Slevy s ČPZP 2019

Astma je na celý život

V současnosti používáme označení astma i pro velmi mírné a ojediněle se vyskytující dýchací potíže. Diagnóza astmatu není založena na těžkých a častých dýchacích potížích. O astmatu hovoříme i tehdy, když se příznaky objevují třeba jen jednou za deset let. Význam diagnózy astmatu doceníme především při recidivě minimálních potíží a již od samého počátku je nasazena účinná terapie.

Ještě v nedávné době byly místo pojmu astma používány výrazy typu pískající bronchitida neboli spastická bronchitida, recidivující bronchiolitida – a to vše proto, aby se rodiče dítěte nevystrašili. Děti tak navíc dostávaly velmi často antibiotika. Ale antibiotika nejsou účinná ani na léčbu astmatického záchvatu, ani na příznaky, které ho doprovázejí.

Asi dvě třetiny astmatiků začnou mít potíže už v prvních třech letech života a většina případů těžkého astmatu začíná v dětství. I když se dříve tvrdilo, že dítě z astmatu vyroste, není to pravda.

Projevy astmatu jsou různorodé

Nejčastějším projevem je náhle vzniklá dušnost s kašlem, často v noci a k ránu, jindy i během dne při setkání s alergenem, na který je astmatik přecitlivělý. Opakovaný výskyt pískotů je pouze u 75-86 % astmatických dětí. Časté jsou i následující příznaky: dýchací potíže, poruchy spánku, ponámahové potíže, zahlenění, únava. Jakmile se některé z těchto příznaků opakují, ať už se jedná o kterýkoli z nich, je třeba pomýšlet na astma. Astma se může skrývat i za opakovanými záněty průdušek nebo za dlouhotrvajícím suchým kašlem bez dušnosti.

Stanovení diagnózy

Astma léčí a diagnostikuje nejprve praktický lékař, ale především alergolog nebo plicní lékař. Nezbytné je změření plicních funkcí pomocí spirometru. Pacient nemusí pociťovat dýchací potíže, poslechový nález může být normální, ale plicní funkce mohou být špatné – s nálezem výrazného zúžení dýchacích cest.

Určit stupeň závažnosti astmatu je snadné. Je založeno na zhodnocení klinických příznaků, spotřebě úlevových léků v době potíží, měření výdechové rychlosti pomocí peakflowmetru.
Peakflowmetr je malý přístroj, který umožňuje změřit si doma výdechovou rychlost. Vyšetření plicních funkcí lze provést od 4-6 let věku dítěte, někdy i u mladších dětí, pokud jsou ochotny dýchat do náustku nebo použít masku na obličej.

I když je astma opravdu minimální (záchvaty se vyskytují vzácně a plicní funkce jsou v normě), je alergologické vyšetření nezbytné. Podle výsledků je pak možné vyhnout se daným alergenům, anebo nasadit preventivní terapii v době předpokládaného kontaktu s alergenem a zabránit nástupu dýchacích obtíží. I když se astma neprojevilo už roky, může se kdykoli vrátit, a proto je vhodné mít stále u sebe lék pro případ akutních potíží.

Astma se vyvíjí s věkem

V pubertě u 50 % případů astma vymizí nebo se dostane do dlouhodobého bezpříznakového období. Závažnost astmatu je jedním z faktorů ovlivňujících jeho další vývoj – dvě třetiny dětí s lehkým nebo občasným astmatem nebudou mít v dospělosti žádné astma, zatímco ve skupině těžkých astmatiků vymizí astma pouze u 20-30 % případů. U některých dospívajících vymizí astma v pubertě, ale o několik let později se znovu objeví. Nepříznivý vývoj astmatu ovlivňuje také kouření dospívajících a výskyt astmatu v rodině. Také dívky mají prognózu o něco horší než chlapci.

Podobně jako ostatní alergické projevy může tedy i astma v průběhu života kolísat, může dojít k dlouhodobému zklidnění stavu. Mnoho dospělých tvrdí, že astma, které měli v dětství, je vyléčeno, a přesto v případě občasných potíží používají bronchodilatátory. Jsou stále astmatiky, ale jejich potíže jsou tak malé v porovnání s dětstvím, že je už ani za potíže nepovažují.

Co se děje během astmatického záchvatu

Při astmatickém záchvatu dochází k zúžení průdušek, které je způsobeno smrštěním svalových vláken ve stěně průdušek. Mimo období dýchacích obtíží jsou průdušky v klidovém stadiu, svaly, které je obklopují, jsou uvolněné a stěna bronchů je jemná, nezánětlivá. V okamžiku potíží se svaly, které jsou kolem průdušek, stáhnou a velmi rychle se zanítí i stěna průdušek, oteče a začne produkovat hlen.

