Slevy s ČPZP 2019

Průduškové astma

Příčinu a rozvoj průduškového astmatu můžeme hledat především v genetické poruše. Genetická porucha vytváří podmínky k tomu, aby imunitní systém reagoval přecitlivěle i na ty látky, které jsou pro většinu lidí neškodné. Tento stav se nazývá alergií. Genetické poruchy jsou dědičné, děti astmatických rodičů mají k onemocnění s bronchiálním astmatem vrozené dispozice. Alergie vzniká jako obranná reakce lidského imunitního systému na negativní vlivy (vnější i vnitřní). Tato obrana je však zbytečná. Astma, které je podmíněno alergií, vede k chronickému zánětu průduškové sliznice. Příčinou průduškového astmatu jsou poruchy imunitního systému, alergie a chronický zánět dýchacích cest.

Jaká je úloha alergie?

Alergické příznaky se mnohdy hlásí již v prvních měsících života dítěte. Do tří měsíců se projevují jako neurodermitis (suchá zarudlá kůže doprovázená silným svědění). Dítě je neklidné a nemůže spát. Do tří let pak mají projevy podobu alergické rýmy (náhlé zduření nosní sliznice, opakované kýchání).Ve věku od čtyř do pěti let se alergie u těchto dětí projevuje klasickým průduškovým astmatem. Za alergeny můžeme považovat jak přírodní produkty, tak i produkty naší průmyslové činnosti. Ve volné přírodě jsou pro postiženého nebezpečná bodnutí hmyzem a pyly z kvetoucích rostlin.

Časté alergeny

Doma, dětských školách, školách a kancelářích mohou být pro alergiky nebezpečné laky, barvy, čistící prostředky, pokojové rostliny nebo deodoranty. Záchvaty průduškového astmatu mohou vyvolat také plísně, domácí prach, ptačí peří, krmivo pro akvarijní rybičky, zvířecí srst. Na nadměrně citlivý organismus mohou působit dráždivě stafylokoky, streptokoky, střevní bakterie, plísňové mikroorganismy atd. Velmi nebezpečné jsou chronické záněty krčních mandlí, infekce z nosních dutin, žlučníku a střev. U potravin se alergeny dost často vyskytují v mléce, vejcích, obilninách, ovoci, zelenině.Velmi nebezpečná jsou také některá farmaka zvláště antibiotika.

Fyzikální vlivy

Kromě chemických faktorů může organismus negativně reagovat také na chemické faktory: teplo, chlad, sluneční paprsky. V takovém případě hovoříme o alergii fyzikální. Na pokožce mohou například naskákat velké puchýře a kožní vyrážky. Alergie na jedinou látku se obvykle vyskytuje velice vzácně. Většinou jsou postižení alergičtí na několik látek současně.

Klinické formy choroby

Onemocnění je charakteristické pravidelně se opakujícím průběhem, probíhá v různých formách a mívá také různé stupně zátěže. U průduškového astmatu se rozlišují tyto dvě základní formy:

Neinfekční alergická neboli atopická

Pro tuto formu je typické několik jednotlivých záchvatů dušnosti bez příznaku zánětu dýchacích cest.V průběhu času se záchvaty mohou prodlužovat, až dochází k tzv. astmatickému stavu, kdy dušnost trvá několik hodin nebo několik dní.

Infekčně alergická

Probíhá na základě průduškových a plicních infekcí a na pozadí zánětlivých změn v nosohltanu.

Smíšená

Tato forma začíná nejprve bez příznaků infekce v organismu, ale infekční zánět postupuje později.
Všechny tyto výše uvedené formy  průduškového astmatu mohou doprovázet další alergická onemocnění jakými jsou např. ekzémy, kopřivka, alergická rýma, bronchitida, zápal plic. Průduškové astma může mít netypický průběh a projevuje se jako záchvaty akutní rozedmy. Plíce jsou plněny vzduchem více než je zapotřebí, a jakoby se nadouvají. Nádech i výdech je velice namáhavý.

Faktory ovlivňující léčbu

Úspěšnost léčby závisí na tom zda je včas odhalena dispozice k alergickým reakcím a včas zabráníme kontaktu s alergenem. Dále záleží na psychické odolnosti nemocného, protože pacient má neustále pocity stísněnosti a strachu před dalším záchvatem. Je důležité také seznámit pacienta a jeho nejbližší jak si může při záchvatu pomoci sám a jak mu může být nápomocno jeho okolí. Velký důraz je také kladen na posílení imunitního systému, zpevnění dýchacích svalů, zlepšení celkové kondice. Jedná se o rozsáhlý a komplexní program a je zcela evidentní, že pouze medikamentózní léčba při léčení nestačí.

Vyloučit kontakt s alergenem

Pomocí alergologických testů lze zjistit na které látky je nemocný alergický a čemu se má vyhnout. Nemocnému je potřeba doporučit, aby z potravinové skladby vyloučil vše, co špatně snáší. Rovněž je potřeba vyvarovat se situací,  které by mohly být příčinou astmatických záchvatů. Patří zde např.: aktivní a pasivní kouření, kontakt s běžnými chemikáliemi a domácím zvířectvem, průmyslové škodliviny, některé protizánětlivé prostředky.

