Slevy s ČPZP 2019

Nezapomínejte na železo

Anémie sama není nemoc. Označuje se tak stav, kdy v krvi klesne pod určitou hodnotu počet červených krvinek, erytrocytů, a tedy i hladina červeného krevního barviva, hemoglobinu, které je v nich obsaženo. Mohlo by se zdát, že nejčastější poruchou krve je anémie (chudokrevnost). Je pravda, že lidé, kteří jsou bledí a cítí se vyčerpaní, o sobě prohlašují, že jsou „trochu chudokrevní". Jenže anémie není jedinou nemocí, nýbrž spíše příznakem nebo souborem  příznaků doprovázejícím nějakou poruchu. Při anémii vzniká problém s rozváděním kyslíku po těle. To je dáno nedostatkem nebo nějakou abnormalitou červených krvinek nebo hemoglobinu (krevního barviva) uvnitř nich. Čtyři hlavní typy chudokrevnosti jsou: chudokrevnost z nedostatku železa, zhoubná, percinózní chudokrevnost, megaloblastická chudokrevnost a srpkovitá chudokrevnost.

Co víme o krvi

Krevní obraz je nejzákladnější a nejběžnější krevní vyšetření. Ukazuje, v jakém stavu jsou jednotlivé složky krve.

  • Erytrocyty - červené krvinky. Když je jejich počet v normě, tělo je dobře okysličováno. Nižší počet erytrocytů signalizuje chudokrevnost, nedostatek železa nebo vitaminu B12.
  • Leukocyty - bílé krvinky, které zabíjejí cizorodé látky. Je-li člověk nemocný, bílé krvinky se mobilizují. Extrémní nárůst může také znamenat zhoubné onemocnění krve - leukémii. Snížené hodnoty poukazují i na nižší obranyschopnost.
  • Trombocyty - krevní destičky, které slouží ke srážení krve. Kdyby se krev nesrážela, vykrváceli bychom i při malém poranění. Když je ale trombocytů moc, hrozí vznik nebezpečných krevních sraženin.
  • Hemoglobin - krevní barvivo, které transportuje kyslík do těla. Na tomto procesu se významně podílí železo.
  • Hematokrit - tato hodnota ukazuje podíl krvinek v celkovém množství odebrané krve. Vyšší hematokrit může značit dehydrataci, nižší chudokrevnost, šok nebo třeba těžký průjem.

Červené krvinky koblížkovitého tvaru se vytvářejí v rosolovité dřeni určitých kostí. V krvi jsou biliony červených krvinek, ale zpravidla přežívají pouze 120 dní, potom odumírají a rozpadnou se. Nové červené krvinky musí být vytvářeny průběžně, každou sekundu jich vznikne přes dva miliony. Nové krvinky nahradí krvinky staré a opotřebované. Každá červená krvinka obsahuje přes 200 milionů molekul hemoglobinu, které na sebe vážou kyslík a roznášejí ho. Hemoglobin obsahuje železo, takže k produkci červených krvinek je potřebný přísun železa stejně jako vitaminů (B12, B6, kyseliny listové) a dalších látek. Stává se, že člověku některá z těchto látek chybí, například když jich má nedostatek v potravě nebo se špatně vstřebávají. Jindy tělo nevytváří dostatek červených krvinek v důsledku choroby, například při onemocnění kostní dřeně nebo selhání ledvin. Některé nemoci, jako jsou chronická onemocnění zažívacího traktu jsou provázeny dlouhodobou ztrátou krve, tedy úbytkem erytrocytů. V určitých situacích, třeba při velké ztrátě krve, nedokáže tělo dostatečně rychle tvořit nové červené krvinky. Někteří lidé trpí poruchou jejich tvorby. Výsledkem je pokles hladiny hemoglobinu v krvi.

Hodnoty hemoglobinu

Normální obsah hemoglobinu v krvi je u mužů 135 až 175 g/l, u žen 120 až 168 g/l. Pokud se při krevním rozboru zjistí hladina hemoglobinu nižší než 110 g/l, hovoříme o anémii. Ale už při hodnotě 120 g/l u mužů se zahajuje léčba. Za těžkou anémii se považuje stav, kdy hodnota hemoglobinu klesne pod 79 g/l. Tento stav již vyžaduje transfúzi. Hemoglobin na sebe váže v plicích kyslík a přenáší jej do buněk celého těla. Bez dostatečného přívodu kyslíku nemohou svaly a orgány dobře pracovat.

Nedostatečné okysličování se projeví příznaky, které jsou nejprve mírné, ale postupně se zhoršují. Patří mezi ně:

  • dlouhodobá únava a slabost, závratě
  • bledost, také sliznic a nehtových lůžek
  • hučení v uších a bolest hlavy
  • poruchy soustředění a spánku
  • afty v ústech nebo na jazyku
  • snížená citlivost a brnění v nohou a lýtkách, otoky dolních končetin
  • nevolnost a průjem

Zásobárna železa

Tělo si železo dokáže ukládat především v játrech, ale zásoby v nich dlouho nevydrží. Jestliže člověk nedodává tělu dostatek železa prostřednictvím potravin, může nakonec dospět k chudokrevnosti. Potraviny bohaté na železo jsou především játra, ryby a mořští živočichové a ze zeleniny hrášek, fazole a zelí.

