Mobilní aplikace

Nechcinudu.cz

Šanci přestat kouřit má každý...

Když Kryštof Kolumbus objevil roku 1492 pro Evropu Nový svět, začala nová éra civilizace. Z Evropy domorodcům přivezl křesťanství a domů se vrátil s vysoce návykovou látkou s povzbudivými účinky – tabákem. Kouření se rychle rozšířilo. Tabák se zprvu kouřil z dýmek, v 18. století se hodně šňupal, v 19. století vznikly první manufaktury na balení cigaret. Celosvětová tabáková pandemie vypukla.

Kouření tabáku mělo u původních obyvatel Ameriky především kultovní charakter, tabák nebyl užíván denně. Navíc byl tento rituál vyhrazen pouze dospělým mužům.
Kouření má velice negativní vliv na zdraví člověka, ovlivňuje kromě dýchacího ústrojí také oběhové ústrojí a vede k závislosti. Takže otázka, zda pacient kouří, je první, kterou v ordinaci uslyšíte.

V České republice kouří asi 2 300 000 lidí nad 18 let, z nichž asi 70 procent touží přestat. Devět z deseti kuřáků začne kouřit před 18. rokem věku. První cigaretu si dá dítě kolem 10. roku věku, v Praze ještě o půl roku dříve. Ročně kvůli této závislosti zemře asi 16 tisíc pacientů; ti vinou kouření ztratí asi 15 let života. Přestává-li kuřák kouřit sám, bez léků a odborníka, po roce nekouří  asi jen 4 ze sta.

Osmdesát procent dospělých kuřáků v ČR začalo s kouřením před osmnáctým rokem. Nekuřáckých domácností je u nás 35 %. Každý čtvrtý muž u nás umírá na následky kouření, v případě žen je to každá čtrnáctá. V souvislosti s kouřením zemře v České republice každý den 50 kuřáků, dalších pět lidí denně zemře jako oběť pasivního kouření. Ročně stojí léčba nemocí, které způsobuje kouření, zhruba 20 miliard korun. Devadesát procent nemocných s rakovinou plic byli kuřáci. Z 30 procent se kouření podílí na vzniku zhoubných národů, 15 tisíc úmrtí na nemoci srdce a cév ročně způsobilo kouření.

Nikotin není jediným škůdcem

Hlavní psychoaktivní látkou v tabáku je nikotin, který působí na nikotinové receptory v mozku, a tak vyvolává příjemné pocity. Jakmile si totiž zapálíte cigaretu a vdechnete kouř, nic už není jako dřív. Do těla se vám vplíží nikotin, plicní sklípky začne pomaličku slepovat dehet, následovaný dalšími jedovatými produkty spalování, jež dále pronikají do krve. Jenomže to špatné dlouho nevnímáme – s prvním „šlukem“ vystřelí dávka nikotinu přímo do „centra odměny“ v mozku, jež zareaguje rychlostí blesku a zaplaví krevní oběh dopaminem. Právě ten na tváři kuřáka vyvolává výraz blaženosti.

Myslíte si, že jedna cigareta nevadí? Mýlíte se – jakmile si mozek na pravidelnou dávku nikotinu zvykne, postupně začne vyžadovat jeho další a další přísun. V mozku totiž dochází k nenápadnému, leč plynulému zvyšování počtu nikotinových receptorů, které uspokojí pouze nikotin. Není-li jeho dodávka úměrná množství receptorů, dostaví se abstinenční příznaky způsobené jeho nedostatkem. Postupně se vytváří tolerance k dávce. Je to stejné jako u ostatních drog. K vyvolání dalšího příjemného pocitu je zapotřebí stále více cigaret. Pak už nekouříte proto, aby vám bylo lépe, ale proto, abyste se přestali cítit hůře. Fyzická závislost vzniká asi do dvou let od počátku a projeví se až u 80 % kuřáků. Nikotinové receptory reagují na nedostatek nikotinu a způsobují abstinenční příznaky. Tyto receptory už nikdy nezmizí, a tak se jen těžko i přes vyléčení ze závislosti můžete stát jen  příležitostným kuřákem.

