Slevy s ČPZP 2019

Trápí vás vysoký krevní tlak?

Dá se říci, že řada lidí ani neví, že trpí hypertenzí (tedy vysokým krevním tlakem), a cítí se zdraví. Vysoký krevní tlak se totiž zpočátku žádnými příznaky neprojeví, a proto se o svém zdravotním problému mnozí dozvědí až během návštěvy praktického lékaře. Proto se hypertenzi říká „tichý zabiják“, vysoký tlak nebolí. Většinou se choroba přihlásí teprve ve chvíli, kdy způsobila nějaké postižení životně důležitých funkcí.

Kdy máme vysoký krevní tlak?

Krevní tlak (TK) je tlak, jímž krev působí na stěnu cév. Udává se v milimetrech výšky vytlačeného sloupce rtuti (mmHg) klasického rtuťového tlakoměru, v podobě systolický/diastolický tlak. Systolický tlak je vyjádřením nejvyšší hodnoty při maximálním stahu srdce (systole), diastolický tlak je naopak nejnižší, působí při uvolnění srdečního svalu (diastole).

Podle kritérií Světové zdravotnické organizace označujeme za arteriální hypertenzi opakované zvýšení systolického TK nad 140 mmHg nebo nad 90 mmHg diastolického TK, prokazované v e dvou ze tří měření pořízených minimálně při dvou návštěvách lékaře.

Hypertenzi dělíme na primární (90-95 %), kdy příčina není známá, a sekundární, kdy příčina známá je. Vědci se domnívají, že na vznik primární hypertenze mají vliv tři základní mechanismy: genetické faktory, faktory zevního prostředí, různé regulační mechanismy a metabolické odchylky. Důležité jsou faktory, které dokážeme ovlivnit, jako je nadměrný přívod soli, nedostatečný přívod draslíku a hořčíku, obezita, zvýšený příjem alkoholu a stres.

Nejčastější příčinou sekundární hypertenze je syndrom obstrukční spánkové apnoe. Dalšími příčinami sekundární hypertenze je onemocnění ledvin, vrozené zúžení aorty, endokrinní onemocnění, hypertenze v těhotenství. Pokud je hypertenze v těhotenství spojena s nálezem bílkoviny v moči a otoky, označujeme tento stav jako preeklampsii. Tento stav může být nebezpečný pro matku i pro plod.

Vysoký krevní tlak se netýká pouze starších ročníků, ale i mladých lidí. Hypertenze u mladších pacientů je častěji sekundární, proto na tuto možnost musíme myslet, vysoký tlak se totiž častěji vyskytuje ve vyšším věku. Za vyšší výskyt hypertenze u mladších jedinců je kromě genetických faktorů odpovědný sedavý způsob života s omezením fyzické aktivity, nevhodná dieta a stravovací návyky.
Odhady hovoří o tom, že až čtvrtina lidí ve věku nad 40 let je nějak ohrožena vysokým krevním tlakem. V případech geneticky podložené hypertenze mohou mít vyšší krevní tlak již mladí lidé kolem dvaceti let.

V menopauze dochází k poklesu hormonální aktivity, snížení produkce ženských pohlavních hormonů, které ženy svým způsobem chrání před rozvojem hypertenze a kardiovaskulárních onemocnění.

Nebezpečná čísla

V dospělé populaci trpí hypertenzí asi třetina obyvatel, z toho dvě třetiny o své chorobě ví a pouze polovina z nich je správně léčena.
Vysoký krevní tlak souvisí se zvýšeným rizikem onemocnění srdce a cév. Ve věkové skupině 40-69 let vede zvýšení systolického TK o 20 mmHg nebo diastolického TK o 10 mmHg ke dvojnásobnému zvýšení úmrtí na mozkovou mrtvici nebo srdeční infarkt. Hypertenze je nejčastějším chronickým onemocněním. Důležitost kontroly krevního tlaku ukazují výsledky klinických studií. Snížení systolického TK o 12 mmHg a diastolického TK o 5 mmHg snižuje riziko mozkové mrtvice o 40 % a riziko ischemické choroby srdeční o 17 %. Celkové riziko onemocnění  srdce a cév je sníženo o třetinu. Správná léčba hypertenze vede nejen ke snížení úmrtí na mozkovou mrtvici a ischemickou chorobu srdeční, ale i ke snížení výskytu srdečního selhání, očních komplikací a postižení ledvin.


