Bolest řešíme pomocí léků

Medikamentů, které nám nabízejí snadnou a rychlou úlevu od bolesti, můžeme zakoupit mnoho. Bolest má ale i své „dobré“ stránky a léky dle vlastního výběru nemusí být vždy tou nejlepší volbou. Bolest je příznak, který nám hlásí, že se v těle děje něco nesprávného.

Bolest může vyvolat například úraz, probíhající zánět nebo operační zákrok. Jedná se o tzv. akutní bolest, která má krátké trvání a varuje před nebezpečím. Vyléčí-li se její příčina, bolest vymizí. Někdy se ale dostaneme do situace, kdy, kdy příčinu bolesti známe, ale nemůžeme ji odstranit. Často se to stává v případě onemocnění kloubů, páteře nebo onkologických nemocí. Pak je namístě léčit bolest samotnou.

Bolest je subjektivní příznak, její intenzitu lze obtížně měřit. Jen pacient ví, co a jak ho bolí. Aby mohl lékař pacientovi pomoci, je velmi důležité, jak mu pacient své pocity popíše. Důležité je určení místa bolesti a podnětů, které ji vyvolávají nebo naopak zmírňují. Při diagnostice lékaři hodně napoví i popis charakteru bolesti.

Když je bolest nemocí

Trvá-li bolest déle než tři měsíce, hovoříme o bolesti chronické. Zejména v oblasti krční páteře, zad a hlavy může být chronická bolest způsobená poškozením nervů, poraněním pohybového aparátu nebo nemocí. Běžná léčba účinná u akutní bolesti zde většinou nezabírá.

Navíc dlouhodobé podávání léků má vedlejší účinky. Chronická nemoc bývá velmi často pacientem vnímána neúměrně její příčině. Léčba těchto případů bývá složitá a zdlouhavá. Dá se říci, že chronická bolest je nemoc sama o sobě. Chronické bolesti velmi často vyvolává postižení páteře a zádových svalů. Často si na ně stěžují pacienti, kteří podstoupili operaci páteře. Důvodem bývají také bolesti způsobené artrózou, bolesti spojené s poškozením nervů po prodělaném onemocnění, jako je např. borelióza nebo pásový opar, mohou se vyskytnout i při cukrovce. Kromě  tělesného utrpení s sebou chronická bolest nese i psychické problémy. Pacienti si stěžují na poruchy spánku, které vedou k únavě a vyčerpání organismu.

Bolesti nervů

Příčinou neuropatie je většinou poškození nervů. Důvodů může být celá řada – od mechanických (úraz, operace, popálení) přes infekce či poškození metabolické (při cukrovce, alkoholismu) nebo chemické. Nejčastěji se však onemocnění projevuje i diabetiků, kdy na drobné okrajové nervy zhoubně působí výkyvy hladiny cukru v krvi. Následkem neuropatie jsou mj. neuropatické bolesti. Prvním příznakem bývá ztuhlost nebo brnění prstů u nohou či celých nohou. Kůže začíná být choulostivější. Někdo má bolesti, zatímco jiní nejsou naopak schopni je pociťovat, což platí i pro změny teploty. Pacientům mohou dokonce ochrnout okohybné či lícní nervy.

Počet pacientů s cukrovkou je vysoký, a proto také velké množství cukrovkářů trpí neuropatickou bolestí. Častá bývá i u onkologických pacientů po chemoterapii, zde se však stav pacientů po ukončení léčby mnohdy zlepší. U diabetiků však příčinu problémů odstranit nelze. Pro nemoci spojené s neuropatickou bolestí existují různá obecná doporučení, důležité je však především včasné zahájení léčby. Přestože se odborníci intenzivně zabývají speciálními látkami pro léčbu a tišení neuropatické bolesti, stále neznáme žádnou ideální. U pacientů s bolest trvající déle než rok je přitom léčba velmi nejistá, a už úleva o 30 % je považována za velký úspěch. Neznamená to však, že není naděje na žádné jiné řešení. Například tzv. přírodní polyfenoly – kukrkumin, mangiferin nebo resveratrol – mohou mít pozitivní vliv. Donedávna se ale objevovaly potíže s jejich vstřebáváním do organismu, takže tělo je dokázalo využít jen málo.

Projevy neuropatie jsou rozmanité, od bolestivosti, brnění, pálení, svědění, přes poruchy pohybu, citlivosti až po ochrnutí. Někdy dochází i k narušení funkcí vnitřních orgánů. Při rychlém vstávání se může objevovat závrať, je třeba vstávat pomalu a s pomocí. Postižení nervů v oblasti pánve může vést k poruchám funkce močového měchýře, průjmům a u mužů k poruchám erekce. Nemoc mohou mít na svědomí také toxické látky, počínaje alkoholem přes těžké kovy (olovo, rtuť) po chemikálie, se kterými se běžně setkáváme třeba v lepidlech.

Varovné upozornění

Bolest může mít i varovný charakter, například při onemocnění cév. Prudké bolesti v lýtkách při chůzi by nás měly dovést k lékaři, neboť signalizují poškození cév dolních končetin. Stejně tak nesmíme podceňovat svíravou bolest za hrudní kostí při námaze. Formou bolesti tělo vysílá signál, že ten který orgán nefunguje tak, jak by měl. Pocit bolesti varuje před vznikem hlubokých popálenin a jiných bolestivých poranění pokožky a měkkých tkání.

Nejčastěji nás bolí hlava

Bolest hlavy je jedním z nejčastěji se vyskytujících příznaků. Doprovází řadu onemocnění: chřipku, glaukom, záněty vedlejších dutin, zánět mozkových blan a jiná vážná onemocnění mozku, vysoký krevní tlak nebo poruchy krční páteře. O opakujících se záchvatech úporné bolesti hlavy hodně vědí lidé trpící migrénou. Migréna je záchvatovité onemocnění, které má mnoho podob. U někoho se v průběhu 24 hodin před záchvatem bolestí objevují příznaky, které ohlašují příchod záchvatu.

Může se jednat o pocit duševního napětí a podrážděnosti. Vyskytují se případy, kdy pacienti mívají před záchvatem auru, projevující se zamlženým viděním, barevnými tečkami či skvrnami a jiskřičkami pohybujícími se v zorném poli. Někteří pacienti si stěžují na brnění, mravenčení nebo slabost končetin. Po auře se pak dostavují úporné bolesti hlavy různého charakteru, provázené nucením ke zvracení, světloplachostí a přecitlivělostí na hluk. Záchvaty migrény může vyvolat mnoho vlivů. Někteří pacienti reagují na změny počasí, jiným vadí alkohol nebo čokoláda.

Povolení cookies

V ČPZP používáme cookies a jiné technologie za účelem poskytování našich služeb, vylepšení vašeho uživatelského zážitku, analýzy používání našich stránek a při cílení reklamy.