Kód pojišťovny

Můžeme oklamat běh času?

Ilustrační obrázek

Lidské tělo –srdce, plíce, mozek, kůže – vše neúprosně podléhá stárnutí. Můžeme alespoň částečně našemu organismu pomoci a zůstat déle „mladými“?

Srdce podléhá degenerativním změnám stejně jako jiné orgány. Srdce každého z nás ale stárne jinak: závisí to na genetické výbavě nebo na vlivu prostředí, ve kterém žijeme. Velkou měrou jde samozřejmě o  vykonávaný pohyb, typ a množství konzumovaného jídla – přejídání se, vznik obezity. Někdy tyto procesy můžeme ovlivnit. Tloušťka svaloviny, ze které je srdce tvořeno, se může měnit zejména na základě vývoje hypertenze a také způsobu její léčby. Kvalita svaloviny se mění například v souvislosti s prorůstáním vaziva a přeměnou, respektive degradací svalových buněk. S postupujícím věkem souvisí v naprosté většině výskyt srdečně cévních onemocnění. Ve vysokém věku přibývá osob s ukládáním amyloidu, což je forma bílkoviny, která charakterizuje proces degenerace a stárnutí. Stěna srdečních (koronárních) tepen podléhá v čase degenerativním či aterosklerotickým změnám. Ateroskleróza může být podmíněna vysokou hladinou rizikových cholesterolových frakcí, souvisí to ale i s léčbou cukrovky.

Změny, k nimž dochází na cévách, pak vedou k nedostatečnému zásobení krve kyslíkem a ostatními energetickými látkami, což v důsledku ovlivňuje zhoršení metabolických procesů, ne-li přímo vývoj infarktu myokardu. Množství tuku, jež se časem ukládá na povrchu srdce, však tyto procesy příliš neovlivňuje. Jinou kapitolou jsou zánětlivé procesy (tzv. myokarditida), které v určitých případech mohou být vratné, ale pokud nejsou, tak mohou vést k devastaci přečerpávací funkce srdce.
Chceme-li zpomalit proces stárnutí srdce, měli bychom dodržovat základní pravidla – nepít přes míru a nekouřit. Pokud obézní člověk zhubne, nebude muset významně léčit vysoký krevní tlak, cukrovku, ischemickou chorobu srdeční, síňové arytmie apod. Jiným způsobem nelze  stárnutí srdce zpomalit Je-li známa diagnóza, tak vždy platí, že pokud se s léčbou začne dostatečně včas, dopad daného onemocnění na srdce lze minimalizovat nebo alespoň zpomalit.

S věkem klesá funkce celého organismu a to se samozřejmě týká i plic. Sami na sobě pociťujeme, že ve stejném časovém limitu již nezvládneme tolik co před deseti lety. Stěžejní pro co nejlepší fungování plic je eliminovat působení volných radikálů. To jsou škodlivé látky, jež se podílejí na vzniku nemocí a stárnutí organismu, tedy i plic. Proto jsou důležití „ničitelé“ volných radikálů. Mezi ně patří především vitamin C. Zachování maximální možné funkce plic úzce souvisí s působením imunitních složek dýchacího ústrojí. Imunitní systém dýchacího ústrojí totiž dokáže zlikvidovat vdechnuté škodlivé částice. Imunitní plicní systém musí odlišit, které vdechnuté částice a složky vyžadují jeho pozornost a kterých si všímat nemusí – navíc některé plicní poškození umí imunitní systém i opravit.

Stejně jako tělesné tkáně a funkce i mozek prodělává s postupem věku degenerativní změny.

Ty se nevyhnutelně podepisují na mentální kapacitě. Po 70. roce věku se často vyskytuje propad do demence. Mozek stárne – jednak se zmenšuje, jednak cévy, přivádějící do něj životadárný kyslík, křehnou a lámou se. V důsledku toho se jej do mozku dostává méně. Bílá hmota mozková řídne, nervová spojení se tolik neobnovují, narůstá, stejně jako v srdci, obsah amyloidu (bílkovinného materiálu, jehož ukládání poškozuje tkáně). Během stárnutí dochází k postupnému ubývání schopnosti krátkodobé paměti, zmenšuje se kůra temenních a spánkových laloků – to jsou oblasti důležité pro tvorbu dlouhodobé paměti. Jedna z částí vnitřní spánkové mozkové kůry se jmenuje hippocampus. Tato část se zmenšuje v průběhu stárnutí poměrně rychle. Zobrazovací metody umožňují i sledování změn bílé hmoty mozkové, jejíž úbytek je po 60. roce věku v oblasti čelních laloků.
Pro stárnoucí mozek platí to samé, co pro stárnoucí svaly. Biologické stárnutí mozku začíná po 30. roce věku. Při námaze a slušném zacházení vydrží mozek dalších 40, 50 let.

V dnešní době je především důležitá mentální hygiena, hlídat si, čím se zabýváme v myšlenkách. Nezabývat se nadměrně negativními myšlenkami. Pak se velice uleví nejen nám, ale i mozku.

Povolení cookies

V ČPZP používáme cookies a jiné technologie za účelem poskytování našich služeb, vylepšení vašeho uživatelského zážitku, analýzy používání našich stránek a při cílení reklamy.