Kód pojišťovny

Poruchy štítné žlázy nás mohu překvapit

Ilustrační obrázek

V prvních fázích změny funkce štítné žlázy ve smyslu její snížené nebo zvýšené činnosti se přičítají příznaky, které jsou zprvu nenápadné, něčemu jinému. Na onemocnění štítné žlázy se ale myslí stále častěji, pacienti jsou často u obvodních lékařů vyšetřováni, a tak se někdy setkáváme s laboratorním onemocněním, tzv. skrytou sníženou nebo zvýšenou činností štítné žlázy.

Štítná žláza ovlivňuje fungování organismu již během nitroděložního vývoje. Je důležitá mimo jiné pro vývoj mozku a plod je zpočátku odkázán na hormony štítné žlázy od matky. Během prvních tří dnů po narození se u nás všichni novorozenci testují v rámci novorozeneckého screeningu na vrozenou hypotyreózu. Narušená funkce štítné žlázy v průběhu dětství může ovlivnit růst, psychiku, chování a později i pohlavní vývoj. Poruchy funkce štítné žlázy se mohou týkat i starších osob, proto je při podezření na některé onemocnění tohoto orgánu potřeba absolvovat potřebná vyšetření a příznaky nepodceňovat ani ve vyšším věku.

Hormony a práce štítné žlázy

Štítná žláza je největší žláza s vnitřní sekrecí – je umístěna na přední straně krku před průdušnicí, má motýlovitý tvar, velikost přibližně pět centimetrů. Pokud není zvětšená, není viditelná ani hmatná.
Hormony, které štítná žláza vyprodukuje, se pomocí krevního oběhu dostávají do celého organismu. Štítná žláza prostřednictvím svých hormonů ovlivňuje rychlost metabolismu, energetickou rovnováhu i fungování tkání a mnoha orgánů.
Produkuje tři hormony – tyroxin (označuje se jako T3), trijodthyronin (T4) a kalcitonin (CT). Hormony T3 a T4 ovlivňují rychlost látkové výměny, tedy rychlost, s jakou tělo zpracovává energii. T3 hraje roli také v termoregulaci. Kalcitonin se podílí na řízení hladiny kalcia (vápníku) v krvi. Pokud je množství hormonů vytvářených ve štítné žláze menší, než kolik je pro organismus potřeba, porucha funkce štítné žlázy se nazývá hypotyreóza. Opačný stav, tedy produkce příliš velkého množství hormonů, se nazývá hypertyreóza. jedná se o nejčastější poruchy funkce štítné žlázy.

Ani by nás nenapadlo, kolik toho má štítná žláza na starost. Hormony, které produkuje, ovlivňují metabolismus cukrů, tuků, bílkovin, vývoj, růst, ale i centrální nervový i srdečně-cévní systém, kostní i svalovou hmotu, podílejí se na tvorbě tepla a mají vliv na hospodaření tepla s vodou a solí.
Proč někoho štítná žláza zlobí a jiného ne? Jako u většiny nemocí je to kombinace vlivů genetických, tedy sklonu k určitým chorobám, a vlivům zevního prostředí. Normální velikost a funkce štítné žlázy je závislá na dostatečném přísunu jodu. Za mnoha nemocemi štítné žlázy také stojí takzvaná autoimunitní onemocnění.

Snížená činnost štítné žlázy

Hypotyreóza je stav, který bývá způsoben chronickým zánětem štítné žlázy. Při hypotyreóze jsou zpomalené některé tělesné funkce, pomaleji funguje také metabolismus. Osoby trpící hypotyreózou mohou pociťovat zvýšenou únavu a ospalost, mívají suchou kůži, špatně snášejí chlad a mohou je postihovat poruchy paměti. Ovlivněna může být i srdeční činnost, která je zpomalená, u žen může docházet k poruchám menstruačního cyklu. Hypotyreóza může být i vrozená, proto je během těhotenství důležité, aby ženy měly dostatečný přísun jodu a aby jejich štítná žláza fungovala správně. Pacientky, které se léčí s hypotyreózou, by měly již v prvních týdnech těhotenství navštívit svého endokrinologa, který přizpůsobí léčbu nové situaci.
Snížená funkce štítné žlázy u nás trápí pět až osm procent obyvatelstva. Neléčená nebo nesprávně léčená hypotyreóza může vést k řadě zdravotních obtíží. Při závažné hypotyreóze se může hromadit volná tekutina v dutinách tělních – v osrdečníku, plicích, břiše, člověk má zácpu, suchou kůži a sklon k ekzémům. V podkoží se hromadí kyselé mukopolysacharidy a vzniká takzvané plechové předloktí.

