředí, ve kterém žijeme, a způsob, jakým se svým tělem zacházíme, může v mnohém ovlivnit naši budoucnost, tedy i to, zda onemocníme rakovinou. Proto bychom se měli snažit přibližovat co nejvíce zdravotnímu životnímu stylu, jíst pestrou stravu, nebýt obézní, mít pravidelný pohyb. Také bychom se měli vyvarovat známých karcinogenů, o kterých víme, že způsobují rakovinu, zejména kouření. Měli bychom na nebezpečí myslet i při dýchání kouře z ohňů či secondhand smoking – dýchání kouře z cigaret. Primární prevencí jsou preventivní prohlídky nebo vyhledávání (screening). Sem patří očkování proti HPV infekci, screening karcinomu tlustého střeva, prsu a děložního hrdla.

V rámci prevence nádorových onemocnění je základem dostatek kvalitní zeleniny, případně ovoce a pravidelná strava. Velmi důležité je omezení konzumace uzenin a velkého množství červeného masa. Nebezpečné je také velké množství cukru a nepravidelnost ve stravování, což společně s přejídáním vede k nárůstu vnitrobřišního tuku.
Co se týká rakoviny prsu, patříme mezi země se střední incidencí. K obecným rizikovým faktorům patří obezita, nadužívání hormonálních preparátů a nedostatek pohybu. Nádorem prsu může onemocnět žena, která nikdy nekojila, ale onemocněly i ženy, které kojily.
Zvyšuje se počet nemocných u mladých lidí? Záleží na typu onemocnění – u rakoviny varlat jde stále o onemocnění velmi mladých lidí, u rakoviny prsu se stále více objevují ženy pod pětačtyřicet let.

Kolik nemocných se dnes vyléčí oproti době před dvaceti lety? U mnoha diagnóz je zcela výrazný rozdíl. Vyšší úspěšnost je dána také tím, že o sebe lidé více pečují a do tří diagnóz (rakovina prsu. kolorektální karcinom a rakovina děložního čípku) zasáhly screeningové programy. Pokud ženy chodí na mamografii a na gynekologické prohlídky, zlepšuje se záchyt rakoviny prsu a děložního hrdla v časných stadiích.
Lidský papilomavirus (HPV) stojí za vznikem rakoviny děložního hrdla. Jedná se o jediný druh nádoru, který vzniká z infekce. Nejvyšší výskyt je okolo pětatřicátého roku věku. Souvisí to s tím, že ženy jsou vystaveny infekci lidským papilomavirem nejčastěji v mládí, do třicátého roku, a vývoj onemocnění od přetrvávající infekce přes přednádorové stavy až ke zhoubnému nádoru trvá asi deset let, což odpovídá nejvyššímu výskytu zhoubného nádoru okolo pětatřicátého roku. Naděje na vyléčení karcinomu děložního hrdla je dnes obecně vyšší, což je dáno podílem žen, u kterých je onemocnění diagnostikováno ve stadiu vyléčitelném.

Výživa a rakovina

Vlivu výživy je podle statistik připisováno 30-35 % všech úmrtí na rakovinu. Co se týká alkoholu, jde o 5 %,  stejně jako můžeme 5 % všech úmrtí na rakovinu připsat nedostatku pohybu. U kouření jde o 15-30 %.

Příjem tuku bývá spojen s obezitou, která je spojena se vznikem řady typu nádorů. Úlohu hraje zastoupení jednotlivých mastných kyselin. Ty nasycené mohou zvyšovat riziko nádorů tlustého střeva a konečníku nebo dělohy. Do stravy proto zařazujte ořechy, semena a různé druhy rostlinných olejů. Omezte konzumaci tučného masa, smetanových výrobků a cukrovinek s obsahem palmového a kokosového tuku. Oborníci došli k závěru, že nadváha a obezita jsou příčinou 20 % ze všech úmrtí na rakovinu u žen a 14 % u mužů. Sníží-li se hmotnost, do organismu se vyplaví více ženského hormonu estrogenu, který do jisté míry chrání před rakovinou prsu, endometria či vaječníků. Naopak pouhých pět kilo navíc zvyšuje riziko vzniku rakoviny prsu, slinivky či děložního čípku až o 30 %.

