První pomoc při chřipce

Jako nachlazení se označují běžně se vyskytující příznaky, jako je rýma, škrábání v krku a zvýšená teplota. Chřipka ale může přinášet řadu vážných komplikací. Onemocnění začne náhle, objeví se horečka přes 39°C a bývá provázena  zimnicí, bolestí svalů, klubů a hlavy. Ty mohou být spojeny i se světloplachostí a ztuhlostí šíje. S odstupem několika hodin se přidává suchý dráždivý kašel a pálení v krku. Na rozdíl od mnoha dalších virových onemocnění není u chřipky výrazná rýma, alespoň zpočátku. Dalším možným příznakem je nevolnost, někdy zvracení, průjem, zácpa či nechutenství. Teploty, únava, bolest hlavy a svalů obvykle vymizí během tří nebo čtyř dnů. Rýma a kašel trvají zhruba týden až deset dnů. Zvýšená únavnost a slabost se mohou v různé míře objevovat ještě měsíc po onemocnění.

„Obyčejná" chřipka není ve srovnání s prasečí chřipkou žádná banalita. Každoročně jí onemocní až kolem deseti procent populace. Chřipka je infekce dýchacího systému způsobená viry a není důsledkem chladu, deště nebo náhlé změny počasí.

Někteří lidé jsou chřipkou a jejími možnými komplikacemi ohroženi více než ostatní. Tito lidé tvoří tzv. rizikové skupiny. Jde o lidi trpící chronickými chorobami srdce a cév, lidé po mozkové příhodě, infarktu myokardu, také ti, kteří mají poruchu metabolismu, například diabetici, nebo lidé s astmatem a chronickými chorobami dýchacích cest. Komplikacemi jsou nejvíce ohroženi především starší lidé a malé děti do jednoho roku.

Chřipka obvykle probíhá ve větších epidemiích na jaře a na podzim, ale vrcholí zpravidla během ledna a února. Odhaduje se, že celosvětově ročně onemocní závažnou formou chřipky  3 až 5 milionů lidí a až 500 tisíc z nich zemře.

Teplý čaj a postel

Když na vás chřipka udeří, nemusíte hned panikařit, ale ani ji nepodceňujte. Můžete ji zvládnout sami doma - hlavní je klidový režim. Ležte v posteli, pijte čaj s medem a citronem a užívejte léky snižující teplotu a tlumící bolest, jedná se o analgetika a antipyretika. Nejrozšířenějšími léčivy z této skupiny jsou kyselina acetysalicylová, paracetamol a ibuprofen. Děti by nikdy neměly užívat kyselinu acetylsalicylovou kvůli riziku Reyova syndromu.

 Čaj s citronem a medem se však nehodí pro každého, často totiž dráždí ke kašli a ani pro alergiky se příliš nehodí. Teplotu snižujte, jen pokud je nad 37,5 °C, protože zvýšení teploty aktivuje imunitní děje v těle. Naopak teplota nad 38°C již vede k enormní únavě, poruchám spánku a další enzymy již neaktivuje.

Na ucapaný nos platí kapky či spreje do nosu. Můžete si koupit kapky s dezinfekčním účinkem, způsobující splasknutí nosní sliznice a kombinované kapky s mírně protialergickým účinkem. Kapky však neužívejte déle než týden, abyste si nevysušovali nosní sliznice. Pak zvolte prostředky se zvlhčujícím účinkem - například spreje s mořskou vodou.

Kromě zvýšené potřeby tekutin, kterou byste měli pokrýt ovocnými šťávami nebo ovocnými čaji, je léčbu vhodné doplnit nápoji s obsahem minerálních látek. Zavodňovat tělo je možné i kompoty, vlažnou vodou s citronem, vhodný je i šípkový čaj a rozpustné vitaminy. Ve chvíli, kdy se o vás pokouší chřipka, měli byste vypít tři až čtyři litry tekutin denně. Nápoje by měly být vlažné. Obecně však platí, že pokud vysoká horečka trvá déle než tři dny, zejména u malých dětí, či kašel trvá déle než týden, měli byste zajít k lékaři.

Antibiotika po lékaři nevyžadujte.Virovou podstatu onemocnění vůbec neovlivní. Pokud ovšem budete s nemocí „běhat", pak se bakteriálních superinfekci nevyhnete a na antibiotikech skončíte.

Medicína má k dispozici preparáty působící proti samotným virům, tzv. virostatika, která ovšem působí jen proti některým virovým infekcím. Například cyklické aminy jsou účinné jen u chřipky typu A a je nutné je podat po výskytu prvních příznaků, nejpozději do 48 hodin.