Léčba onemocnění

Léčba hypotyreózy spočívá v podávání hormonu, který organismu chybí. Pacienti ho užívají v tabletách a léčba je dlouhodobá, většinou celoživotní. Nastavení dávkování se pravidelně kontroluje pomocí odběrů krve a sleduje se hladina hormonu T4 a také hormonu TSH (tyreotropinu). TSH je hormon produkovaný podvěskem mozkovým, který stimuluje štítnou žlázu. Podle jeho koncentrace v krvi lze poznat, zda štítná žláza vytváří dostatečné množství svých hormonů a zda má pacient správně nastavené dávkování léků.
Součástí kontrol u endokrinologa bývá také ultrazvukové vyšetření štítné žlázy, které může odhalit uzly nebo cysty a díky kterému může lékař určit velikost žlázy a zkontrolovat například okolní uzliny. Samozřejmostí je hmatová a vizuální kontrola přední části krku v místě, kde se štítná žláza nachází.
Pokud je snížená funkce štítné žlázy zjištěna včas a léčba probíhá bez komplikací, nemusejí pacienti vnímat žádná konkrétní  omezení a onemocnění se nepodepisuje na kvalitě života.

Zvýšená činnost štítné žlázy

Hypertyreóza nebo také tyreotoxikóza se naopak projevuje urychlením všech metabolických dějů. Trápí přibližně dvě procenta populace. V tomto případě je člověk urychlený, rychle a překotně mluví, hodně jí, ale hubne, má průjem, opocenou a teplou kůži. Urychlením metabolismu se organismus zbavuje energie, pro pacienta je například obtížně zvednout ze dřepu.

Důvodem nadměrné tvorby hormonů štítné žlázy může být například autoimunitní onemocnění, tedy stav, kdy tělo vytváří protilátky proti vlastnímu organismu, nebo některé typy nádorů štítné žlázy.
Léčba hypertyreózy se liší podle příčiny této poruchy – pacienti užívají léky snižující tvorbu hormonů štítné žlázy (tyreostatika) a další léky například na zklidnění srdeční činnosti. Dávka léků se postupně upravuje, snižuje, musí se ale ponechat dlouhodobě, nejčastěji jeden a půl roku, jinak dochází často k recidivám onemocnění. Často se v první fázi onemocnění používají léky ovlivňující vegetativní nervy, tzv. betablokátory. Při neléčení zvýšené činnosti štítné žlázy hrozí postupně selhávání funkce orgánů celého těla. To se totiž zbavuje energie výdejem tepla, pocením, třesem i hyperaktivitou. Selhávají játra a dochází k srdečnímu selhání. U tzv. tyreotoxické krize i přes veškeré možnosti současné medicíny pacienti asi v polovině případů umírají. Naopak, je-li hypertyreóza včas a správně léčena, nezanechává žádné následky a dochází ke kompletní úpravě všech příznaků včetně neurologických a kardiálních.

Další onemocnění štítné žlázy

Basedowova nemoc – jedná se o autoimunitní onemocnění štítné žlázy, které způsobuje její zvýšenou funkci. Více pacientů je mezi ženami a k typickým projevům této nemoci patří zvětšená štítná žláza (struma), zrychlená srdeční frekvence a oči vystupující z očních jamek.
Hashimotova thyreoiditida – v tomto případě se jedná o chronické zánětlivé onemocnění štítné žlázy, při kterém je snížena funkce štítné žlázy. Léčba spočívá v celoživotní hormonální substituci, tedy v užívání syntetického hormonu štítné žlázy ve formě tablet.

Užívání syntetického hormonu štítné žlázy (levothyroxinu) v tabletách vyžaduje dlouhodobou kázeń pacienta. Tyto léky se, jak již bylo zmíněno, obvykle užívají celoživotně a pacienti je nemohou přestat brát, když přestanou pociťovat problémy, které měli před zahájením léčby. To, že se pacient cítí dobře, je známkou správně zvoleného dávkování, ale v žádném případě to neznamená, že je možné léky vysadit. Hormon štítné žlázy se užívá nalačno přibližně půl hodiny před snídaní a stejně jako u jiných léků je potřeba dávat pozor na možné lékové interakce. Může například snižovat účinek antidiabetik (léků proti cukrovce) nebo zesilovat účinek antikoagulační léčby (užívání léků proti krevní srážlivosti). Naopak užívání hormonální antikoncepce nebo hormonální substituční terapie po menopauze může jeho hladiny snižovat. Příliš vysoká dávka levothyroxinu může způsobit zrychlenou srdeční frekvenci, bolest hlavy, křeče nebo návaly horka. V tomto případě je nutné uvědomit lékaře, který by měl dávkování snížit.

Kdy je operace nutná

Důvodů, kdy mohou poruchy funkce štítné žlázy vyústit v operaci a odebrání celého orgánu, je několik. Patří k nim například nepříznivé výsledky cytologického vyšetření tkáně štítné žlázy ve smyslu podezření na karcinom štítné žlázy nebo neúspěch dlouhodobé léčby hypertyreózy. O přesném postupu rozhoduje endokrinolog, který má k dispozici všechny potřebné údaje o vývoji onemocnění i aktuálním stavu.