Ti, kdo konzumují potraviny s dostatkem vápníku, snižují riziko prekancerózních polypů ve střevě až o 36 %. Kdo nemá rád mléko, může si posloužit jiným zdrojem vápníku – jogurtem, mákem, tvrdým sýrem čí sardinkami.
Určitý kmen bakterie Helicobacter pylori v žaludku napomáhá vzniku žaludečních vředů, které jsou nebezpečné tím, že se mohou zvrtnout v rakovinné bujení. Vědci zjistili, že lidé s vysokou hladinou vitaminu C v krvi měli větší šanci, že se u nich vřed v rakovinné bujení nezmění.
Množství studií prokázalo, že brokolice pomáhá snížit riziko vzniku rakoviny vaječníků, žaludku, plic, močového měchýře, střev a konečníku. Během napářky trvající 3-4 minuty se v zelenině uvolní látka sulforafan, která dokáže zbrzdit růst rakovinných buněk. Ještě víc pro své zdraví uděláte, když k brokolici přidáte slunečnicová semínka nebo houby bohaté na selen. Zvýšíte tak protirakovinnou potenci sulforafanu.
Rajčata obsahují látku lykopen, která umí bojovat s rakovinnými buňkami a snižuje například riziko vzniku rakoviny prostaty. Tepelná úprava rajčat hadinu lykopenu zvyšuje a činí jej tak lépe využitelným.

Losos a další mořské tučné ryby obsahují vitamin B6. Konzumujete-li pravidelně rybu s oblohou z listové zeleniny nebo jako salát, můžete snížit riziko vzniku kolorektálního nádoru o 39 %.
S párky a uzeninami bychom to neměli přehánět.

Životospráva a prevence

Máte v rodině někoho, kdo podlehl rakovině? Zeptejte se svého lékaře na možnost genetického testování, které jistí, zda i vy jste ve zvýšeném riziku. Například genetická dispozice kolorektálního karcinomu je prokázána a je důvodem k preventivní prohlídce už ve čtyřiceti letech. Jestliže máte genetickou mutaci (BRCA1 a BRCA2), je pravidelná a častější mamografie nutností.
Pokud je vám více než 50, neváhejte a nechte se preventivně vyšetřit na okultní krvácení a pak jděte na kolonoskopii. Vyšetření zvládnete, dostanete léky na uklidnění nebo můžete vyšetření absolvovat v narkóze.

Rakovina plic je nejčastějším důsledkem kouření. Riziku se však vystavují všechny orgány, skrze něž prochází kouř: ústa, hrtan, hltan. Ani zde e však kouř nezastaví – kuřáci jsou mnohem náchylnější ke vzniku rakoviny žaludku, jater, prostaty, kolorektálního karcinomu. Zanecháte-li kouření hned, do patnácti let se riziko vzniku plicní rakoviny sníží na hladinu, v jaké bylo, než jste s kouřením začali.

Alespoň půl hodiny denně věnujte pohybu, během kterého se proměňují hladiny ženských a mužských hormonů, jež mohou ovlivnit vznik hormonálně podmíněných druhů rakoviny vaječníků nebo endometria, stejně jako některých typů rakoviny prsu. Ženy, jež pravidelně cvičí, mohou snížit riziko vzniku rakoviny vaječníků až o 30 %. Pohyb pomáhá rozpohybovat také střeva, a tím se předchází vzniku rakoviny střev.
Bolí vás často břicho, je nafouklé, aniž byste konzumovali nadýmavé potraviny? Bolí vás v podbřišku? Chodíte často na toaletu? Nemusí to být nic vážnějšího než nachlazení, zvláště pokud se potíže opakují. Nechte se včas prohlédnout gynekologem, nehrozí-li vám rakovina vaječníků.

Svědí vás na místech, kam si sami nevidíte? Ukažte toto místo někomu blízkému, zkontrolujte si navzájem každý kousek kůže, zjistěte, jaká piha změnila barvu či tvar, a budete přesně vědět, s čím zajít za dermatologem. Melanom se u žen nejčastěji vyskytuje na nohách, u mužů na trupu, hlavě nebo krku.

Psychika je důležitá stále, i dávno předtím, než onemocníme. Je nepochybné, že stres hraje velikou roli ve vývoji karcinomu. Bohužel, je to věc, která je neměřitelná. Pro někoho je největším stresem změna zaměstnání, pro jiného úmrtí blízkého. Na začátku je vždy nějaký prožitek, který se v mozku mění na nervové impulzy. Signál z mozku se dostává k dalším částem těla, mimo jiné i do nadledvinek, ze kterých se uvolní stresové hormony. Každý z nás má svou hranici, kdy se stres přestává „vyplácet“. Neřešené vztahové krize nebo deprese vedou k tomu, že je imunitní systém potlačen. Pokud je v pořádku, dokáže opravit poškozenou buňku, a pokud to nejde, snaží se ji zničit. Stres může potlačit všechny tyto obranné mechanismy. Dlouhodobá nerovnováha v psychice může vytvořit prostředí pro vznik mnoha druhů onemocnění, včetně rakoviny.