Migréna

Pro migrénu jsou charakteristické ataky středně těžké nebo těžké bolesti, které se vyskytují nejčastěji v polovině hlavy, avšak strany se mohou střídat. Bolest přichází většinou náhle, často během několika sekund až minut, má pulzující charakter a postižená osoba může pociťovat nevolnost a zvracení. Některým lidem vadí světlo, hluk i jakýkoliv pohyb.  V některých případech předchází tzv. aura.  Jedná se o dobu, kdy ještě nebolí hlava, ale již na sobě pociťujeme nějaké příznaky.

Může se jednat o závratě, černé skvrny v zorném poli tzv. skotomy nebo jiskřičky před očima (fosfeny). Migréna nemá většinou dlouhé trvání, její průběh bývá nanejvýš několik hodin a často dochází ke střídání dalších bolestí hlavy. Typická je např. tenzní bolest hlavy, která není tak intenzivní a postihuje celou hlavu s maximálním v zátylku a oblasti čela. Zvuky ani světlo většinou nevadí a bolest se rozvíjí během dne.

Varovné příznaky

Zcela výjimečně se může při migréně objevit brnění jedné polovin obličeje a jedné končetiny, které může být doprovázeno také poruchou hybnosti. V některých případech se objeví porucha řeči. Tyto příznaky jsou však typické pro cévní mozkovou příhodu a z těchto důvodu je neodkladné vyhledat lékařskou pomoc.

Dlouhodobý problém

Migréna bývá dlouhodobým problémem, který trpí zejména ženy, ale ani muži nejsou výjimkou. Velmi často souvisí migréna s genetickými predispozicemi a dědí se zejména po matkách, babičkách apod. Existuje také celá řada potravin, které mohou záchvaty migrény vyprovokovat.

Patří zde především alkohol, čokoláda a ořechy. Měli bychom jíst pravidelně a alkohol konzumovat jen mírně, nekouřit a dobře spát. Bylo zjištěno, že nejen nedostatek, ale také i nadbytek spánku má úzkou souvislost s rozvojem bolesti hlavy.

Spouštěče migrény

Pro jednoho může být spouštěčem migrény stres, pro druhého to může být více kořeněný oběd. Mezi nejčastější spouštěče migrény patří:

Stres – může být doprovázen zvýšeným napětím v oblasti krku, hlavy a ramen

Potraviny – mezi rizikové potraviny patří tvrdý a zralý sýr, čokoláda, oříšky, kyselé zelí, kofein atd.

Hlad – mezi prevenci vzniku migrén patří pravidelná strava v malých dávkách a žádné hladovění

Alkohol – pivo a víno se řadí mezi významné původce bolesti hlavy

Poruchy spánku – změna spánkového rytmu ať už ve formě zkrácení nebo prodloužení

Parfém – silná a intenzivní vůně, osvěžovače nebo aviváže

Počasí – prudké a extrémní výkyvy počasí

Kouření – patří k silným spouštěčům bolestí hlavy

Změny krevní koncentrace

 Podle odborníků se na vzniku bolesti hlavy podílí změny krevních koncentrací tzv. „vazodilatačních aminů“, což jsou chemické látky, které ovlivňují krevní cévy.  Aminy jsou v krvi běžně přítomny, avšak jejich koncentraci může zvýšit konzumace určitého typu potravin, dochází k jejich vyplavení do krve v průběhu stresových situací, při snížení hladiny krevního cukru v době mezi jídly.

Někteří lidé mají nedostatek enzymu, který tyramin odbourává, takže, když tato jídla konzumují, dochází k hromadění tyraminu v krvi a spustí se řetězec reakcí, které vedou k migréně. Dále někteří nemocní s migrénou mají nedostatek enzymů, které odbourávají vazoaktivní aminy. To vysvětluje zhoršené potíží při výkyvech hormonů v krvi např. při menstruaci nebo při užívání antikoncepce. Větší sklon k migrénám mají lidé trpící vysokým krevním tlakem nebo v důsledku úrazu hlavy.

Záchvaty se mohou objevit při vzestupu soli a vody v těle. U dětí se někdy objevuje tzv. „břišní migréna“, která před dosažením dospělosti vymizí.

Fáze migrény

  • Přichází pestrá paleta příznaků, která může trvat několik hodin výjimečně i nedéle. Dotyčná osoba se necítí dobře, objevuje se časté zívání, podrážděnost, únava až malátnost. Někdy má dotyčný chuť na určitý typ jídla nebo má zcela nezvyklý hlad. Tyto pocity se nazývají podromy a dávají signál, že v následujících 24 hodinách pravděpodobně dojde k záchvatu. Ten, kdo trpí záchvaty migrény opakovaně již pod těmito signály rozpozná přicházející záchvat.
  • Asi u 20% osob trpících migrénou přichází tzv. aura, což se projevuje neostrým viděním, světelnými záblesky nebo jiskřením před očima. Ke vzácnějším typům aury patří krátce trvající jednostranné brnění nebo snížená citlivost obličeje, poruchy rovnováhy nebo porucha řeči.
  •  Dotyčný pociťuje silnou a pulzující bolest a ve většině případů to bývá na jedné straně hlavy. Často se objevuje pocit na zvracení (nauzea), světloplachost a přecitlivělost na hluk a pachy. V takovém případě se doporučuje být ve tmě a v klidu. Migréna nás limituje při vykonávání běžných činností a zhoršuje se při jakékoli zátěži.
  • Dochází k uklidnění bolesti, ale cítíme se unaveni a bolí nás svaly a jsme ospalí.  V některých případech se tato fáze může projevovat naopak dobrou náladou a přílivem energie.

Léčba

Jedinec trpící migrénou by se měl poradit se svým lékařem o možnostech dlouhodobé léčby.

Četnost záchvatů mohou pomoci snížit některé léky, avšak nejprve bychom mohli vyzkoušet i některé alternativní postupy (akupunkturu, změny stravy, fototerapii apod.)