Rychlá pomoc při záchvatu

Astmatické záchvaty propukají náhle a často v noci. Doporučuje se okamžitě odložit těsný oděv, zajistit dostatečný přístup vzduchu, ale vyhýbat se průvanu. Důležité je zaujmout takovou polohu, aby mohl nemocný uvolnit nadměrné svalové napětí a zapojit brániční dýchání. Při začínajícím záchvatu je vhodná poloha v sedě na židli u stolu (na stůl položíme ruce a na ně pak hlavu). Snažíme s povolit šíjové a břišní svaly, vydechovat s přivřenými rty a zpomalovat tak výdechový proud.

Drenážní poloha

Jakmile se postiženému začne již lépe dýchat a začne mu odcházet hlen, doporučuje se pro lepší pročištění dýchacích cest měnit polohu tak, abychom vytvořili příznivé podmínky pro uvolnění různých částí plic. Jedná se o drenáž dýchacích cest. Dokonalejšímu a rychlejšímu pročištění napomáhají různé masáže, při nichž pacient zaujímá drenážní polohu.

Bodová reflexní terapie

Při astmatických záchvatech nám může pomoci bodová reflexní terapie, která využívá souvislosti vnitřních orgánů a povrchových tkání, mezi nimiž existují spoje. Na příslušné akupunkurní body lze působit akupunkturní jehlou, tlakem nebo při elektroterapii působíme pomocí bodových elektrod. Zcela nejjednodušší postup je masírování ušních boltců. Účinná je také automasáž bodů, které jsou situovány v horní oblasti hrudníku, pod klíční kostí, na kolenních kloubech,  a v podkolenní, dále zepředu v podpažní jamce, na nohou u kořene palců, na rukou mezi palcem a ukazovákem. Na každém bodu je nutné pracovat zhruba sedm vteřin. I když se záchvat podaří zastavit není ještě vyhráno. V období po záchvatu by se  měl nemocný šetřit a přijmout plánovitá léčebná opatření.

Cíle léčby astmatu

Mezi hlavní cíle léčby astmatu patří :

  • dosáhnout kontroly příznaků a udržení nemoci v bezpříznakové formě,
  • zabránit stavům náhlého zhoršení s projevy rozvinuté průduškové obstrukce,
  • dosažení normální funkce plic,
  • umožnění plnohodnotného života včetně možností plné tělesné aktivit
  • zabránit vzniku nevratných průduškových změn s rozvojem plicní rozedmy a nebezpečím vleklé dechové nedostatečnosti.

Léčba astmatu má dva hlavní úkoly. V první fázi se jedná o zlepšení akutního a stavu a zajištění nemocnému normální dýchání a volné dýchací cesty. Současně je nutné, aby zaměřit se na potlačení zánětu v průduškové sliznici a na snížení průduškové hyperreaktivity. Proto je nutné, aby se v léčbě astmatu objevily obě složky akutní a preventivní.

Prevence

Samozřejmě, že prevence je vždy výhodnější než léčení již vzniklých potíží. Rozvinuté dýchací potíže požadují vždy vyšší dávky bronchodilatačních léků a ne vždy na léčbu dobře odpovídají. Jakékoli akutní zhoršení stavu je potenciálně nebezpečné, protože může vést až k akutnímu těžkému astmatickému záchvatu. Jestliže se zhorší těžší akutní forma astmatu je nutné podání tabletových nebo injekčních forem kortikoidů, a to přináší i větší možnost výskytu nežádoucích účinků léčby. Požadavek normální funkce plic není vždy tak samozřejmý, jak by se na první pohled mohlo zdát. Velmi často se můžeme setkat s nemocnými, kteří jsou bez potíží  a ani neuvádějí žádné omezení ve svých denních činnostech, ale přesto při spirometrických vyšetřením zjistíme sníženou průchodnost dýchacích cest. U takto postižených se může jednat o snížení vnímavosti funkční poruchy, kdy nemocný začne cítit obtíže až při velmi významném omezení plic.

Moderní léčba

Výzkumy, které byly zaměřené na hodnocení změn ve struktuře dýchacích cest při déle trvajícím astmatu dokázaly, že nekontrolovatelný zánět je doprovázen chronickou přestavbou průduškové stěny. Špatně léčené astma vede k rozvoji nevratných chronických změn, které postupně vedou k úbytku funkce plic.

Profesní astma

Pokud je astma vyvoláno opakovanými kontaktem s profesním alergenem, pak lze onemocnění označit za profesní astma, které je zařazeno do nemocí z povolání. Diagnóza se stanovuje pomocí tzv. eliminačního testu. V rámci primární prevence by pracovníci s atopií v rodině neměli být zařazováni n pracoviště, kde se alergeny vyskytují.

