Návrat obilovin

Přestože se dnes obiloviny kvůli obsahu lepku stávají „nemoderními“, jejich léčivé účinky přetrvaly staletí. Oves a ječmen jsou toho důkazem.
Oves se znovu stává součástí zdravého jídelníčku. I díky neoblíbeným ovesným otrubám. Tento odpad z loupání obilí obsahuje fosfor, druhý nejhojnější minerál v těle po vápníku. Tato základní složka buněčných membrán udržuje pevnost našich kostí a zubů. Doplněná o hořčík posiluje imunitní systém a zlepší přenos nervových impulzů. Nejvíc nám ovesné otruby, obsahující rozpustnou i nerozpustnou vlákninu, urychlí pohyb natrávenin ve střevech a sníží riziko rakoviny tlustého střeva. Pravidelnou konzumací si zajistíte také pokles škodlivého LDL cholesterolu v krvi. Otruby můžete přidat do bílého jogurtu, musli, kaše nebo do polévky.

Ovesné vločky obsahují  vysoké procento minerálních prvků a vitaminů. Počínaje selenem, zinkem, manganem, mědí, hořčíkem, železem a konče vitaminy B1 a B5. Ovesná kaše vás ráno rychle zasytí a dodá energii na pracovní výkon. Můžete si do ní přidat ořechy, lněná nebo slunečnicová semínka, sušené ovoce.
Pokrm z ovesných vloček bývá  prospěšný pro ty, kdo trpí gastritidou (zánětem žaludku). Sliz obsažený v ovsu vytváří na stěně vnitřního orgánu ochrannou vrstvu a podporuje hojivý proces. Kaše by se měla jíst v malých porcích několikrát denně, aby se tak zabránilo nadměrným stahům v žaludku.

Dříve ženy používaly pro ovesné koupele otepi slámy. Dnes již tento přírodní produkt zakoupíte v praktickém balení, které stačí vysypat do vany s teplotou vody 37°C. Po dvaceti minutách lázeň podpoří prokrvení a prohřátí tkání (vhodné pro ty, kdo mají neustále studené nohy a ruce). Díky vysokému přísunu minerálů posílí i obranyschopnost pokožky, pomáhá totiž i dětem s atopickým ekzémem a jedincům se zánětlivým kožním onemocněním doprovázeným zvýšenou tvorbou mazu a svěděním.

Ječmen je asi  nejstarší pěstovanou zrninou, kterou sázeli již lidé v Mezopotámii. Zatímco v afrických a asijských zemích tvoří základní složku jídelníčku, Evropa sází především na slad. Přitom kulaté ječné kroupy rychle zasytí a dodají v zimě energii a teplo. Pro posílení organismu je konzumovali již dělníci ve starém Egyptě při stavbě pyramid nebo řečtí atleti připravující se na olympijské hry.
Ječné kroupy vznikají broušením obalové vrstvy obilného zrna. Preventivně působí proti kardiovaskulárním chorobám, onemocněním zažívacího traktu, snižují hladinu škodlivého LDL cholesterolu a lipidů v krvi a pomáhají proti zácpě.