Péče o dětský chrup
Není pravda, že o mléčné zuby je zbytečné se starat, protože stejně vypadnou. Problémy vzniklé nedostatečnou péčí o první zuby mohou přetrvávat a někdy jsou příčinou vleklé nemoci chrupu. První návštěvu u zubaře by měly děti absolvovat už kolem prvního roku života. Nemusí je nic bolet, ale je dobré, když jim zubař chrup zkontroluje.
První zoubek
První mléčný zoubek, většinou dolní jednička, se objevuje mezi pátým až dvanáctým měsícem, přibližně každý měsíc se objeví další. Rychle za ním se vyklube druhá dolní jednička, potom zoubky, které je obklopují, a posléze dva zuby nahoře uprostřed a postupně i všechny trojky a čtyřky. Úplně poslední se prořežou stoličky. Všechny zuby by děti měly mít od dvou a půl až tří let. Celý proces však zdaleka nemusí probíhat u všech dětí stejně, lišit se může nejen tempo růstu, ale i pořadí zoubků.
Okolo 6. roku začínají vypadávat dolní řezáky a rostou zuby stálé. Roste také první stálá stolička, která je za řadou dočasných zubů a žádný zub kvůli ní nevypadne.
Kdy začít s péčí?
Hned, jak se vyklube první zoubek a ustoupí největší podráždění dásní. Péče ani zdaleka nespočívá jen v pečlivém a pravidelném čištění. Zubní kaz totiž způsobují bakterie a ty se mohou přenášet! Znamená to tedy, že nevyčištěné zuby, nebo dokonce přítomnost zubních kazů v ústech rodičů nebo prarodičů, spojená např. s olizováním lžičky nebo dudlíku miminka, zvyšuje riziko zubního kazu.
Dentisté stále upozorňují rodiče, aby:
- nezkoušeli teplotu mléka tím, že se sami napijí z lahve
- neolizovali lžičku, kterou kladou dítěti do úst
- nepřeháněli to s polibky na ústa
- nedávali dětem sladké nápoje na noc.
Při čištění se snažíme skutečně o odstranění povlaku ze zubů. Větší děti necháme zoubky vyčistit, potom je zkontrolujeme a místa, která dítě nevyčistilo, dočistíme. První řezáky stačí setřít i vatovou štětičkou nebo můžeme očistit už i kartáčkem. Jakmile jsou v ústech stoličky, tak už je nutno použít kartáček. I mléčné zoubky je nejlepší čistit dvakrát denně. Ty úplně první vatičkou namočenou v převařené vodě. Osvědčila se i silikonová houbička, která se navléká na prst. Už v roce je možné začít používat první kartáček a dětskou zubní pastu.
Prořezávání zoubků
Prořezávání zoubků se může projevit bolestmi zanícených dásní, mírně zvýšenou teplotou, sliněním, sklonem ke kousání tvrdých předmětů, neklidem, poruchami spánku či dokonce odmítáním jídla. Někdy také v důsledku prořezávání zoubků dochází i k většímu zahlenění nosu, a někdy dítěti hrozí i záněty ucha. Kousátka mohou při obtížích pomoci. Některá z nich jsou naplněna vodou a dávají se zchladit do lednice. Chlad zklidňuje zanícené dásně a tlumí bolest. Také si můžete pořídit speciální gel, kterým se dásně potírají. Při větších potížích může lékař předepsat mastičku s obsahem lidokainu nebo benzokainu, aby se dáseň v místě prořezávání znecitlivěla.
Kromě kousání tvrdých předmětů pomáhá i masáž dásní. Masírujte dítěti bolavé a podrážděné dásně špičkami prstů, aby bolest a tlak polevily. Mnoho rodičů má dobré zkušenosti i s homeopatickými preparáty. Při bolesti a zánětech někdy zabírají i slabá analgetika. Rozhodně se však nejprve poraďte s dětským lékařem. Ten určí vhodný lék a hlavně přiměřenou dávku. Dítě, kterému rostou první mléčné zoubky, bývá náchylnější k různým onemocněním, protože celý proces prořezávání je pro jeho organismus velkou zátěží.
Kazivost zubů
Sklon ke tvorbě zubního kazu sice může být dědičný, ale ve většině případů za něj nese odpovědnost nedostatečná hygiena. Kombinujeme-li například nedostatečné čištění s nočním pitím mléka, dost často nás nezachrání ani dobrý genetický základ. Chcete-li, aby mělo vaše dítě pevné a odolné zoubky, nepodávejte mu stále jen různé kašičky. Hned, jak mu vyrostou stoličky, dávejte přednost jídlům, která vyžadují kousání a přežvykování.
Pro tvar chrupu vašeho dítěte je také důležité, aby se dítě co nejrychleji odnaučilo pít z lahve, zbavilo se dudlíků, ale také zlozvyku, kterým je cucání palečku na ruce. Cucání dudlíku by se mělo odnaučit mezi dvěma a půl až třemi roky věku nejpozději. Může měnit nejen postavení zubů, ale i tvar čelistí.