Astma a gravidita

Reakce organismu na těhotenství ženy, která trpí astmatem nelze dopředu předvídat. Podle výzkumů dochází u třetiny astmatiček k zhoršení nemoci, u třetiny není průběh astmatu těhotenstvím ovlivněn třetině žen přinese zlepšení stavu. Nejdůležitější je udržet astma v průběhu celého těhotenství pod kontrolu. V případě, že není astma gravidní ženy kompenzováno, dochází u ní k opakovanému snížení okysličení krve a ostatních orgánů. Nejrizikovějším obdobím pro možné poškození plodu jsou první tři měsíce těhotenství a kritický je osmý až desátý týden těhotenství, kdy se u plodu dokončuje vývoj orgánů. V průběhu tohoto období může nevhodně podaný lék způsobit poškození plodu. Výběr léků je také nutno uvážit v průběhu kojení. Zvláštní pozornost je potřeba věnovat infekčnímu onemocnění dýchacího ústrojí v průběhu těhotenství a kojení. Pokud je nutná léčba antibiotiky, řídí se jejich výběr stejnými pravidly jako u jiných léků v tomto období. Již od počátku gravidity je nutná spolupráce ošetřujícího lékaře nemocné a gynekologa. V současnosti je považováno každé těhotenství u astmatičky za rizikové. V průběhu celého těhotenství je nutné zintenzivnit sledování nemocné a samozřejmým požadavkem je normalizace plic ještě před porodem.

Astma a pohyb

Tělesná aktivita by  měla být součástí léčebného režimu každého astmatika. Pravidelná fyzická námaha vede ke zlepšení nejen dýchacího, ale  i oběhového ústrojí a má velmi kladný vliv jak na pohybový aparát, tak i na psychiku. Aby však mohl astmatik aktivně sportovat, musí si vybrat především vhodné sportovní odvětví, protože různé druhy sportu jsou různě vhodné. Běhy venku a cyklistika jsou rizikovější než plavání, chůze, úpolové sporty, fotbal, košíková házená. Obecně se nedoporučují podvodní a výškové sporty (potápění, horolezectví, létání na závěsných skluzavkách). Je to především z toho důvodu, že je nemožné včas přestat a účinně pomoci při náhlém záchvatu dušnosti. Mezi velmi nevhodné sporty patří také motorismus vzhledem ke svému prostředí. Sportovat se také nedoporučuje při nestabilizovaném astmatu.

Astma a operace

Astma, které není dostatečně kontrolované zvyšuje riziko operačních i pooperačních komplikací. Rizikové jsou zvláště operace, které mají být podstoupeny v celkové anestezii. Pravděpodobnost výskytu komplikací závisí na stupni závažnosti astmatu v době operačního zákroku a na typu operačního výkonu. Rizika ještě zvyšují celkově špatný zdravotní stav, nadváha, jiné závažné choroby, ale také i věk nad šedesát let. Astmatik musí být v rámci předoperační přípravy podroben celkovému vyšetření. To také znamená normalizovat funkci plic podáváním kortikosteroidů v tabletách, které den před operací vysazujeme, protože by mohly zhoršovat hojení operační rány. Podmínkou předoperační přípravy je spolupráce lékařů různých profesí. Lékař, který nemocnému léčí astma by měl být včas jakémkoli plánovaném výkonu informován. Zátěž mohou také představit i výkony v místním znecitlivění, například rozsáhlejší zákrok u stomatologa.

Cestování

Vliv změny prostředí na průběh nemoci je velice individuální a obecná doporučení se definují velmi těžko. V každém případě je potřeba zvážit plán cesty a její rizika. Plán dovolené by měl být přizpůsoben zdravotnímu zdravu. V průběhu dovolené bývá tělesná zátěž obvykle vyšší než obvykle,  a proto je vhodné s lékařem prokonzultovat léky, které bereme. Jestliže cestujeme letadlem, nesmíme zapomenout léky přibalit do příručního zavazadla pro případ, že by vznikly potíže.

Hobby

Při volbě zábavy a koníčků je nutné dát především pozor na kontakt s různými alergizujícími látkami, které by mohly alergickou reakci vyvolat. Mezi nejdůležitější patří organické prachy, které vzniknou z některých typů dřeva (mahagon, bříza, borovice), ale i mouka kávový nebo čajový prach, prach z bavlny, některých kovů atd. Pro astmatika jsou nebezpečné všechny látky, které při vdechnutí mohou vést k podráždění sliznice dýchacích cest a vyvolat dýchací potíže (ředidla, lepidla, čistících prostředků) a dráždivé plyny.

Jóga u astmatiků

Jóga patří mezi metody, které jsou zaměřené na zlepšení a obnovení schopnosti uvolnění mysli a organismu . Správný nácvik dýchání, který je základem pro řadu cvičení představuje široké spektrum duševních i tělesných aktivit. Jóga však může být pouze doplňkem nikoli nahrazením protiastmatické léčby.

Facebook

Infocentrum
810 800 000, 597 089 205
(částečně hrazeno)

kód pojišťovny: 205