Nezapomeňte v pokoji zvlhčovat vzduch a teplotu udržovat jen kolem 20 °C. Vyzkoušet můžete i některé volně prodejné potravinové doplňky, jako jsou echinacea nebo zinek, které jsou doporučovány pro zmírnění obtíží a zkrácení průběhu onemocnění. Konzumujte hodně ovoce, nejlepší jsou citrusy (vitamin C) nebo banány (minerály). Proti infekcím je skvělý vitamin A (najdete ho ve vejcích, játře, mrkvi, rajčatech). Vitamin B6 (pyridoxin) posiluje imunitu a chrání tak před infekcemi. Imunitní systém stimuluje selen (tuňák, cibule, celozrnné pečivo) a již zmíněný zinek.

 Zdraví spočívá v imunitě

Imunitu můžete posilovat různými způsoby, ale nejlepší ze všeho je zdravý životní styl. Pravidelný pohyb, cvičení, otužování. Nezapomeňte na dobrý spánek a dostatek odpočinku. Teprve v průběhu spánku totiž pracuje imunitní systém a organismus má možnost regenerovat. Výzkumy také prokázaly, že počet kuřáků, kteří onemocní chřipkou, značně převyšuje počet nemocných nekuřáků. Kouření vysušuje nosní sliznici, která pak umožní snadné uchycení chřipkového viru.

V lidském trávicím traktu se nacházejí miliony bakterií, které tvoří střevní mikroflóru velice důležitou pro lidskou imunitu. Funguje-li vše, jak má, pak je náš imunitní systém schopen bránit se infekcím. Mezi bakterie posilující imunitní systém patří hlavně probiotické bakterie. Jsou našemu tělu vlastní, ale doplnit je můžeme příjmem zakysaných výrobků nebo kysaného zelí.

Proti chřipce se můžete nechat očkovat, a to nejlépe během podzimu. Očkování vás dokáže před chřipkou chránit 6 až 12 měsíců. Ne vždy ale musí být účinné. Principem očkování je totiž odhad, který z mnoha druhů viru bude daný rok nejrozšířenější. Proti němu je namířena vakcína. V případě, že dojde k neočekávané změně (mutaci), mohou být chřipkou ohroženi i očkovaní lidé. Lékaři v letošním roce očkování proti sezónní chřipce obzvlášť doporučují - očkovaní lidé díky němu mohou snížit riziko, že budou oslabeni běžnou chřipkou v okamžiku, kdy se setkají s prasečí chřipkou.

Z očkování máte užitek i v případě, že injekci dostanete v průběhu chřipkové sezony, ale vašemu tělu potrvá asi dva týdny, než si vytvoří protilátky. Proto je vhodné absolvovat očkování právě před chřipkovým obdobím. Ve světě se běžně očkují děti od šesti měsíců věku. Vzhledem k vyvíjejícímu se imunitnímu systému jsou však děti na rozdíl od dospělých očkovány dvakrát za sezonu. Očkování u dětí je výhodné také proto, že děti slouží jako přenašeči chřipky - vylučují totiž větší množství viru a po delší dobu než dospělí. I očkování těhotných žen se v poslední době doporučuje, protože právě v této skupině byla prokázána vyšší úmrtnost na chřipku.

Pandemická chřipka

Její začátky jsou stejné jako o chřipky sezónní. Mezi příznaky patří horečka, kašel, bolesti svalů  a hlavy, zimnice a únava. U většiny nemocných má pandemická chřipka typu A/H1N1 mírný klinický průběh. Většina dosud nakažených zůstala v domácím prostředí bez podání antivirotik. Přenos nemoci na člověka probíhá stejně jako u chřipky běžné, kapénkovou infekcí, která se šíří kašlem, při smrkání a kýchání. Někdy stačí, když se dotknete místa infikovaného virem, který následně přenesete do nosu nebo úst. Infikovat vás může člověk, který sám ještě ani netuší, že je nemocný. Pandemická chřipka je nakažlivá od prvního až do sedmého dne, do té doby, než člověk onemocní.

Šestý stupeň ohrožení chřipkou A/H1N1 je vyjádřením ohrožení, v němž je pandemická fáze charakterizována vzrůstajícím a setrvávajícím mezilidským přenosem viru v běžné populaci. Tento stupeň nesouvisí s hodnocením vážnosti onemocnění. Pokud k chřipkové pandemii dojde, nemusíme se bát, že lidé budou umírat jako při moru, zdůrazňují odborníci. Chřipka je sice nebezpečná, ale zabíjí jen malé procento populace.

Pandemie nastává:

  • Objeví-li se onemocnění, které je pro danou populaci nové.
  • Infekce napadá lidi a způsobuje jim závažné onemocnění.
  • Původce se snadno a soustavně šíří mezi lidmi.
  • Infekce se šíří bez ohledu na hranice kontinentů.

V případě, že by pandemie dorazila do Česka, vzaly by si opatření na starost úřady, je možné, že by byl vyhlášen i stav nebezpečí. Hrozí-li pandemie, je dobré necestovat do oblastí, z nichž se virus šíří, díky letecké dopravě se virus rozšíří do celého světa během pár týdnů.