Myslíme na naše zdraví?

Kouření má mnoho rizik a za všechno může hlavně nikotin, který vyvolává podráždění nervové soustavy, aktivizuje duševní činnost a někdy dochází až ke vzniku třesu či křečím. V počátcích kouření se dráždí i centrum pro zvracení, v menších dávkách zvyšuje nikotin vylučování žaludeční šťávy, zpomaluje vyprazdňování žaludku, snižuje pocit hladu a potlačuje chuť k jídlu. I proto někteří kuřáci, zvláště ženy, nechtějí s kouřením přestat, aby nepřibrali. Zároveň urychluje střevní peristaltiku, což bývá doprovázeno případným vyprázdněním. Naopak bez cigarety se může objevit zácpa. Po vykouření cigarety také dochází k masivnímu vyplavení stresových hormonů, které zrychlí srdeční činnost, zvyšují tlak a dechovou frekvenci. Tím dochází ke zvýšení bazálního metabolismu a většímu spalování energie, a to až o 800 kcal/den.

Kromě nikotinu je ale nebezpečný i dehet, který přímo souvisí nejen s obvykle zmiňovanou rakovinou plic, ale i s dalšími typy rakoviny. Kouření urychluje také rozvoj aterosklerózy, kuřáci mívají i vředové choroby žaludku a dvanáctníku, dříve se u nich rozvíjí šedý zákal a stařecká hluchota, muži-kuřáci mívají potíže s potencí a ženy zase menstruační potíže, případně i problémy s neplodností.

Kouření je veřejností obvykle spojováno především s rakovinou plic. Je to část pravdy. Kromě zhoubných nádorů kouření působí na celou řadu dalších velmi závažných onemocnění. Například klinické obstrukční choroby bronchopolmunální, což je onemocnění, které je nejen nákladné, ale invalidizuje velkou část občanů. Kouření se významně podílí na onemocnění rakoviny hlavy a krku, močového měchýře, gynekologických malignitách a onemocnění pankreatu, což je onemocnění se vzestupnou tendencí.

Co nám brání přestat

Abstinenční příznaky jsou jedním z hlavních důvodů, proč kuřáci prostě život bez cigarety nezvládají. Právě abstinenčními příznaky se tělo snaží zbavit škodlivých látek, takže je naprosto normální, že se člověk nebude cítit zcela v pohodě. Dalším důvodem bývají nejrůznější situace, které v kuřákovi vyvolávají touhu si zapálit. Patří k nim například pravidelný čas, v němž jste byli zvyklí kouřit (třeba po obědě), kdy se nutkání objeví. Další příčinou je zvyk kouřit třeba při řízení auta nebo při sledování televize.

Odborník je záruka

Proč kuřák znovu a znovu sáhne po cigaretě, když dobře ví, co vše mu kouření bere? V mozku je totiž hluboce uložena paměťová stopa toho, jak příjemně se kuřák po cigaretě cítil. Hlava si dokonce pamatuje situace, při nichž člověk nejvíc kouřil (restaurace, stres). Nejvíc je mozek citlivý na nedostatek nikotinu prvních 72 hodin od poslední cigarety. Omyl kuřáků je, když se domnívají, že nikotin snižuje stres – je to naopak: pokud hladina nikotinu klesá, nutí nás to „uklidnit se“ další cigaretou. Jak z toho ven? Máte-li chuť si zapálit, musíte nasměrovat úsilí a myšlení přesunout jinam. To vyžaduje pevnou vůli a odhodlání. Někdo to zvládne sám a ze dne na den, jiný potřebuje delší čas. Z toho vyplývá, že pokud se kuřák rozhodne přestat s kouřením sám, bez pomoci léků a terapie, má asi 3% šanci na úspěch. Pokud navštíví lékárnu a koupí si náhradní nikotinové přípravky, zvýší se jeho šance, že přestane kouřit na 10 %.

