Slevy s ČPZP 2019

Záněty k zimě patří

Jestliže se nachladíme, postačí nám pár dní v teple a naše tělo se s viry vypořádá. Pakliže ale jde o bakteriální zánět postihující vedlejší nosní dutiny, antibiotikům se nevyhneme a patrně bude nutné i vyšetření specialistou ORL.

Zánět dutin (sinusitida)patří mezi nejčastěji se vyskytující ORL onemocnění, zvláště v chladných měsících. V Česku je odhadován počet pacientů, kteří během jednoho roku onemocní sinusitidou (i když dnes se dává přednost označení rinosinusitida, protože zánět vedlejších nosních dutin postihuje také nosní sliznici), dokonce na dva miliony. Ve skutečnosti bude toto číslo ještě vyšší, protože mnozí z nás praktikují samoléčbu, a neuvědomí si tak možná rizika s tímto onemocněním spojená. Pokud nemáte výrazné obtíže, mnohdy jako laik nepoznáte, že jde právě o sinusitidu. ORL vyšetření předchází rozvoji pozdějších možných komplikací.

Průběh nemoci

Někteří lidé mají k tomuto onemocnění zvláštní předpoklady, ať už jde o anatomické vývojové nepravidelnosti, stavy způsobené úrazem, nebo důsledek jiných onemocnění, např. nosní polypózy. Bohužel někdy může být sinusitida, tedy hnisavá sekrece z nosu nebo neprůchodnost zejména jedné strany nosu, prvním příznakem nádoru v oblasti nosu nebo vedlejší dutiny nosní.
Nejčastější příčinou sinusitidy je běžné nachlazení, kterému zpočátku nevěnujeme pozornost, a nedopřejeme tělu potřebný klid, nebo nedostatečná kompenzace alergické rýmy. V důsledku toho se původně banální rýma nelepší a zánět se rozšiřuje na vedlejší dutiny nosní. Výraznější otok nosní sliznice způsobuje uzavření ústí nosní dutiny, čímž se vytvoří příznivé prostředí pro bakteriální infekci. V tomto případě už je na místě endoskopické vyšetření, v komplikovaných případech CT vyšetření. Prostý rentgenový snímek dutin se již pro malou průkaznou hodnotu považuje za nedostatečný. Spíše se u opakovaných nebo neustupujících zánětů opakuje odběr vzorku sekretu pro bakteriologické vyšetření. Lidé se strukturálními změnami (např. vybočenou přepážkou) a též lidé s chronickou sinusitidou nereagující na léky by měli být v každém případě vyšetření otorinolaryngologem, aby léčba byla správně nastavená.

Pravdou také je, že během našeho života se fyziologické funkce nosu mění, nos se prodlužuje, nosní křídla se propadají vzhledem k tomu, že dochází k měknutí podpůrné nosní chrupavky. Proudění vzduchu nosem se tedy mění v důsledku zúžení prostoru mezi horní a dolní postranní chrupavkou. Původně jednosměrné proudění vzduchu se mění na turbulentní a výsledkem je změněná funkce nosní sliznice, takzvaná stařecká rýma. Pacienti si stěžují buď na stálou vodnatou sekreci z nosu, nebo naopak na tvorbu krust v nose, jeho ucpávání a vysychání, zejména po ulehnutí na lůžko. Někteří také poukazují na snížení citlivosti pro chutě a vůně. Na rozdíl od této stařecké rýmy mají pacienti s chronickou sinusitidou pocit tvorby hustého hlenu, tedy hnisavou sekreci s bolestmi hlavy, často je obtěžuje zejména sekret zatékající z nosu do krku a kašel.

Mezi běžné příznaky sinusitidy patří problémy trvající více než deset dní, pocit ucpaného nosu s žlutozelenou sekrecí, zejména jednostrannou, mírné bolesti hlavy a horních zubů, zápach z úst či kašel. Naopak bolestivé tlaky v obličeji na počátku rýmy a vysoká horečka pro sinusitidu spíše nesvědčí.

Chronická sinusitida může přinést komplikace. Mluvíme o ní v případě, kdy zánět dutin trvá déle než tři měsíce nebo jeden zánět střídá druhý. V těchto případech hrozí nevratné poškození sliznic vedlejších dutin nosních, což mnohdy vyžaduje chirurgický zákrok pro obnovení přirozené drenáže.