Zanícená průduška je mnohem citlivější na faktory vyvolávající dýchací obtíže: alergie (roztoči z domácího prachu, pyly, alergeny ze zvířat), dráždivé látky (tabákový kouř, znečistěné ovzduší, silné pachy a vůně), virové infekce typu chřipky, námahu (třeba vytrvalostní běh), emoční faktory…

Alergie je tedy pouze jedním z vyvolávajících faktorů astmatu. Je však pravda, že u větších dětí jsou dýchací problémy nejčastěji alergického původu. V přítomnosti těchto faktorů se svaly stáhnou a stěna průdušek se ještě více zanítí. Abychom tento proces zastavili, je třeba začít léčit zánět v průduškách, a tím je dostat do klidového stadia. Astmatik překonává zúžení zrychlením a prohloubením dechu.

Rychlá pomoc při záchvatu

Čím později při astmatickém záchvatu nasadíme léky, tím hůře se záchvat bude léčit. Léky pak musí být podávány delší dobu a někdy musí být použita i silnější terapie. Je prokázáno, že neléčíme-li záchvaty hned potřebným množstvím léků, je jich později zapotřebí ještě víc a na delší dobu.

Léčba akutního záchvatu spočívá v podávání inhalačních bronchodilatátorů (např. Ventolin, Bricanyl…) v dávce 1-2 inhalace, které je možno podle potřeby opakovat po dvaceti minutách po dobu jedné hodiny. Tyto bronchodilatátory jsou tím účinnější, čím dříve od nástupu potíží jsou podány. V této léčbě je nutno pokračovat ještě několik dní po vymizení zjevných příznaků, abychom zabránili recidivě potíží. Vysazení léčby může být náhlé, bez postupného snižování dávek. Pokud mají použité bronchodilatátory pouze malý účinek, je třeba podat kortikoidy ve formě kapek nebo tablet.

Jak předejít záchvatu

  • Při intenzivním pohybu neotevírejte moc ústa, protože vdechování vzduchu otevřenými ústy je během námahy vysušuje a ochlazuje hrdlo, což může podpořit záchvat. Dýchejte raději nosem.
  • Plavání je podle lékařů ideálním cvičením pro astmatiky, a to díky vlhkosti prostředí. Lepší je pak provozovat sport, při kterém dochází ke krátkodobé námaze.
  • Nezapomeňte na léky. Vždy před cvičením si vezměte svůj lék, pokud víte, že bez něj byste měli po zátěži záchvat.
  • Dávejte si pozor na to, co jíte: některé potraviny jsou silné alergeny.

Léčba astmatu

Léčba zahrnuje jednak léky úlevové, které se podávají v okamžiku, kdy má člověk potíže, a jednak léky preventivní, které se užívají pravidelně. Mezi úlevové léky patří již zmíněné bronchodilatátory s krátkou dobou účinnosti. Povolují stažené svaly okolo průdušek. Používají se jednorázově, jakmile se objeví záchvat. Jejich příliš časté používání svědčí o astmatu, které se vymklo kontrole.

Preventivní léky jsou protizánětlivé a jedná se především o inhalační kortikoidy. Ostatní protizánětlivé léky, jako jsou kromony a antileukotreiny, se používají především v případě mírnějších forem astmatu nebo jako doplněk inhalačních kortikoidů. Účinek této léčby není okamžitý, zvyšuje se časem a je třeba vyčkat několik týdnů, než pacient pocítí všechny klady léčby. Léky se v případě preventivní léčby užívají každodenně a není možné je vysadit bez doporučení lékaře, i když příznaky vymizí.

V léčbě mají své místo také režimová opatření, tedy odstranění spouštěčů, pokud se naleznou, podávání vakcín, antihistaminik. Nejčastější chybou je špatná technika podávání inhalačních léků, nepravidelné podávání nebo vynechávání. Úplné vyléčení astmatu není možné, léčbou lze navodit remisi onemocnění.

A léčba nejsou jen léky, důležitá je také teplota místnosti, ve které se astmatik pohybuje, tedy zhruba 20 °C, vlhkost vzduchu kolem 40-50 procent, eliminace zvířecích alergenů a kouření. Nutná je vhodná volba povolání u dospívajících. Myslete také na to, že je vždy nutné o své diagnóze informovat i jiné lékaře – například před operačním zákrokem.

Obavy z kortikoidů

Nejčastěji obávanými léky při každodenní léčbě astmatu jsou kortikoidy. Přitom nežádoucí účinky se objevují pouze při perorálním dlouhodobém podávání, nebo pokud se terapie orálními kortikoidy často opakuje. Oproti tomu nežádoucí účinky inhalačních kortikoidů jsou minimální, nebo dokonce u nich nejsou žádné nežádoucí účinky.
Inhalační kortikoidy neumožňují vyléčení astmatu, avšak zlepšují příznaky astmatu, dechovou kapacitu plic. Chrání také proti riziku zhoršení. Včasné nasazení inhalačních kortikoidů, především u dětí, je velmi výhodné. Léčba inhalačními kortikoidy musí vždy trvat několik měsíců. Při návštěvách u lékaře je přehodnocována i dávka inhalačních kortikoidů.

