Kód pojišťovny

Motorika u dětí

Ilustrační obrázek

Již od narození dítěte sledujeme motoriku dítěte, neboť právě ona je hlavním zdrojem informací, že se dítě vyvíjí v pořádku. Dítě se od určitého věku přetáčí, zvedá hlavičku, sedí, leze po čtyřech, chodí, plave apod. Rozvinutá hrubá motorika patří mezi základní stavební kameny jemné motoriky, která se týká daleko jemnějších a specializovanějších pohybů. Také čtení, psaní a počítání je ovlivněno kromě jiného spojením jemné a hrubé motoriky s vnímáním, to znamená propojením pohybu s vnímáním zrakovým i sluchovým. Pohybová zralost se prokáže také na grafomotorickém projevu dítěte.

Koordinace pohybu

V předškolním věku dochází ke zdokonalování koordinace pohybu, který již nabírá jistou přesnost a postupnou plynulost. Do třetího roku dítěte potřebuje dítě množství přirozeného pohybu, protože rozvoj motoriky je rychlý a dítě musí zvládnout množství pohybově vývojových úkolů. Zejména v mateřské škole je vhodný čas stimulovat motoriku velkých svalových skupin, tím i propojení pravé a levé hemisféry, které se právě díky pohybu rozvíjí, což také pozitivně ovlivňuje psychický vývoj. Důležité je děti v pohybu postupně podporovat, dopřát pozitivní pochvalu, podpořit psychiku a přirozeně zařadit další pohybové aktivity, ve kterých je dítě úspěšné. V případě potřeby se doporučuje návštěva fyzioterapeuta nebo neurologa.

Motorika ruky

Jemná motorika ruky má na starost souhru a spolupráci prstů. Drobné svaly se postupně zdokonalují prostřednictvím manipulace s drobnými předměty. Manuální činnost (práce s papírem, hlínou, těstem, stříhání, navlékání korálků, lepení, sestavování apod.)stimuluje také myšlení a dochází k zapojení různých drobných svalů ruky, dlaně, zápěstí, prstů.

Grafomotorika

Grafomotorika zahrnuje psychické a motorické činnosti, které jsou důležité pro psaní, kreslení a malování. Podle grafomotorického projevu můžeme posuzovat vyzrálost psychiky, souhru mozkové činnosti a také aktuální emoční stav dítěte. Nácvik psaní sice začíná až v první třídě, ale příprava na psaní spadá právě do školky a do předškolního období.

Vizumotorika

„Vizuo“ je to, co vnímáme zrakem, a motorika je pohyb sám. Jedná se tedy o spolupráci zrakového vnímání spolu s pohybem. Dítě potřebuje to, co vidí, zachovat ve zrakové paměti a následně to propojit s pohybem ruky a prstů. Podstatnou roli hraje prostorová orientace. Kvalitní souhra zrakového vnímání a motoriky vytváří předpoklad pro kreslení i psaní. Další optické rozlišení přinese při kreslení a psaní dítěti zpětnou vazbu ohledně přesnosti pohybu. Vizuomotorika se rozvíjí u dětí v průběhu celého vývoje a to zcela přirozeně. Dítě sledujeme při běžných činnostech, mezi které patří např. oblékání, stolování, uklízení, hraní.

Kresba dítěte

Dětská kresba patří mezi nejpřirozenější projev dítěte. Pomocí kresby můžeme vyčíst mnohé: dominanci ruky, úroveň grafomotoriky, mentální věk apod. Mezi nejčastěji kreslená témata patří sluníčko, postava, domeček. Nejprve nastává přípravné období, do kterého patří čmárání, počátky tvarů z různých čar a poté kresba začíná připomínat „něco“ a přichází období kresby hlavonožců. V pěti letech již na kresbě rozlišujeme hlavu, končetiny, trup, vlasy nebo jiné detaily.

Lateralita

Lateralita projevuje navenek jakým způsobem fungují mozkové hemisféry a ukazuje, která z obou mozkových hemisfér má pro sledované činnosti převahu. Tato dominance ovlivní přednostní používání konkrétního orgánu, a to toho, kterým se nám při prováděné činnosti více daří. Rodiče by měli být informováni o tom, leváctví není žádná nemoc, ale individuální rys každého jedince. Nikdy není na místě násilné přeučování dítěte, neboť bychom mohli vyvolat celou řadu potíží (neurotické – tiky, koktání apod.). Nešetrný vnější zásah do přirozené laterality může také negativně ovlivnit školní výsledky dítěte. Existuje několik typů laterality: genotypická (nedošlo k žádným změnám vrozené dominance) a genotypická (ke změně mohlo dojít vlivem prostředí). Úchop tužky u leváků se nijak neliší od praváků. Prostředníček podpírá, palec drží a ukazováček je položen zlehka shora. U leváků však respektujeme horní a dolní způsob psaní. Měli bychom myslet také na to, že je vhodnější vybírat pro leváky takové psací potřeby, které se nerozmazávají.

Sport u dětí

Mnoho rodičů by mělo rádo ze svého dítěte umělce, génia nebo vrcholového sportovce. Pokud je to i přání dítěte, je to v pořádku, avšak mnohdy jsme svědky toho, že si rodiče přes své chtějí splnit své vlastní neúspěchy. Dítě by mělo být k přirozenému pohybu vedeno již od malička, a to zcela nenásilnou a hravou formou. Předčasný dril může dítěti pohyb nejen znechutit, ale může dojít také k přetížení dítěte. Lidé pracující s dětmi to však mnohdy nevidí a mnohdy to nevidí ani rodiče. Smutné je na tom to, že bývají opět postihovány děti od přírody slabší, protože „právě ty potřebují posílit“. Aby sport a pohyb skutečně vedl ke zdraví, musí být přiměřený k pohybovým a zdravotním schopnostem dítěte.

Vývoj dětského organismu

Dětský organismus se vyvíjí po dlouhou dobu a v dnešní době končí tento vývoj často dost pozdě, u žen to bývá někdy až ve 24 letech. Pro tento vývoj potřebuje je potřeba dost fyzické a také psychické síly. Proto také přehnanou fyzickou námahu zvládnou pouze mimořádně zdatní jedinci. Dítě dovede přehlédnout, že je mokré až do poslední nitky, ale nikdy se samo nenutí k nějakým výkonům pro vnější efekt. Pro vrcholový sport je zapotřebí kromě mimořádného nadání také mimořádně pevné zdraví a motivace. Výchova k vrcholovým výkonům v jakémkoli oboru neznamená prevenci proti čemukoliv.

Současné hodiny tělocviky

V porovnání s minulostí konstatují mnozí odborníci, že pohybové dovednosti dětí a mládeže značně poklesly. Jednou z možných příčin, proč tomu tak je může být přílišná pasivita u počítačů, nechuť k pohybu, ale také i zdravotní potíže dětí. Narůstá počet dětí, které mají potíže pohybového aparátu a jsou z tělocviku částečně nebo trvale uvolněny.

Ukončení sportovní kariéry

Z hlediska pohybového aparátu je také velice špatné, když jedinec, který byl zvyklý trénovat několik hodin denně, najednou přestane. Pohybový aparát, zejména páteř, uvolněná stálým namáháním na nejvyšší možnou míru, se najednou přestane namáhat a uvolněné svaly, šlachy a svalové úpony se dále uvolňují. Pro většinu aktivních sportovců je to katastrofa pro celý zbytek života.

Povolení cookies

V ČPZP používáme cookies a jiné technologie za účelem poskytování našich služeb, vylepšení vašeho uživatelského zážitku, analýzy používání našich stránek a při cílení reklamy.