Lepek jako zdravotní problém

Nadýmání či průjem a bolesti břicha občas potrápí každého z nás, u některých jedinců ale mohou být tyto příznaky projevem celiakie. Jde o chronické autoimunitní onemocnění, které se vyskytuje u geneticky predisponovaných pacientů. Autoimunitní proces vede k vyhlazení klků sliznice tenkého střeva a v důsledku toho dochází k poruše vstřebávání živin. Genetická predispozice se nachází asi u dvaceti procent populace, onemocní však jen 1 až 2 procenta celkové populace. Celiakie je relativně časté onemocnění, může se rozvinout kdykoli i v dospělém věku. Onemocnění má jeden ze dvou až tří set lidí, ale nemusí být rozvinuty všechny klinické obtíže.

Lepek

Zpravidla víme, že tato nemoc znemožňuje konzumovat potraviny s lepkem.
Přítomnost lepku v obilovinách (pšenice, ječmen, žito) určuje pečící vlastnosti mouky. Tvoří ho zejména gliadin a glutelin. Gliadin sestává ze 33 aminokyselin, je bohatý na aminokyselinu prolin. Lepek, resp. vzájemný poměr obou složek lepku, tedy poměr gliadinu a glutelinu, je hlavním faktorem, který určuje kvalitu mouky. Mouka poskytuje s vodou těsto, jehož základem je kromě škrobu viskoelastická lepivá hmota, která je složena ze 2/3 z vody a z 1/3 z lepku, tedy z hydratovaných gliadinových a glutelinových bílkovin.

Gliadin je odolný vůči trávení a při celiakii vyvolává poškození, které postihuje střevo. Výstelka tenkého střeva přirozeně obsahuje malé výčnělky (klky), a tím zvětšuje svoji resorpční schopnost. Při celiakii je střevo hladké, zánětlivě změněné, a je proto omezeno vstřebávání některých nutričních látek.

Projevy nemoci

Projev celiakie u dětí bývají zpravidla typické: menší vzrůst, nadmuté bříško, průjmy. Nemocné dítě neprospívá, často mívá nechutenství, případně zvrací nebo je velmi dráždivé. V dobách, kdy určení této nemoci nebylo běžné, bývaly z uvedených důvodů děti vyšetřovány například na neurologii, ne psychiatrii nebo byly sledovány v jiných odborných ambulancích.

Onemocnění se může objevit v jakémkoli věku, tedy nejen u dětí v době, kdy se prvně setkávají se stravou obsahující lepek (krupicová kaše, piškoty), ale též u dospělých, často při oslabení, po duševní či tělesné zátěži (stres, operace, těhotenství, jiné vážné onemocnění), většinou mezi 30. a 40. rokem věku.

V současnosti však obecně převažuje obraz asymptomatický, kdy pacienti mají jen nespecifické zažívací projevy, jakými jsou nadýmání a občasná řidší stolice. V dospělosti pak může být prvním projevem až osteopenie či osteoporóza c důsledku deficitu vitaminu D a kalcia.
Kvůli nedostatku vstřebávání některých látek, které se ztrácí z organismu při průjmovém onemocnění, jsou děti a dospělí s neléčenou celiakií často chudokrevní, mají zvýšenou lomivost kostí při osteoporóze. Celiakie se často kombinuje i s jinými nemocemi, například s cukrovkou I. typu, chorobami štítné žlázy a dalšími nemocemi. U určité skupiny pacientů se může reakce na lepek projevit postižením  kůže, s opakovaným výsevem svědivých puchýřků na trupu, hýždích, loktech, kolenou či ve kštici.
Celiakie může probíhat i zcela nepozorovaně, s menšími klinickými obtížemi, zvláště u dospělých pacientů, u žen bývá jejím důsledkem opožděná nebo nepravidelná menstruace, samovolné potraty. Na celiakii je nutné myslet v každém věku i proto, že se uvádí, že při neléčené celiakii se až u deseti procent nemoci jako komplikace rozvíjí zhoubný nádor. Nejčastěji jde o zhoubný nádor trávicího traktu, ale i jiných orgánů.

Celiakie není alergie

Často je za celiakii mylně zaměňována alergie na pšeničnou mouku. V případě alergické reakce je důsledkem otok sliznice tenkého střeva a také mohou být přítomné celkové kožní alergické reakce (kopřivka). Diagnostika se opírá o výsledky testování určité skupiny imunoglobulinů (IgE). I v tomto případě se doporučuje bezlepková dieta, ale nemusí být tak přísná jako u celiakie. Závisí na souhrnu celkových projevů závislých na množství přijatého lepku.

Novou diagnostickou jednotkou, která je dnes velice populární, je neceliakální intolerance lepku, kdy je klasická celiakie vyloučena (histologický nález ze sliznice duodena je normální a nejsou přítomné protilátky tTG – tkáňová transglutamináza a EMA – endomyziální protilátky). Tito pacienti mají klinické projevy dyspeptického syndromu (nespecifické trávicí příznaky) s dobrým efektem při bezlepkové dietě, jež v tomto případě také nemusí být přísná.

Doživotní dieta

Vzhledem k tomu, že celiakie v současné době není vyléčitelná, je nutné, aby pacienti dodržovali bezlepkovou dietu celoživotně, což je psychicky, ale též finančně náročná záležitost. V poslední době však spolu se vzrůstem popularity bezlepkové diety dochází k velkému rozvoji výroby bezlepkových potravin a nárůstu obchodů, jež tyto výrobky nabízí. Problémy nastávají spíše při stravování dětí, které navštěvují školní jídelny, kde podle současné legislativy záleží na ochotě stravovacího provozu a vedení škol poskytovat tuto dietu všem potřebným.

Ohledně laktózové intolerance, tedy nesnášenlivosti mléčného cukru, je to tak, že v úvodu bezlepkové diety ji mají de facto všichni pacienti, protože enzym, který štěpí mléčný cukr (laktáza), je obsažen v klcích tenkého střeva a ty jsou porušené. Při dorůstání klků po započetí diety se tvorba enzymu obnovuje a pacienti opět začínají mléčné výrobky tolerovat. Ti, kdo laktózu netolerují i nadále, mají pravděpodobně primární laktózovou intoleranci způsobenou genetickým podkladem. Mléčný cukr je obsažen minimálně v máslu a sýrech, které všichni mohu užívat bez obav. Je třeba se ale vyhnout sušenému mléku, smetaně a mléku, kde je obsah mléčného cukru vysoký.

Pro dobrou orientaci spotřebitele by na potravinovém výrobku vedle seznamu složek mělo být vždy uvedeno „obsahuje lepek“ v případě, kdy potravina obsahuje více lepku než 20 mg na 100 g potraviny. Lepek je klasifikován jako potenciální alergen, a proto musí být v potravině zřetelně vyznačen.