Trvale zvýšeným tlakem se nepřímo urychluje i proces aterosklerózy, především v srdci, v periferních tepnách a v ledvinách. Srdce proto trpí tlakovou zátěží, což znamená další významné riziko kardiovaskulárních komplikací. V důsledku poškozených cév a aterosklerózy také může váznout výživa různých orgánů a ty mohou dříve nebo později přestat fungovat. Vysokým krevním tlakem trpí také cévy na sítnici oka, dochází k jejich skleróze s možným následným krvácením.

Stadia nemoci

První stadium znamená prosté zvýšení TK bez změn na orgánech. Ve druhém stadiu spolu se zvýšením TK nacházíme poškození orgánů (zvětšení levé komory srdeční, změny na EKG, bílkovina v moči, uložení vápníku v aortě, změny na cévách). Při třetím stadiu hypertenze dochází k poškození a selhání orgánů (selhání srdce, cévní mozková příhoda).

Zvýšenému riziku vzniku hypertenze jsou vystaveni lidé, kteří trpí cukrovkou, mají vysoké hladiny cholesterolu, jsou obézní, hodně solí a konzumují větší množství alkoholu.

Měření tlaku

Nejpřesnější měření krevního tlaku je přímé měření pomocí cévky zavedené do tepny. Je jasné, že toto invazivní měření není vhodné pro běžnou kontrolu, a proto byly vyvinuty metody nepřímého měření krevního tlaku.

K nepřímému měření krevního tlaku se používá tonometr, který se skládá z manometru a nafukovacího systému. Tato metoda je založena na kompresi předloketní tepny manžetou, a to do té výše, aby pulsové vlny nebyly hmatné ni slyšitelné v tepně v místě za kompresí. Když pak snížíme tlak v manžetě, opět se obnoví průtok krve. Průtok krve produkuje zvuky (Korotkovy ozvy), které rozdělujeme do pěti fází. Tlak, při kterém nastane fáze 1, odpovídá systolickému tlaku krve. S mírným zjednodušením lze uvést, že tlak krve ve fázi 5 (poslední slyšitelný zvuk) odpovídá diastolickému tlaku krve. Zvuky hodnotíme pomocí fonendoskopu nebo mikrofonu.

Měření krevního tlaku provádíme většinou vsedě a po desetiminutovém uklidnění. V místnosti má být klid, optimální teplota. Pacient sedí uvolněně, nemluví a má obě dolní končetiny položené na zemi. Paže je podepřena na stole v úrovni srdce.

Při prvním vyšetření lékařem a při používání v některých léků je vhodné měřit krevní tlak i ve stoje. U většiny osob ve stoje systolický krevní tlak mírně klesá a diastolický mírně stoupá. Pokud je pokles tlaku vyšší než 10 mmHg, může to vést u pacientů k potížím.
Pokud si tlak měříte doma sami, raději měření dvakrát až třikrát zopakujte. Rozhodně nebude na škodu, když svůj tlakoměr vezmete k lékaři. Nejenže vám vysvětlí správný postup, ale porovná hodnoty s výsledky přístroje v ordinaci. Osoby s kolísavým krevním tlakem nebo vážněji nemocné se srdcem či lidé po cévní příhodě by si tlak měli měřit častěji.

Při prvním měření měříme tlak krve na obou horních končetinách. Mezi pažemi může být rozdíl až 10 mmHg. Pokud je rozdíl větší, je nutné pátrat po příčině tohoto stavu (zúžení tepny, onemocnění aorty). Následně měříme tlak na paži, kde jsme naměřili vyšší tlak. Pokud jsou hodnoty na obou pažích stejné, pak je na nás, kterou paži si vybereme.

Hodnoty krevního tlaku by se měly měřit s přesností na 2 mmHg. Doporučuje se i opakované měření při jednom sezení a jako výsledek uvádění průměru z opakovaného měření. Domácí TK by v klidu neměl přesahovat 135/85 mmHg.

Jsou-li naměřené hodnoty mimo normu a pacient je bez potíží, je třeba následující den navštívit ošetřujícího lékaře a vzít s sebou domácí tonometr. Lékař ověří, zda hodnoty krevního tlaku jsou skutečně mimo normu, a zkontroluje přesnost domácího přístroje.

