Když spánek nepřichází

Špatné spaní už dnes patří téměř mezi civilizační choroby.

Vždyť už po jedné noci, kdy se nevyspíme, jsme unavení a podráždění. Co teprve, když začneme trpět nespavostí. Lidé, kteří pravidelně dostatečně spí, mají mnohem lepší paměť než ti, kdo trpí permanentním spánkovým deficitem. Při nedostatku spánku jsme navíc náchylnější k srdečním a cévním onemocněním, zvyšuje se pravděpodobnost nemocí trávicího ústrojí, zhoršuje se schopnost regulovat hladinu cukru v krvi a může tak dojít ke vzniku cukrovky II. typu. Vzrůstá také pravděpodobnost vzniku depresí.
Odborníci tvrdí, že doba spánku by se měla pohybovat mezi sedmi a osmi a půl hodinami denně. Řadě lidí vyhovuje doba kratší, a přitom žádné problémy nepociťují, jiným zase vyhovuje spánek delší. Čas potřebný ke spánkové regeneraci je totiž velice individuální a liší se u každého i v průběhu života. Podobné je to i s dobou ulehnutí. Někomu vyhovuje ulehnout hned po setmění, jinému později. Samotný čas usínání se však nezdá být pro kvalitu spánku rozhodující.

Různými poruchami spánku trpí 30-40 procent populace, častěji jsou to ženy a starší lidé. Asi u poloviny z nich ustupuje problém spontánně, u každého desátého však obtíže přetrvávají. S krátkodobou nespavostí se během života setká každý. Obvykle takový stav trvá několik dnů, maximálně měsíc, proto neznamená vážnější problém. Nejčastějšími příčinami krátkodobé nespavosti jsou stres, tělesné potíže, pracovní a rodinné problémy nebo obyčejné narušení denního režimu. Poruchy spánku se také vyskytují jako následek řady onemocnění.

Za nespavost se považuje obtížné usínání, časté probouzení, ale i příliš lehký spánek, který neosvěží. Nespavostí označujeme stav, kdy doba usínání trvá déle než třicet minut, ale i to, pokud se člověk během noci alespoň čtyřikrát probudí a pak má problém znovu usnout. Výsledkem takového stavu je snížená pozornost, poruchy paměti a celkově snížená výkonnost. Nedostatek spánku ovlivňuje i tvorbu hormonů. Vylučování řady hormonů je totiž ovlivněno střídáním dne a noci. Pohlavní hormony a hormony kůry nadledvinek jsou vylučovány především ve dne. V období spánku pak převažuje například růstový hormon.

Dlouhodobá nespavost může trvat měsíce, ale i roky. Strach z potíží, které má člověk při spaní, a únava celý stav jen zhoršují.  Někdy pomůže správná spánková hygiena., uklidňující rituály, ale většinou je lepší vyhledat co nejdříve odbornou pomoc. V případě dlouhodobých potíží se vyplatí podrobné vyšetření zdravotního stavu - nespavost může být důsledkem vysokého tlaku, hormonálních změn, depresí, ale také nemocí srdce, ledvin a štítné žlázy. Pokud lékař nezjistí příčinu, je dobré požádat o vyšetření ve spánkové laboratoři.

Nepříjemné chrápání

Zhruba třetina manželských párů spí odděleně a může za to chrápání. Chrápání je i jedním z deseti nejčastějších důvodů rozpadu manželství. Každý člověk včetně dětí někdy zachrápe, třeba při rýmě nebo zvětšených mandlích -  krčních i nosních. Chronické chrápání se objevuje u čtyřiceti procent mužů a dvaceti čtyř procent žen, jeho výskyt stoupá s věkem. Muži mají prodloužené měkké patro a právě jeho vibrace nejčastěji způsobuje  ronchopatii: za nepříjemné zvuky tak může neprůchodnost dýchacích cest.
Nejčastěji chrápeme na zádech, protože jazyk se stočí dolů a dozadu. Zkuste proto usínat vleže na břiše, paži si položte pod polštář a hlavu na ni. Nejhlasitěji chrápeme po flámu. Alkohol totiž uvolňuje krční a čelistní svaly více než samotný spánek. Zapomeňte také na cigarety: kouření přispívá k chrápání tím, že zvyšuje produkci hlenu v nose a hrdle, dráždí sliznice dýchacích cest. Čím jsme unavenější, tím máme ochablejší valy v ústní dutině.

Chrápání lze zmírňovat nejrůznějšími metodami, počínaje změnami životního stylu až po farmakologickou léčbu. Jednou z moderních možností je i laserová operace. Nejčastější bývá odstranění mandlí nebo plastika měkkého patra ústní dutiny či nosní přepážky - buď klasicky, nebo laserem. Druhou metodou je radiofrekvenční tepelná redukce tkáně, zvaná somnoplastika, jejíž účinnost je poměrně vysoká, ale efekt dočasný. Zpevněná tkáň se po několika letech změní na rosol.
Při menších problémech s chrápáním mohou pomoci nosní kapky, které udržují nosní sliznici vlhkou a brání tak jejím vibracím. Používá se například výtažek z mateřídoušky, eukalyptu nebo meduňky. Nazální proužky se lepí na nos, aby rozšířily nozdry.

Spánková apnoe

Těžká spánková apnoe je nemoc projevující se zástavami dechu ve spánku. Na rozdíl od běžného chrápání mohou být tyto zástavy dechu při spánku smrtelné. Trvají i více než půl minuty a může se jich odehrát i šedesát za hodinu, takže hlava i tělo trpí nedostatkem kyslíku. Máte-li vedle sebe apnoika, čekáte s hrůzou na každé zachrápání, protože to znamená, že se zase nadechl. S každým takových zachrápáním se člověk na chvíli probudí, hned mu vyletí srdeční frekvence, což zvyšuje hrozbu infarktu. Apnoici mají navíc zvýšený tlak a jsou náchylnější k mozkové mrtvici. Apnoe má vliv i na erekci. Důsledkem této závažné choroby je dlouhodobá únava a stres.

Neustálá krátká probuzení nedovolují usnout hlubokým spánkem, což je předpoklad pro regeneraci organismu. Spánková apnoe hrozí především lidem s nadváhou, ohroženi jsou muži s krátkým zátylkem. U mužů se totiž tuk ukládá i v těchto místech a brání pak proudění vzduchu do plic. Muži, kteří chrápou hlavně v první polovině noci, se nemusejí tolik bát. Tuto dobu totiž převládá hluboký spánek. A koho trápí apnoe, ten se do hlubokého spánku dostane jen ztěžka, takže chroptí celou noc. U žen se tato nemoc objevuje třikrát méně a většinou až po přechodu.

Přesnou diagnózu vám stanoví ve spánkové laboratoři. Nemocným může pomoci přetlaková maska CPAP. Pomáhá s dýcháním, vhání vzduch pod tlakem do dýchacích cest. Úspěšnost je více než 75procentní. Někteří pacienti však přístroj odmítají jako nekomfortní. Pojišťovny přístroj hradí jen v případech těžké spánkové apnoe, při odstranění běžného chrápání se nepoužívá. Když postiženému přístroj zabere, může ho na nějakou dobu odložit, ale jen na pár dnů, protože se potíže se zástavami dechu vrátí.