Léčba odborníků zahrnuje intervenci a farmakologickou léčbu. Zde je šance vyšší až desetinásobně, po roce zůstává bez cigaret kolem 40 % pacientů. Cokoli, co pomůže, je dobré, ale když to nejde, je na místě obrátit se na odborníky. K léčbě závislosti se musíte rozhodnout vy sami. Odborníka potřebujete pro posílení vůle a také vám může pomoci prostřednictvím farmakologické léčby. Existují  tři druhy léků: nikotin volně prodejný v lékárně, ve formě náplastí, žvýkaček, ústního spreje nebo rozpustného filmu, a dále dva léky, které musí předepsat lékař.

Chcete-li využít vytržení ze stereotypu pro zbavení se závislosti na cigaretách, měli byste mít vlastní plán, co v jednotlivých situacích místo kouření dělat, a také byste si měli nechat předepsat léky. Ty mohou potlačit abstinenční příznaky, takže dovolenou bez cigaret můžete prožít ve větším klidu a psychické pohodě.

Dovolená bez cigaret?

Obecně je dovolená dobrou příležitostí k odložení cigaret, opustíme své prostředí, dny prožíváme jinak, potkáváme nové lidi. Snadněji se zbavíme spojení cigaret s typickými situacemi, činnostmi nebo osobami. Zejména pokud trávíme dovolenou s nekuřáky nebo v zemích, kde se na veřejnosti prakticky nekouří, to pomáhá řadě pacientů. „Odvykací“ dovolená by měla trvat co nejdéle a nejkritičtější bývá první týden. Kouření ve vašem okolí je pochopitelně nepřítelem úspěšné léčby závislosti na tabáku. Je dobré cigarety kolem sebe nemít. Také ti, kteří žijí nebo pracují s kuřáky, to mají těžší.
Kouření je chronické onemocnění, to znamená, že se často vrací. Závislost na tabáku je silnou závislostí, které není jednoduché se zbavit, a pokud se napoprvé nepovede všem, neměli by mít pocit méněcennosti – nejsou neschopní, jsou závislí. Průměrně je úspěšný pátý pokus a z neúspěchů je třeba se poučit: co pomohlo, že jsem se vrátil ke kouření, co příště v takové situaci udělat, abych si nezapálil…

Pokud chtějí ženy přestat kouřit právě během dovolené, měly by si ji naplánovat na první polovinu menstruačního cyklu. S tímto zjištěním přišli vědci z Pittsburské univerzity. Účastnice studie kouřily v průměru dvacet let 20 cigaret denně. Svého návyku se snažily zbavit v průměru třikrát. Abstinenční  příznaky, jež mimo jiné zahrnují depresi, úzkost či přecitlivělost, byly pozorovány v menší intenzitě u žen, jež skončily s kouřením mezi 1. a 14. dnem svého cyklu, oproti těm, které přestaly kouřit od 14. dne cyklu až do začátku menstruace.

Z poněkud neobvyklého úhlu se na nikotinovou závislost podívali kanadští vědci z univerzit v Torontu a Montrealu. Zajímaly je účinky nikotinu na psychiku dospívající mládeže. Podle vědců zdání, že kouření přináší lidem jen libé pocity, klame. Ačkoli z krátkodobého hlediska cigareta působí jako psychická vzpruha, v dlouhodobějším horizontu je kouření u dospívajících spojeno s častějším výskytem depresivních příznaků. Vliv tabáku na náladu dospívajících vědci zkoumali pomocí dotazníků u více než 600 mladých studentů, rozdělených do tří kategorií. V první byli nekuřáci, ve druhé ti, kdo kouřili bez ohledu na svůj psychický stav, a ve třetí byli kuřáci, kteří používali cigaretu pro povzbuzení a zlepšení nálady. Po zhodnocení všech dotazníků došli vědci k názoru, že studenti používající cigarety jako prostředek k zaplašení deprese jsou naopak ve vyšším riziku, že se u nich deprese časem zhorší. Riziko prohloubení deprese bylo u kuřáků významně větší než u mladých lidí s depresí, kteří nekouřili. Příznaky deprese se nakonec významně zhoršovaly poté, co mladí lidé s kouřením začali.

Autor: - kš -

Facebook

Infocentrum
810 800 000, 597 089 205
(částečně hrazeno)

kód pojišťovny: 205