Nezanedbávejte vyšetření zraku
Chcete-li mít zdravé oči, pečujte o ně stejně jako o jiné části svého těla. Neberte jejich „funkci“ jako samozřejmost. Často jsou každý den vystaveny práci na počítači, klimatizaci, topení nebo prudkému slunečnímu záření.
Prevence je důležitá jak u pacientů, kteří již očí vadu mají, tak u osob, které prozatím žádné problémy se zrakem nemají. Lidé často tyto zásady podceňují a chodí k očnímu lékaři nebo na operaci očí „na poslední chvíli“. Objednat se k očnímu lékaři na preventivní vyšetření můžete bez doporučení praktického lékaře, a to i v případě, že nemáte zrakovou vadu nebo potíže související s očima. Důvodem k preventivní návštěvě oftalmologa by měl být také výskyt očních vad v rodině, zejména zeleného či šedého zákalu. Diabetici nebo lidé s vysokým krevním tlakem by rozhodně měli k očnímu lékaři chodit pravidelně.
Jídlem k ostřížímu zraku
Oči potřebují správnou výživu, jinak jejich kondice slábne. Některé potraviny mohou nabídnout spoustu látek prospěšných pro zdraví očí. Zdraví očí prospěje konzumace oranžové, červené a tmavě zelené zeleniny, taková je bohatá na vitaminy A a C, na důležité minerály a stopové prvky.
Vitamin C je antioxidant, který je přítomný v každé části oka. Jde o vitamin rozpustný ve vodě, tělo si jej proto nemůže ukládat do zásoby a je třeba se postarat o jeho pravidelnou každodenní dávku. Doporučená denní dávka vitaminu C je pro ženy 75 mg, pro muže 85 mg. Jeho zdroji jsou pomerančový či grapefruitový džus. Některé druhy zeleniny přitom ovoce ještě předčí. Šálek nakrájené červené papriky obsahuje 190 mg vitaminu C.
Vitamin E je dalším antioxidantem s vysokým potenciálem pro zdraví očí. Chrání buňky očí a brzdí vznik šedého zákalu. Doporučení denní dávka vitaminu E u lidí starších 14 let je 15 mg. Nejvíce tohoto vitaminu obsahují mandle, slunečnicová semínka, lískové oříšky a burákové máslo. Z rostlinných olejů je vhodný třeba slunečnicový, lisovaný za studena.
Lutein je látka patřící do rodiny karotenoidů, které pomáhají zlepšit zdraví očí, které pomáhají zlepšit zdraví očí a chránit je před účinky volných radikálů Denní dávka 10 mg luteinu dokáže snížit riziko vzniku očního onemocnění a zlepšit vidění dokonce i u nemocných se šedým zákalem. Lutein najdete v červeně zbarvené zelenině a v listové zelenině tmavě zelené barvy. Na lutein je bohaté vařené zelí, špenát, brokolice, kiwi a dýně.
Látka se zvláštním názvem zeaxanthin rovněž chrání zdraví vašich očí. Postačí denní dávka 2 mg. Zeaxanthin najdete ve vaječném žloutku, sušených meruňkách, naložených kukuřičných zrnech a oranžových paprikách.
Esenciální mastné kyseliny působí jako zbraně proti různým druhům zánětu v celém organismu včetně očí. K nejvýznamnějším zdrojům patří maso mořských ryb, především lososa a dalších ryb žijících volně ve studených mořích. Najdete je rovněž v obohacených vejcích nebo hovězím mase z biochovu. Zásobárnami omega-3 mastných kyselin jsou ořechy a semena, především vlašské ořechy a lněná semena. Optimální denní množství omega-3 mastných kyselin je okolo 1,1 gramu.
Zinek je esenciální stopový prvek, který pomáhá transportu vitaminu A z jater do sítnice v oku, a tak pomáhá ochránit oko před makulární degenerací a noční slepotou. Denní dávka zinku pro muže je 11 mg, ženy potřebují 8-9 mg. K nejvýznamnějším zdrojům zinku patří ústřice, krabí maso, fazole, dýňová semínka, tofu nebo drůbeží maso.