Vyšetření při vysokém krevním tlaku

Mezi základní vyšetření patří odebírání anamnézy (získávání údajů o zdravotním stavu pacienta). Správně získaná anamnéza může vést ke správnému stanovení diagnózy ve více než 50 % případů. Dále lékař provede fyzikální vyšetření včetně změření krevního tlaku. Krevní tlak změří na obou končetinách vsedě a ve stoje. Následuje EKG vyšetření, vyšetření krve a vyšetření moči. U některých pacientů je vhodné provedení echokardiografie (vyšetření srdce ultrazvukem), ultrazvukové vyšetření cév, RTG srdce a plic a očního pozadí. Pravidelné kontroly u stabilních pacientů se provádí jednou za 3-6 měsíců. Pokud je třeba upravit léčbu, pak se termíny kontrol zkracují.

Tlakový Holter je 24hodinové ambulantní monitorování krevního tlaku. Provádí se pomocí automatického přístroje, který pacient nosí 24 hodin. Na přístroji je nastaven počet a frekvence měření. Naměřené hodnoty se ukládají do jeho paměti. Po měření přístroj vyhodnotí průměrné hodnoty krevního tlaku (ve dne, v noci, za celou dobu monitorace) a vyhotoví grafy, kde srovnává pacientovy naměřené hodnoty s doporučenými hodnotami.

V noci by měl poklesnout krevní tlak na 115/65 mmHg a neměl by být vyšší než 120/70 mmHg. Přes den by průměr TK neměl být vyšší než 135/85 mmHg. Tlakový Holter se používá u pacientů s podezřením na syndrom bílého pláště, u pacientů s těžkou hypertenzí, u podezření na noční hypertenzi a při ověření účinku léčby.

Hypertenzní krize

Hypertenzní krize je definována jako náhlý vzestup krevního tlaku (často nad hodnoty 220/130 mmHg). Podle rizika poškození orgánů a zejména podle naléhavosti snížení krevního tlaku rozdělujeme hypertenzní krize na emergentní (nutnost rychlého snížení TK v řádu minut) a urgentní (potřeba snížení TK v řádu hodin). Emergentní situací je například hypertenzní krize při infarktu myokardu, akutním srdečním selhání či krvácení do mozku. V těchto případech je nutné snížit TK rychle s cílem redukovat rozsah infarktu nebo plicního tlaku levé srdeční komory a tím i otoku plic při srdečním selhání. Urgentní situací je ischemická cévní mozková příhoda, kdy je nutné snižovat TK pomalu (aby nedošlo k poklesu mozkového prokrvení v nepostižených oblastech).

Také všechny stimulační látky dlouhodobě zvyšují krevní tlak, jejich občasné užití je spojeno s rizikem předávkování a vznikem hypertenzní krize. Na tuto možnost myslíme vždy u mladších jedinců s hypertenzní krizí a infarktem myokardu nebo cévní mozkovou příhodou. Nejdostupnější stimulační drogou je však nikotin a kuřáci mívají hypertenzi častěji než nekuřáci.

Rychlejší tepová frekvence nemusí souviset s krevním tlakem, může se jednat o normální situaci (emoční stres)či o závažný příznak – arytmii. Pokud se objeví náhle nebo je spojená s dalšími příznaky (bolest na hrudi), je nutné vyhledat lékaře.

Léčba vysokého tlaku

Léčba vysokého tlaku se skládá z režimových opatření (snížení hmotnosti, dietní opatření, fyzická aktivita) a z léčby medikamentózní. Léčba bývá doživotní. Zahajuje se vždy, pokud je systolický krevní tlak vyšší než 180 mmHg nebo diastolický tlak vyšší než 110 mmHg. U vybraných nebo ohrožených pacientů se léčba zahajuje i při nižších hodnotách krevního tlaku.

Cílem léčby je normalizovat TK na hodnoty pod 140/90, u mladších pacientů, diabetiků a pacientů s onemocněním ledvin je cílem hodnota 130/80.

Facebook

Infocentrum
810 800 000, 597 089 205
(částečně hrazeno)

kód pojišťovny: 205