Co se týče kazivosti dočasných zubů, mají na ni vliv stejné faktory jako u zubů stálých. Mezi dvanácti až čtyřiadvaceti hodinami po každém čištění zubů se na jejich povrchu začne tvořit silný bakteriální povlak, který můžete odstranit pouze zase zubním kartáčkem. Tento povlak obsahuje mnoho škodlivých zárodků (tzv. plakové bakterie), které přeměňují cukr z potravy v kyseliny. Ty útočí na zubní sklovinu obsahující vápník a vedou k odvápnění. Proti tomu se zub brání, a to tak, že dodatečně z hloubky dodává na povrch vápník. Když se však zásoba vápníku vyčerpá, objeví se zubní kaz. Čím sladší jídla vaše dítě jí, tím je kyselina v ústech agresivnější. V důsledku absence vápníku a minerálů se na okraji zubů objeví hnědá barva, kaz se začne šířit hlouběji do zubu až k zubní dřeni a nervům.
Problém antibiotik a jejich vlivu na dočasné zuby dnes spočívá spíše v tom, že jsou nejčastěji v sirupu, který obsahuje hodně cukru a lpí v ústech. Navíc ho často dáváme v noci a zuby už pak nečistíme. V tomto období je nutno hygienu zvýšit, přestože může zrovna dítě být více mrzuté a můžeme uvažovat i o podávání fluoridových tablet.
Pomáhají žvýkačky bez cukru předcházet vzniku kazu?
Žvýkačky způsobují produkci sliny v dutině ústní, ta potom svým množstvím posunuje pH k příznivějším hodnotám, než které by v ústech byly v přítomnosti zbytků jídla. V tomto smyslu mají žvýkačky skutečně antikariogenní efekt.
Fluorid v pastě stačí
Kromě pečlivého čištění zubů považují odborníci za dobrou prevenci kazu i fuoridaci chrupu. Fluoridové tablety byly dříve předepisovány všem dětem, dnes se k tomu přistupuje spíš individuálně podle situace a stavu chrupu. Kdysi se u nás povinně prováděla fluorizace vody, dnes jsou na výběr fluoridové tablety, výplachy ústní dutiny roztokem fluoridu sodného či potírání zubů fluoridovými preparáty. V současné době však obsahují fluorid všechny zubní pasty, které jsou u nás na trhu. Nadměrné používání fluoridu může na zubech zanechat skvrny.
Technika čištění
Správnou techniku čištění zubů vám názorně ukáže váš zubní lékař. Chcete-li se opravdu přesvědčit, jak čisté jsou zuby, můžete dítěti nechat rozkousat detekční tabletu na ústní povlak a podívat se, kde všude povlak zůstal. Rodiče by měli dítěti pomoci s hůře přístupnými místy. V době, kdy si ještě dítě vypláchnout neumí a pastu polyká, používejte vždy pastu dětskou a kartáček spíš pastou jakoby umažte. Nezapomeňte na včasnou výměnu kartáčku - velikost, tvar a včasná výměna roztřepeného kartáčku jsou důležité.
Výplně mléčného chrupu
Pro dočasný zub mohou sloužit jak výplně amalgámové, tak výplně skloionomerní a dají se použít i výplně fotokompozitní. Nejdříve musí lékař zhodnotit stupeň kazivosti zubů, zda se jedná o přední, či postranní úsek chrupu, velikost kazu, který je nutné ošetřit, a pak i nároky, jaké budou na výplň kladeny. Pak teprve většinou stanoví, která výplň bude vhodnější - zda z vysoce estetického a poměrně univerzálního kompozitu, nebo odolného, ale nepříliš vzhledného amalgámu, či bezpečného, ale méně odolného skloionometru.
První návštěva u zubaře
Pokud má vaše dítě potíže s prořezáváním zubů, nebo mu zoubky nerostou správným směrem, rozhodně navštivte dětského zubaře. Nejlépe hned, jak zpozorujete nesrovnalosti s běžným vývojem. Každé dítě by mělo svou první prohlídku u zubaře absolvovat nejpozději v roce a půl. Pravidelné prohlídky je třeba opakovat jednou za půl roku. Zvykne-li si dítě na pravidelné kontroly, je lehčí zabránit rozvoji zubního kazu a následnému nepříjemnému ošetření, ale i strachu ze zubaře, kterým malé děti trpí. Jakmile to umožňuje věk, je dobré nacvičit otvírání pusy a předvádění zoubků.
Pokud zubaře rodiče vyhledají, až když objeví cosi podezřelého, nebo když už jsou zuby ve špatném stavu, je v mnoha případech velmi obtížné navázat kontakt umožňující klidné ošetření. Chodí-li rodiče pravidelně k zubnímu lékaři, nemají z něj strach, můžeme očekávat, že ani dítě nebude považovat návštěvy a ošetření za nepříjemnou záležitost.
U malých dětí se dá také použít místní umrtvení injekcí do okolí zubu. Tahá-li lékař zub, který ještě není v období výměny, používá se vždy.
Pravidelné prohlídky u lékaře by měly být samozřejmostí, i když to i dnes někteří rodiče malých dětí považují za zbytečné. První ošetření „stálého" zubu je velmi důležité, protože na něm závisí budoucnost zubu. Takže je dobré, když při ošetření stálého zubu je už spolupráce dítěte stejná nebo alespoň skoro stejná jako s dospělým.