Máte strach z makulární degenerace?
Makulární degenerace je zákeřnou nemocí. Začíná zcela nenápadně – svislé hrany budov vidíte pokřiveně, cítíte, že k běžným denním činnostem potřebujete více světla, může se vám měnit barevné vidění nebo je centrum vidění zastřeno. V prvních fázích nemoci si vůbec nemoc nemusíte uvědomovat. Je to proto, že mozek a druhé zdravé oko korigují vidění. Zrakové problémy pak přičítáme běžné únavě nebo nevhodným brýlím.
Existuje nějaký první náznak nemoci – první varování? Pacient zpočátku neregistruje žádné potíže, až později si všimne, že například část textu v novinách nebo knize nemůže přečíst. Anebo vidí nějaký objekt, třeba obličej, rozostřeně či deformovaně. A to je signál, který by ho měl přivést do oční ordinace.
Věkem podmíněná makulární degenerace je nemoc, která je nejčastější příčinou zhoršení, nebo dokonce ztráty zraku u starších osob. Je to onemocnění stárnoucí populace; stárnutí tkáně oka po padesátce je přirozené, ale někdy dojde k patologickým procesům, které vedou k rychlejším změnám na sítnici a k možnému nástupu nemoci.
Kromě již zmíněného věku ke vzniku nemoci přispívají genetické dispozice v rámci rodiny. Častěji se také nemoc objevuje u žen a u osob se světlou duhovkou. Třetím okruhem rizikových faktorů jsou pak tzv. zevní vlivy – kouření, nadváha, životospráva. Mezi ohrožující faktory patří hypertenze, vyšší index tělesné hmotnosti, nekvalitní strava, kouření nad dvacet cigaret denně nebo vystavení očí silným zdrojům záření. To se týká třeba sklářů, svářečů či některých kutilů. Včasné vyšetření u očního lékaře, zda existují nějaké změny na sítnici.
S jakýmikoli drobnějšími poruchami vidění se náš mozek vyrovnává po svém a obraz jako by dokreslí a stabilizuje. Mozek tak zakryje počáteční příznaky nemoci, kterými nám náš zrak říká, že je něco v nepořádku.
Člověk postižený rozvinutější formou makulární degenerace velmi obtížně čte, nemůže řídit automobil, těžko může sledovat televizi a později i na dálku nerozezná ani lidské tváře. V pokročilých stadiích onemocnění je ve středu vidění velká černá skvrna a zbytek zorného pole je rozostřen. Nemocný se již nedokáže orientovat a samostatně pohybovat, stává se závislým na okolí.
Onemocnění postihuje centrální část oční sítnice, kterou nazýváme žlutá skvrna (macula lutea, makula), a tato funkční tkáň se rozpadá.
Nemoc se vyskytuje ve dvou formách – při tzv. suché formě se ztenčuje tkáň sítnice a zanikají její smyslové a pigmentové buňky, při tzv. vlhké formě onemocnění dochází k chorobnému růstu cév, k prosáknutí makuly, krvácení a nakonec i ke zjizvení sítnice. Suchá forma nemoci je pomalejší, plíživější a méně zákeřná. Neumíme ji sice vyléčit, ale zpomaluje se podpůrnými preparáty. Vlhkou formu nemoci (tu rychlejší) se daří účinně potlačit injekcemi. Tato léčba je nákladná a pojišťovnou omezena jen pro některé pacienty. Jedna injekce stojí asi 20 tisíc a pacient potřebuje ročně asi 4 až 5 injekcí.
Nemoc je oboustranné onemocnění, ale oči jsou obvykle postiženy rozdílně. Pokud je výraznější stranový rozdíl, nezřídka se stává, že si postižení jednoho oka díky lépe vidoucímu druhému pacienti ani nevšimnou. Zkoušejte jednou týdně jedno oko, pak druhé a posuzujte, zda je vidění přibližně stejné jako při předchozím testování. Pokud zjistíte rozdíl, vždycky se něco děje: buď potřebujete brýle nebo máte šedý zákal, může však jít i o něco jiného, závažnějšího – většinou spojeného se stavem sítnice.
