Mícha a její funkce

Mícha je velice důležitým spojovacím článkem mezi mozkem a nervy, které procházejí do zbytku těla. Mícha není pouze svazek nervových vláken, která vedou z mozku a zpět do něj, ale představuje podstatný první článek při zpracování a analýze informací, které přicházejí z receptoru v celém těle a současně slouží jako zdroj příkazu k prvotním reakcím svalů a končetin.

Stavba míchy

Mícha vychází z poslední části mozku, tzv. prodloužené míchy a vstupuje do prvního krčního obratle. Následně probíhá míšním kanálem až po úroveň druhého bederního obratle. Je velice dobře chráněna pomocí kostěných obratlových těl. Senzitivní a motorické nervy míchu opouštějí prostory mezi jednotlivými obratli a vytvářejí 31 párů míšních nervů: 8 krčních, 12 hrudních, 5 bederních, 5 křížových 1 kostrční. Každý pár odpovídá obratli, z nějž vychází. Po opuštění páteře se tyto nervy větví a probíhají do celého těla.

Vlastní mícha

Vlastní mícha se skládá z nahromaděných nervových buněk a ze svazků nervových vláken. Střední část míchy je tvořena šedou hmotou z těl nervových buněk. Na příčném řezu míchou můžeme najít tvar písmene H. Na míše rozeznáváme přední a zadní rohy. Přední rohy tvoří motorické nervové buňky, zadní rohy míšní obsahují těla vmezeřených nervových buněk, které mají spojovací funkci, a buněk senzitivních.

Šedá a bílá hmota

Šedou hmotu obklopuje bílá hmota. Dělí se na tři sloupce a obsahuje vzestupná a sestupná nervová vlákna, která spojují mozek a míchu v obou směrech. Sestupné dráhy vedou z mozku do nižších center a do těla motorické příkazy, vzestupná vlákna naopak vedou do mozku impulzy z receptorů a senzitivních buněk.  

Mozkomíšní pleny

Míchu jako celek obalují tři mozkomíšní pleny, které jsou pokračováním mozkových plen v lebce. Mezi dvěma zevními plenami proudí mozkomíšní mok. Tato čirá tekutina obklopuje jak míchu, tak i mozek a plní rovněž ochranou i vyživovací funkci.

Jaká je funkce míchy?

Mícha má dvě hlavní funkce: působí jako dvoucestný vodivý systém mezi mozkem a zbytkem těla a za druhé ovládá jednoduché reflexní reakce. Mícha a mozek společně tvoří funkční jednotku – centrální nervový systém.

Nervové podněty z povrchu těla a z ostatních tkání se do míchy dostávají pomocí senzitivních vláken periferního nervového systému. V šedé hmotě míchy se přijaté impulzy zpracují a poté se vyšlou vzestupnými nervovými vlákny do mozku k podrobnější analýze a k vypracování nervové odpovědi na příslušný podnět.

Nervové impulzy

Jestliže je přijatý impuls takové povahy, že vyžaduje odpověď, pak mozek vyšle sestupnými vlákny příkaz míše k vykonání určité činnosti. Z míchy se k výkonnému svalu vydává nervový impuls motorickými vláky z předních míšních rohů.

Řízení jednoduchých reflexních reakcí

Při řízení jednoduchých reflexních reakcí je přenos podnětů do mozku velice omezen. Jestliže na kůži pociťujeme horko, dojde k přenesení podnětu pomocí nervových vláken do zadních míšních rohů šedé hmoty. Místo toho, aby se podnět vyslal do mozku, zpracuje se okamžitě na místě a prostřednictvím vmezeřených spojovacích nervových buněk se převede do předních rohů odpovědných za řízení pohybu. Zde dojde k vytvoření příkazu k okamžité svalové odpovědi na podnět a vyšlou se k příslušným svalům. Výsledkem je okamžité ucuknutí ruky. Tato reakce je známá jako příklad reflexního oblouku. Současně se informace o pálivém podnětu přenese do mozku, který ji zpracuje a rozhodne o dalších opatřeních.

Mnohé důležité tělesné funkce jsou ovládány prostřednictvím reflexních reakcí na úrovni míchy. Patří zde některé pohyby, například trávení, dýchání a zejména vylučování. Veškeré tyto činnosti jsou řízeny zčásti samotnou míchou.

Povolení cookies

V ČPZP používáme cookies a jiné technologie za účelem poskytování našich služeb, vylepšení vašeho uživatelského zážitku, analýzy používání našich stránek a při cílení reklamy.