Voda

Voda patří k velice důležitým součástem našeho života a je nezbytná pro naše přežití, protože bez vody člověk nepřežije a umírá na dehydrataci organismu již za několik dní (pět až sedm, záleží na podmínkách, výdeji energie apod.). Například velbloud vydrží za vhodných podmínek bez vody i více než měsíc. ežitým součástem našeho života a je nezbytná pro naše přežití, protože bez vody člověk nepřežije a umírá na dehydrataci organismu již za několik dní (pět až sedm, záleží n a podmínkách, výdeji energie apod.). Například velbloud vydrží za vhodných podmínek bez vody i více než měsíc.

Obecná doporučení

Nevhodný pitný režim může vést k mnoha zdravotním potížím. Víme, že bychom měli denně vypít zhruba přes dva litry tekutin, avšak jedná se o zcela obecný údaj, neboť potřebné množství vody zleží na našem věku, hmotnosti, a také počasí a fyzické námaze.  Zda jsme dostatečně zavodněni, se pozná podle světle žluté barvy moči, je li barva tmavší, tělu tekutiny chybí. Rovněž poct žízně se dostavuje pozdě, protože už je to ukazatel, že organismus je mírně dehydrovaný. To se projevuje bolestmi hlavy, únavou, zhoršenou výkonností a soustředěním. Doporučuje se pít čistá voda, ale stejně dobře také poslouží voda s příchutí. Pití by mělo být součástí každého jídla, sklenice vody nebo oblíbeného nápoje by měla doplnit nejen snídani, oběd a večeři, ale také všechny svačiny. Problém s pitným režimem mívají nejen starší lidé, ale také děti. Ty mohou mít potíže se soustředěním, jsou náchylnější k onemocnění ledvin a močových cest. Seniorům se všeobecně doporučují bylinné čaje, čerstvé ovocné a zeleninové šťávy (rajčatová šťáva např. snižuje riziko tvorby krevních sraženin). Dále neslazené džusy, stolní balené vody, a přírodní minerální vody. Optimální je tyto nápoje střídat a nevymezovat se pouze k jednomu druhu tekutin.

Ranní start

Jestliže máme s pitným režimem potíže, můžeme ráno po probuzení vypít sklenici pramenité vody s čerstvě vymačkaným citronem. Kyselá chuť nás probere, voda organismus zavodní, a nastartuje zažívací trakt a metabolismus. Sklenici vody bychom také měli vypít v případě, že pijeme kávu nebo černý čaj, protože ty tělo odvodňují.

Mýty o vodě

O vodě traduje mnoho mýtů a některé jsou pravdivé jiné ne. Co je tedy pravda o teplé vodě, minerálních vodách a balených vodách, měkké vodě a filtrech?

Teplá voda

Teplá voda, která k nám doputuje vodovodním potrubním se sice vyrábí z pitné vody, která k nám přitéká, když otočíme kohoutek s vodou studenou. Kvalita vody je však rozdílná, protože ohřev vody narušuje její mikrobiologickou stabilitu, a proto bychom neměli používat teplou vodu z kohoutku přímo k běžnému pití.

Minerální vody

Říká se, že minerální vody bychom neměli pít příliš. Odborníci uvádějí, že málo a středně mineralizované vody (do 1000mg)/l) jsou vhodné k denní konzumaci a není obav, že bychom jejich pravidelným pitím organismus „rozhodili“.

Balená voda

O balené vodě se říká, že bychom ji měli po otevření ihned vypít. Ve skutečnosti by se otevřená balená voda měla uchovat v chladném (do 20°C) a temném prostředí (to je velmi podstatné) a spotřebovat během 3-4 dnů. Sycené vody, které obsahují množství oxidu uhličitého (CO2), který voda částečně brání před rozmnožováním mikroorganismů, vydrží déle. Otevřené nápoje se doporučuje skladovat v lednici.

Filtr a ionizátor

Obesně lze říct, že tato voda není vhodná k výhradnímu pravidelnému pití, protože se v podstatě jedná o „demineralizovanou“ vodu, která obsahuje minium nenahraditelných minerálů, kterými se jinak voda pyšní. Tato voda se nehodí pro přípravu kojenecké stravy.

Nic se nemá přehánět

Voda může být léčivá i zázračná, ale v případě konzumace extrémního množství vody může dojít ke smrti. K intoxikaci vodou a následnému otoku mozku může dojít, když dojde k významné poruše rovnováhy elektrolytů. Naše buňky potřebují určitou koncentraci sodíku vně a draslíku uvnitř. Jestliže koncentrace sodíku v okolním prostředí klesne, buňka reaguje tak, že do svého těla přijme více vody, aby nerovnováhu vyrovnala. Tělo navíc při nedostatku sodíku v organismu reaguje tak, že ledviny zadržují sodík v těle (produkují menší množství moči) a tělo se zavodňuje a doslova „bobtná“. Jestliže dojde k fatálním následkům, buňky „otečou“ natolik, že vzniklý otok v mozku způsobí, že ten nemůže správným způsobem fungovat. Jestliže nedojde včas k podání přesné dávky solného roztoku, organismus nepřežije.

Jaké jsou příznaky intoxikace vodou?

Příznaky intoxikace vodou můžeme přirovnat k účinkům alkoholu – nevolnost, pozměněný stav mysli, zvracení. Dále se mohou objevit bolesti hlavy, svalová slabost, křeče. Kóma a smrt nastávají většinou jako důsledek otoku mozku. K takovým případům může dojít z několika důvodů. Jedním z nich je extrémní dlouhodobá zátěž, při které organismus přichází o minerály pocením, a přitom je nenahrazuje iontovým nápojem nebo aspoň minerální vodou, ale vodou s malým obsahem minerálů.  Ještě horší situace může nastat, pokud se člověk napije velkého množství vody na základě nějaké sázky nebo soutěže apod.

Pitná voda

Pitná voda je zdravotně nezávadná voda, která ani při trvalém požívání nevyvolá onemocnění nebo poruchy zdraví přítomností mikroorganismů nebo látek ovlivňujících akutním, chronickým nebo pozdním působením zdraví fyzických osob a jejich potomstva, jejíž smyslově postižitelné vlastnosti a jakost nebrání jejímu požívání a užívání pro hygienické potřeby fyzických osob (zákon 258/2000 Sb). Pitná voda je získávána úpravou surové vody. Surová voda se získává z podzemních nebo povrchových zdrojů, ale z některých zdrojů, především podpovrchových, je možné získat pitnou vodu bez úprav.

Chemicky čistá voda

Chemicky čistou vodu lze připravit pouze laboratorně. Voda v přírodě vždy obsahuje rozpuštěné anorganické soli, a to nejen pouze slaná mořská voda, ale také vody, které pocházejí ze zdrojů n a pevnině. Obsah těchto solí určuje tzv. tvrdost vody. Rozlišujeme tvrdost přechodnou, kterou způsobuje hydrogenuhličitan vápenatý a horečnatý a tvrdost trvalou, způsobenou přítomností síranu vápenatého a hořečnatého. Přechodnou tvrdost vody lze odstranit jejím převařením, trvalou tvrdost lze odstranit jen chemickým způsobem. Tvrdost vody se udává v tzv. německých stupních tvrdosti (°dGH). Výrobci automatických praček termínu tvrdosti vody úspěšné využívají.