Účinná prevence

Jestliže víte, že máte k zánětům dutin sklon, raději dbejte na prevenci. V první řadě udržujte nosní dutiny čisté. Základem je správné smrkání – tedy vždy jen jednou dírkou (druhá je ucpaná stlačeným prstem). Hodně pijte, především neperlivou vodu, a dbejte na zvlhčování vzduchu v místnosti, kde se nacházíte, zejména když hřeje topení. Cestujte-li letadlem nebo jste v jiném klimatizovaném prostředí, zvlhčujte nosní sliznici třeba pomocí spreje s mořskou vodou, můžete použít i lokální antihistaminika či kortikosteroidy.
Výbornou prevenci sinusitid jsou pravidelné výplachy nosu slanou mořskou vodou za pomocí nosního spreje. Avšak v případě akutního onemocnění tyto výplachy stav zhoršují. Prevenci podpoříte i zvýšeným příjmem vitaminů – tělo v zimních měsících potřebuje především vitamin C, příznivě působí zinek či omega-3 mastné kyseliny, které pomáhají v boji proti zánětům. Mimo jiné byste měli také přehodnotit svůj jídelníček – zda neobsahuje příliš bílé mouky, cukrů, tuků, mléka a polotovarů plných „éček“. Tyto potraviny nadmíru zatěžují organismus.

Zánět a děti

Málokterá maminka neřešila u svého dítěte záněty středního ucha. Některé děti se s nimi potýkají opakovaně a občas problémy přetrvávají až do dospělosti.
Stavbu ucha (boltec, zvukovod, bubínek a střední ucho) si většinou pamatujeme díky líbivému pojmenování tří kůstek: kovadlinky, která naléhá na bubínek, kladívka a třmínku. Ze středního ucha (za bubínkem) vede Eustachova trubice, která spojuje středoušní dutinu s nosohltanem. Její funkcí je vyrovnávat tlaky mezi středoušní dutinou a nosohltanem a odvádět nežádoucí  tekutinu ze středního ucha. Děti mají tuto trubici kratší a tím více náchylnou k cestě infekce. Zánět středního ucha se projevuje intenzivní bodavou bolestí ucha, teplotou až horečkou, ale i zvracením a průjmem. Velmi často a rychle začíná v noci a je důvodem k návštěvě lékaře. Ten posoudí otoskopický nález a zahájí léčbu.
Pokud má dítě bolesti, je lepší přijít včas k lékaři, který provede paracentézu a tím zajistí evakuaci hnisavého obsahu z ucha. Při opakovaných zánětech může docházet k samovolným rupturám bubínku bez výraznějšího bolestivého korelátu.

Při zánětech středního ucha má genetika určitý vliv; pokud těmito potížemi trpěli rodiče nebo blízcí příbuzní dítěte, je třeba s rizikem počítat. Ostatní faktory, třeba nástup dítěte do mateřské školy, přenos bakteriálních nákaz v kolektivních zařízeních a podobně, mají u geneticky disponovaných dětí  podružný význam.
Obecně platí, že jakýkoli zánět v těle, zejména pokud se opakuje, není žádoucí. Proto se opakované záněty středního ucha řeší několika postupy: lékaři posoudí možnost odstranění nosní mandle, pátrá se po příčinách zánětů dutin, vyšetří se bakteriální stav v horních cestách dýchacích, mohou se vyzkoušet i autovakcíny. Individuální vakcíny se aplikují za účelem získání odolnosti vůči individuálnímu bakteriálnímu kmeni.

Stále častěji vídáme v letadlech i hodně malé děti. Pokud má dítě nosní mandli, která uzavře Eustachovu trubici, může mít bolesti, především při klesání letadla. K uzavření Eustachovy trubice při cestování letadlem vede také počínající katar horních cest dýchacích nebo i pouhá začínající rýma. Bonbony a žvýkačky trochu uleví, ale prokazatelně  pomáhá vhodné antihistaminikum, někdy též kapky na rýmu.
Záněty zevního zvukovodu může způsobit i voda v bazénech a na koupalištích. Tyto záněty jsou poměrně dost bolestivé a bývají důsledkem bazénové chemie. Je paradoxní, že tyto potíže méně vídáme u dětí, které se chodí koupat k rybníkům nebo do řeky, i když tam je voda zdánlivě špinavější.

Hygiena nosu je velmi vhodná a žádoucí. Nos je filtr, který zadržuje škodliviny a alergeny. Dítě by mělo umět co nejdříve smrkat. I „konvičky“, kterými se proplachuje nos, jsou vhodné, když si s nimi dítě už umí poradit. Je to i dobrá prevence pro zdravé děti. U mnohých z nás patří čištění uší k prakticky denní hygieně. Bohužel toto není správný návyk. Jakékoli manipulace ve zvukovou (i ušními tamponky) jsou špatným návykem. Člověk si může velmi snadno propíchnout bubínek. Špinavé uši jsou pověra, ucho má samočisticí schopnost. Navíc jsou v lékárně k dispozici přípravky napomáhající rozpouštění ušního mazu. Může se stát, že někteří z nás se narodili s vrozeným zúžením zvukovodu, a tady pomůže otorinolaryngolog.

Facebook

Infocentrum
810 800 000, 597 089 205
(částečně hrazeno)

kód pojišťovny: 205