Španělská chřipka, která postihla svět po první světové válce, podle odhadů zabila dvě až dvacet procent nakažených. Jednalo se ovšem o extrémně zabijácký virus, který navíc zaútočil na lidi vyčerpané několikaletými boji. V období 1918 až 1920 byly možnosti léčby oproti dnešku omezeny. Nemohlo dojít k výrobě vakcíny, antivirová a antibiotická terapie, která mohla zabránit mnohým úmrtím v důsledku sekundární infekce, nebyla ještě objevena.

Jednotlivé země mají připravený pandemický plán, který přesně určuje, jak se mají jednotlivé státní orgány zachovat v případě, že by pandemie udeřila. Asi pro pětinu ohrožených má Česko nakoupené protivirové léky Tamiflu a Relenza. Ty by měly pomoci lidem, kteří by onemocněli. Odborníci varují před jejich samovolným užíváním. Čím více se těchto léků spotřebuje, tím pravděpodobnější je, že se s nimi virus potká a zmutuje do podoby, která protivirovým lékům odolá.

Nač si dávat pozor

Vyhýbejte se rizikovým místům - v době zvýšeného výskytu chřipky nevyhledávejte pobyt ve společnosti většího množství lidí. Nenavštěvujte kina, supermarkety. Některé viry a bakterie mohou žít na površích, jako jsou kavárenské stoly nebo dveřní kliky, dvě i více hodin. Riziko nakažení dotekem může snížit častá hygiena rukou. Virus chřipky dokáže na vzduchu přežít až 48 hodin a s pomocí špinavých rukou jej snadno přenesete na sliznici. Vědci se nedávno shodli, že prosté mytí rukou je jednou z nejúčinnějších prevencí. Myjte si tedy ruce často, nejlépe mýdlem s přídavkem alkoholu. Pod tekoucí vodou je ponechte 15 až 20 sekund. Pokud nemáte k dispozici mýdlo s vodou, postačí ubrousky napuštěné látkami s přídavkem alkoholu.

Při kýchání či kašli si zakryjte nos a ústa papírovým kapesníkem. Po použití vyhoďte kapesník do koše. Pokud je to možné, umyjte si hned ruce. Oční, nosní a ústní sliznice jsou pro chřipkové viry vstupem do vašeho těla. Vyvarujte se mnutí očí, drbání nebo okusování nehtů.

Virovým kapénkám nesvědčí chladné počasí a mráz. Pravidelné větrání tedy brání jejich šíření. Dezinfekci můžete podpořit také horským sluníčkem, jehož pětiminutové záření v pokoji nemocného viry zahubí.

Bylinné čaje a slivovice

 V raném stadiu prý proti chřipce pomůže celerová šťáva ochuzená trochou citronu. Tuto léčbu může podpořit „ovsovka". K její přípravě potřebujeme litr ovsa, trhaného nejlépe před dozráním. Dobře ho propereme, zalijeme dvěma litry vody a vaříme tak dlouho, až se polovina vody vyvaří. Do scezeného teplého odvaru přidáme dvě lžíce medu, dvě lžíce šalvějové a stejné množství jitrocelové šťávy a uložíme do chladu. Mírně přihřátou ovsovou pijeme ráno a večer po jednom šálku.

Máte rádi svařák? Máte-li chřipku, pomůže vám jeho pozměněná verze. Místo červeného vína se použije tonik. Přísady zůstávají stejné, skořice, citronová kůra, hřebíček a dle chuti dosladit. Na Opavsku chřipku léčí namazáním hrudníku  uzeným špekem. Na něj přiloží list pergamenu a hrudník zabalí plenou. K tomu se uvaří lipový čaj s medem a dospělí si mohou dát i slivovici s mlékem. Moraváci tvrdí, že bacily se spolehlivě leknou lektvaru z vína. Musíte ale začít hned s prvními příznaky. Potřebujete litr červeného vína a litr rumu, půl kilogramu citronů, 10 hřebíčků, 5 kuliček nového koření, 5 jalovce, 5 pepře a skořici. Nejdřív si uvaříte první dávku (půl litru). Do deci vody dáte povařit polovinu koření až je voda hnědá. Dolijte vínem a rumem, vymačkáte šťávu z citronů a teplé vypijete. Po této dávce prý ještě budete schopni uvařit druhou. Nejosvědčenější ale je každé ráno štamprle slivovice s medem. Jiní nedají dopustit na česnek. Pravidelně jezte česnečku - do talíře 4 stroužky česneku.

V Beskydech dodnes vaří nápoj proti nemoci z obilí. Dvě lžíce nejlépe ječmene vaříme s rozinkami, cukrem a citronovou kůrou v 1,5 litru vody až je obilí úplně rozvařené. Známý je také sirup z bobulí černého bezu. Když se k němu přidá slivovice, nachlazení nemá šanci. Dětem se zase podává medicína smíchaná z litru domácí šťávy a půl kilogramu medu.

Autor: - kš -

Facebook

Infocentrum
810 800 000, 597 089 205
(částečně hrazeno)

kód pojišťovny: 205