Nezbytný jod

Jod ve stravě je pro zachování normální činnosti štítné žlázy nezbytný. U dětí a dospívajících je přísun jodu zvlášť důležitý, stejně jako u těhotných žen, protože je zásadní pro vývoj mozku plodu. Největším zdrojem jodu jsou mořské ryby, řasy a plody moře. Jod je i ve vejcích, jogurtech, mléce, tvrdých a plísňových sýrech, brokolici, třešních, minerálních vodách a jodizované kuchyňské soli. Některé potraviny, například syrové zelí, arašídy nebo hořčice, narušují schopnost organismu využívat jod k tvorbě hormonů ve štítné žláze. Tyto potraviny se nazývají strumigeny, ale pokud se nekonzumují v nadměrném množství, nemají velký význam. Ovlivňují vznik strumy, jen pokud máme nedostatečný přísun jodu. Vznikem strumy jsou nejvíce ohroženi vegani.

Jod je topový prvek, který tvoří asi 60 % objemu hormonů štítné žlázy. Při nedostatku jodu štítná žláza neprodukuje dostatečné množství hormonů a dochází k nepříznivým změnám v celém organismu. Nedostatek jodu způsobuje zvětšování štítné žlázy, takzvanou strumu. Je velmi zvláštní, že struma může vzniknout i tehdy, když užíváte extrémně vysoké dávku jodu. To je spojeno s vysokou hladinou hormonů štítné žlázy.

Jod byl nazván podle řeckého slova iodes – modrofialový. Od doby svého objevu v roce 1811 byl používán v lékařství jako dezinfekční prostředek. V našem organismu je až 50 mg jodu, z toho dvě třetiny se nacházejí ve štítné žláze. Přestože lidské tělo potřebuje jen nepatrné množství tohoto prvku, je tak důležitý, že se od padesátých let minulého století přidává do kuchyňské soli. Naše země patří do oblasti s nedostatkem jodu. Výzkumy potvrzují, že jím dnes trpí asi 30 % populace.
Hlavně u dětí a dospívajících je hlavní příčinou vzniku strumy nedostatečný přísun jodu. Tehdy vzniká tzv. juvenilní struma, protože v období, kdy člověk roste a vyvíjí se, potřebuje organismus dostatek hormonů štítné žlázy. Nemá-li dostatek jodu k tvorbě hormonů, štítná žláza zvětší svůj objem ve snaze vychytat z krve co nejvíce jodu potřebného k tvorbě hormonů. Neléčená juvenilní struma může člověk trápit až do dospělosti, u žen pak v době těhotenství a laktace, kdy jsou kladeny zvýšené nároky na tvorbu hormonů produkovaných štítnou žlázou.

Prostá juvenilní struma bez uzlovatění se léčí dostatečným příjmem jodu a někdy přidáním malého množství tyreoidálních hormonů. Jde o supresní terapii, při níž se trochu potlačí tvorba hormonu thyreoliberninu (TSH) v hypofýze. Hormon TSH totiž nutí žlázu růst a pracovat. Při větších komplikacích, tedy u strumy s uzlovatěním, kdy není naděje na vymizení uzlů konzervativním postupem, se pacient zpravidla nevyhne operaci. U neléčené strumy může dojít k vývoji tzv. kompresivního syndromu, kdy jsou utlačeny krční žíly, dochází až k otoku krku a hlavy, je utlačena dýchací trubice a pacient se dusí. Proto bychom měli ihned vyhledat lékaře, pokud si všimneme „boule“ na krku. Zároveň však platí, že ne každá rychle vzniklá boule na krku musí znamenat závažné onemocnění. K relativně rychlému růstu strumy dochází hlavně u maligního nádoru štítné žlázy. V dnešní době jsou ale všechny tyto extrémní stavy naštěstí vzácné.

Ženy, které mají nezhoubné cysty v prsou, mohou pravidelným přísunem jodu omezit jejich tvorbu. Mnohé výzkumy potvrzují, že nedostatek jodu u žen je příčinou častějšího výskytu rakoviny prsu. Jedním z projevů nízké hladiny jodu je častá bolest prsů. Nedostatek jodu může mít za následek poruchy plodnosti a vyšší potratovost u žen.
Málokdo ví, že jod napomáhá při hubnutí, pomáhá spalovat nadbytečné tuky. Zvyšuje tělesnou energii a duševní svěžest, zvyšuje také odolnost proti chladu. Zabraňuje předčasnému stárnutí, pomáhá udržovat zdravé vlasy, nehty a pokožku, je účinný i proti akné.
Jod se ve střevě vstřebává poměrně dobře, během 24 hodin se 40-70 % tohoto množství dostane do štítné žlázy. Nedostatečné množství selenu může snížit účinnost jodu přijatého potravou. Pro správnou funkci štítné žlázy je důležitý vitamin A.

Povolení cookies

V ČPZP používáme cookies a jiné technologie za účelem poskytování našich služeb, vylepšení vašeho uživatelského zážitku, analýzy používání našich stránek a při cílení reklamy.