Bohužel, pokud má někdo od dětství a mládí nemocné oči, má i větší riziko vzniku makulární degenerace ve stáří. Může se jednat o některé formy vrozených dystrofií, zánětlivé změny, ale i dioptrické vady. Například krátkozrakost vyššího stupně – více než 8 dioptrií, kdy už dochází k oslabení takzvaného pigmentového listu jako podkladové vrstvy sítnice. Potom se patologie nemoci, o které mluvíme, může rozvinout rychleji. Ale na druhou stranu nehrozí větší riziko zanedbání, protože takto postižený člověk více chodí k očnímu lékaři, je více sledovaný a dobrý lékař pozná první změny včas.
Začít už od dětství
Zrak si musí pečlivě střežit nejen dospělí, ale zvláště děti. Zodpovědnost za jejich zdraví však máme my dospělí.
Nejčastější dioptrickou vadou v dětském věku je krátkozrakost. Vyskytuje se asi u 15-20 % školních dětí. Krátkozraké dítě vidí hůře do dálky a dobře zblízka. Typicky se tato vada projeví při nástupu do školy a následné zhoršení se projeví v pubertě. Další dioptrickou vadou je dalekozrakost, kdy dítě vidí dobře do dálky, hůře nablízko, která často doprovází dětské šilhání. Mezi méně se vyskytující vady patří astigmatismus (nestejnoměrné zakřivení rohovky). Někdy se setkáváme s tzv. anizometropií, tedy rozdílným počtem dioptrií na každém oku.
Vrozené dispozice rozhodnou, že je naprogramována jak míra dioptrické vady, tak její další vývoj, a nezmění to ani oční cvičení, výživa, ale ani brýle či kontaktní čočky, které však na druhé straně v těchto případech prokazatelně pomáhají zrakovému vývoji. Všechny refrakční vady jsou do značné míry podmíněné geneticky.
Poslední velké zahraniční studie potvrzují velmi zajímavý fakt – u dětí, které tráví více času venkovními aktivitami ve volné přírodě, je nižší četnost dioptrických vad než u dětí, které tráví svůj čas převážně doma u počítačů a televizorů. Mají tedy nynější děti více refrakčních vad než dříve třeba kvůli vysedávání před televizí a monitory počítačů? Dioptrické vady se dnes diagnostikují včasněji, než tomu bylo dřív, a vyšetřeno je také více dětí. Absolutní počet dětí s diagnostikovanými dioptrickými vadami je tedy vyšší. Jak se na četnosti těchto vad skutečně podílí tolik diskutovaný životní styl mnoha dětí, je otázkou. Tyto činnosti nejsou příčinou vzniku dioptrických vad a ani nevyprovokují nějaké oční onemocnění. Nicméně dlouhodobé, usilovné používání těchto přístrojů namáhá zaostřování očí a i menší dioptrická vada, kterou dítě již má, se pak může projevit dříve.
Jak mohou rodiče dětem pomoci jejich zrak chránit? Předně by měli u svého dítěte pozorně a pečlivě sledovat vývoj zraku. Existují totiž určité zřejmé známky toho, že nemusí být vše v pořádku. Pokud je např. brzy po narození, ale i později patrné šilhání, zvláště jednoho oka, je možné pozorovat viditelné kmitání očí či přistihneme dítě, jak si vtáčí prstíky do oka, a jsme svědky nepřirozeného natočení obličeje jednoho oka, mohlo by to znamenat, že na odkryté špatně vidí. U větších dětí si všímáme, zda nemhouří oči při pohledu do dálky, zda je nemají překrvené (krátkozrakost nebo alergie) nebo zda si nestěžují na bolesti hlavy (astigmatismus, vyšetření očního pozadí). Ve věku tří let pediatři provádějí u všech dětí test na zrakovou ostrost, ale při jakýchkoliv dřívějších známkách oční vady či pochybnostech, že se s očima něco děje, je dobré neprodleně konzultovat problém se specialistou.
