Opar je infekční onemocnění

Herpetických virů existuje celá řada, ale nejčastěji se projevuje ten označovaný jako herpes simplex virus 1. Právě ten způsobuje svědivé opary na rtech a na jiných místech obličeje.
Odhaduje se, že s tímto virem má zkušenost asi 90 procent populace. Virus oparu, který je příbuzný například viru neštovic nebo mononukleózy, může člověka potrápit především při první nákaze. Mohou ji dokonce provázet potíže, jakou jsou horečka, bolest v krku, bolest hlavy nebo otoky lymfatických uzlin.

Protože původce oparu zůstává po infekci trvale v těle, pro další propuknutí akutní fáze už není nutný kontakt s infekční osobou. Opar se často objeví ve chvíli, kdy je tělo oslabené, napadla ho jiná virová infekce, při hormonálních změnách (např. během menstruačního cyklu), při intenzivním slunění, v situaci, kdy je tělo vyčerpané stresem nebo emotivním prožitkem. Více ohroženi jsou také ekzematici.

Opar je nejvíce infekční v době mezi objevením se a vznikem krusty. Nebezpečný je proto jakýkoli kontakt, ať už se jedná o líbání či používání společného ručníku. Pokud chcete infekci předcházet, vždy byste se měli vyhýbat kontaktu s „aktivním oparem“, nepůjčovat si cizí osobní potřeby a pečlivě si mýt ruce, pokud máte sami opar. Samozřejmostí je neprovozovat s oparem sexuální aktivity, do nichž zapojíte ústa (virus HSV-1 se může přenést na pohlavní orgány).

Pokud už máte s oparem zkušenost, spolehlivě poznáte, kdy se blíží další akutní fáze. V takovém okamžiku se můžete pokusit předejít masivnějšímu výsevu puchýřků a průběh oparu zmírnit. Může se samozřejmě stát, že preventivní postup nezafunguje a opar přejde z počáteční fáze do stadia puchýřků a následně strupu. Přesto si můžete zakoupit přípravky, které vám mohou ulevit – protivirové léky penciclovir, dokosanol nebo hojení urychlující náplasti a gely. Opary se obvykle zhojí během dvou až čtyř týdnů samy, a to bez následků – nezanechávají na obličeji jizvy. V některých případech je ale dobré řešit opary s lékařem; například máte-li oslabenou imunitu, pokud se opary opakují, příznaky jsou těžké nebo se opary během dvou týdnů nezačnou hojit. Herpetický virus může napadnout také oči, tkáň prstů, u ekzematiků může postihnout větší plochy kůže a u osob s oslabenou imunitou další orgány – například míchu nebo mozek.

Z babských rad se doporučuje potírat místo možného oparu propolisem, zubní pastou, slivovicí, jablečným octem, aloe vera, šťávou z rozmačkaného listu meduňky, rozmarýnovým esenciálním olejem. Na postižené místo je také možné přikládat plátek česneku nebo citronu, uleví rovněž chlazení.

Opary nepostihují jen dospělé, děti se mohou nakazit už v okamžiku narození a pak kdykoli později. Zvláště závažné následky může mít herpetická infekce u novorozenců. Taková infekce totiž postihne celé tělo, nikoli jen jeho omezenou část.
Nebezpečná je nákaza virem herpetu při porodu během průchodu porodními cestami: k tomu může dojít nejčastěji v případě, že matka virus získala během posledních měsíců těhotenství. Je proto nutné, aby žena konzultovala s gynekologem nebo porodníkem jakékoliv vřídky v genitální oblasti, které se během těhotenství objeví. Lékař také při přípravě k porodu kontroluje děložní čípek, zda nejsou také na něm. Pokud by se ukázalo, že infekce je přítomna a může ohrozit dítě, lékaři někdy navrhují i provedení císařského řezu. Nijak složité ale není nakazit novorozence nebo kojence do půl roku věku. Líbání nebo dotyky rukama od člověka, který virus má, jsou rizikové.
U starších dětí mívá nákaza virem herpetu stejné projevy jako u dospělého. Častěji než u dospělých nákazu může doprovázet teplota. Děti jsou v důsledku své neposednosti svých rukou více ohroženy komplikací herpetu, která spočívá v přenosu infekce na špičky prstů. Mají totiž tendenci strkat si prsty do úst, což je v případě oparu rizikové.