Pozor na „zapomínání“ léků

Prvním rizikem je znovuobjevení dýchacích obtíží. Když dítě řádně užívá svou dávku léků, nemá žádné dýchací potíže, pokud však zapomíná, začnou se plíživě objevovat obtíže – dítě každou noc kašle. Druhým rizikem je nezvratné poškození průdušek. Jakmile se objeví astmatické potíže, stáhnou se svaly kolem průdušek a velmi rychle se stěna průdušek zanítí, oteče a začne produkovat hlen. Pokud tento zánět není léčen, objeví se nezvratné vazivové změny a ty již zůstanou po celý život.

Život s astmatem

Pokud astma není diagnostikováno, pokud dítě a jeho rodiče neobdrželi dostatečné informace o astmatu, pokud v okamžiku nástupu nemají k dispozici osobní plán léčby, nemohou astma zvládnout a mají starosti. Nerozumějí tomu, co se děje, a nejsou schopni události kontrolovat. Neléčené nebo nedostatečně léčené astmatické dítě má potíže při sportu, i pokud si jen hraje, budí se v noci kvůli dýchacím potížím a také jeho školní docházka je narušena častou absencí.

Pokud se diagnóza astmatu stanoví co možná nejrychleji, provedou se nezbytná vyšetření a je předepsána odpovídající léčba, pak může astmatické dítě žít stejně jako jeho vrstevníci. Ideální péče o astmatické dítě vyžaduje, aby byli informováni všichni zúčastnění v procesu péče o zdraví dítěte. Aby dítě mohlo žít stejně jako jeho vrstevníci, musí pravidelně užívat léky, sledovat svůj stav pomocí výdechoměru, uzpůsobit alergiím své životní prostředí a chodit na pravidelné kontroly.

V případě pozátěžového astmatu je dobré naučit se nějaké relaxační cviky, které dostanou vaše dýchání pod kontrolu. Tento druh astmatu je výhradně vázán na fyzickou zátěž, v klidu nemá pacient obtíže, a i klidové spirometrické vyšetření bývá s normálním nálezem.

Astma a těhotenství

Pro nastávající matku i vyvíjející se plod je nutné, aby astma bylo pod kontrolou, proto se pravidelná inhalační léčba nevysazuje, jen se nepodávají celkové léky v tabletách a vysazují se vakcíny. Pravidelně se kontroluje stav těhotné včetně provádění spirometrie. Těhotná žena by měla stejně jako ostatní astmatici dbát na to, kde se pohybuje. Astma se totiž může zhoršit pobytem v prašném či zakouřeném prostředí, při inverzi či mrazivém počasí, v době nachlazení či jiného infektu, stresem, výraznou fyzickou zátěží a vlivem hormonálních změn.

Astma – psychosomatická choroba?

Po dlouhou dobu zjišťovali alergologové alergii, pneumologové zvýšenou reaktivitu průdušek, psychosomatici se upínali k emoční oblasti. Různí specialisté se neshodli a rodiče astmatických dětí byli zmateni. Sami dlouhodobě zjišťovali mnohočetnost faktorů, které vyvolávaly potíže – samozřejmě alergie, ale také námaha, infekce, znečisťující látky, změny počasí a emoční otřesy.

Různorodost vyvolávajících faktorů astmatického onemocnění (včetně emoční složky) je nyní veřejností i odborníky přijímána. Místo a význam emočních faktorů se upřesňuje spolu s doporučeními, která postupně vznikají na základě závěrů lékařů. V roce 1995 lékaři uznali, že emoční stres může být vyvolávajícím faktorem astmatického záchvatu, ale upřesnili, že astma není psychosomatickým syndromem. V roce 1997 došlo k určitému posunu a odborníci zdůraznili význam stresu a psychologických faktorů u astmatu. Emoční stres byl tedy označen jako vyvolávající faktor astmatických záchvatů. Význam stresu a psychických příčin při vyvolání záchvatu je obecně znám, ale v žádném případě nemohou být emoční faktory první příčinou astmatu. Je třeba odlišit příčiny, které patří již k astmatickému onemocnění, od těch, které, pokud se již choroba vyskytuje, mohou vyvolat astmatické potíže. Jakmile jednou astma vznikne, mohou emoční faktory vyvolat záchvat, ale nejsou původci astmatu. Silné emoce mohou vyvolat záchvat. Ale u dětí je výjimečné, aby záchvaty byly vyvolány pouze emočními faktory.

Facebook

Infocentrum
810 800 000, 597 089 205
(částečně hrazeno)

kód pojišťovny: 205