Pokud se o někom řekne, že je chudokrevný, pravděpodobně nás napadne, že má málo železa. Máme ho v těle běžně čtyři gramy a většina z toho se podílí na  vázání a přenosu kyslíku. Při nedostatku kyslíku začne tělo čerpat ze zásob. Zpočátku se nic neděje, ale jak se zásoby železa snižují, klesá i schopnost organismu tvořit zdravé červené krvinky. Jejich úbytek se pak projeví anémií.

Úbytek železa

Nejvíce železa se z těla ztrácí při krvácení. To se může stát ženám, které mají dlouhodoběji silné menstruační krvácení, nebo jedincům, kterým krvácí žaludeční nebo dvanáctníkový vřed či nádor. Může se to stát ale i při krvácejících hemeroidech (vnější nebo vnitřní krvácivé žilní uzliny v konečníku). Krvácení do žaludku může způsobit i dlouhodobé užívání acylpyrinu nebo nesteroidních antirevmatických léků. Nedostatek železa se může projevit u žen v době těhotenství, protože si dítě bere železo od matky pro svoji krev. V těhotenství se navíc zvyšuje objem krve v těle a potřeba železa je automaticky vyšší. Při kojení se zase část ztrácí do mléka. Nedostatkem železa mohou trpět i osoby s poruchou vstřebávání a vegetariáni v důsledku nevhodné stravy.

Kyselina listová a B12

Kostní dřeň potřebuje pro výrobu hemoglobinu železo, ale také přísun dvou vitaminů - B12 a kyseliny listové. Vitaminu B12 přijímáme většinou dost vzhledem k tomu, že je součástí mnoha potravin. Problém však může nastat při absorbování vitaminu z procesu trávení. Vitamin B12 se dostane do těla pouze v případě, že žaludek produkuje svoji zvláštní bílkovinu, která vstřebávání vitaminu B12 umožňuje. V případě tzv. perniciózní (zhoubné) anémie si z důvodů, které nejsou zcela jasné, žaludek tuto bílkovinu nevytváří. Zejména alkoholici, kuřáci lidé nad padesát let, ale také osoby s některými chorobami zažívacího traktu mají zhoršené vstřebávání vitaminu B12. Nedostatek této důležité látky může být spojen s užíváním některých léků.

Nedostatek vitaminu B12 se projeví tím, že se člověk stává chudokrevným. Kromě běžných typických příznaků pro anémii trpí pacient ještě „brněním" rukou a nohou, krvácením z nosu, případně selháním srdce. Léčení spočívá v přísunu vitaminu B12 ve formě injekcí.

Dostatek kyseliny listové zbezpečíme tím, že jíme dostatek listové zeleniny, oříšky, ovoce a maso, zejména pak játra. Nedostatek tohoto vitaminu bývá poměrně vzácný - ohroženy jsou opět lidé s poruchami vstřebávání, ale i těhotné a kojící ženy.

Dědičná anémie

Při nemoci zvané talasémie neboli středomořská anémie, například v důsledku poškození genetické látky DNA, vytváří kostní dřeň abnormální hemoglobin. Znamená to pomalé uvolňování kyslíku a rychlý rozpad. Existují dvě základní podoby této nemoci, talasémie velká a talasémie malá. Rozlišují se podle toho, jaké geny člověk zdědil po rodičích. Léčení malé formy spočívá obvykle v transfuzích. Velká forma vyžaduje přísun antibiotik, jiné léky, krevní transfuze a další formy léčení.

Srpkovitost je anémie, jejíž příčinou je rovněž abnormální hemoglobin. Má původ v genetické vadě, kdy je narušen tvar, pružnost a odolnost červené krvinky. Krvinka má místo obvyklého tvaru tvar půlměsíce. Funguje sice normálně, ale za jistých okolností, například při prochlazení, infekcích nebo nedostatku kyslíku, se může ještě více zdeformovat. Změněná krvinka je tuhá, neohebná, čímž se ztěžuje dodávka kyslíku do tkání. Výsledkem je trvalá anémie, která se projevuje mimo jiné nevysvětlitelnými bolestmi na různých místech těla.  Srpkovitou anémií trpí nejvíce lidé afrického původu, objevuje se i u Asiatů. Příznaky nemoci se objevují v dětství a zahrnují žloutnutí pokožky a očního bělma, horečku a slabost po fyzické námaze. Podávání železa u tohoto typu anémie nepomáhá.

Léčba anémie

Pokud není anémie rozpoznána včas a neléčí se, může ohrozit život. Určit příčinu anémie bývá dost obtížné. Lékař se vás nejprve vyptá, jak se stravujete, a pak se bude snažit zjistit, zda anémie není projevem nějakého onemocnění. Pokud tomu tak je, bude lékař léčit především toto onemocnění. Nedostatek vitaminů a železa se upravuje tabletami a injekcemi, krevní transfuze se provádějí jen při těžké anémii se závažnými příznaky. Potravinové doplňky je třeba užívat několik týdnů nebo měsíců. Nikdy však neužívejte železo bez konzultace s lékařem, a pokud je berete, nechte si pravidelně kontrolovat krevní obraz.

Předepisuje se hojnost potravin bohatých na železo: tmavě zelená listová zelenina, ořechy, rozinky, pivovarské kvasnice, pšeničné klíčky, jahody, petržel, kopřivy meruňky, semena tykve, játra a ledvinky.

Facebook

Infocentrum
810 800 000, 597 089 205
(částečně hrazeno)

kód pojišťovny: 205