Mobilní aplikace

Nechcinudu.cz

Dětská agresivita

V dnešní době se s projevy agresivity setkáváme stále více. Agresivita se bohužel týká jak dětí, tak i dospělých. Pedagogové si stěžují, že děti jsou k sobě navzájem zlé a bezohledné a šikana se již týká stále mladšího kolektivu. Pro agresivní chován je typické takové chování, které škodí lidem, oslabuje nebo zastrašuje mladší jedince. V jisté míře je agresivita v každém člověku a nutná životní energie je důležitá pro vznik, vývoj a zachování života. Intenzita agresivity stoupá, pokud jedinci chybí dostatek životního prostoru. Agresivitě nahrává anonymita velkých měst a snížená možnost uvolňování energie přirozeným způsobem (fyzickou prací nebo pohybem). Dětem chybí uplatnění v zájmové činnosti, úbytek prostoru pro hry.

Negativní vzory

I když se o negativním působení filmu a televize ví, velice málo se proto dělá. Děti si velice dobře vybavují scény, které obsahují agresi a ve svých hrách ji také používají. Účinek nápodoby je jednoznačný. Určitým vzorem negativního chování jsou bohužel i televizní zprávy, kde se dozvídáme o únosech, konfliktech atd. Také současný trend úspěšnosti, zdatnosti agresivně nahrává, protože tyto vlastnosti jsou ceněny nad solidaritu, soucit a spolupráci.

Vývoj jedince

O agresivitě můžeme říci, že není vrozená. Vrozené jsou pouze různé formy reakcí na nepříjemné pocity. Malé dítě reaguje na nepříjemné pocity křikem a křičí tak dlouho, dokud nedocílí svého. V dalším vývoji se jeho chování mění a stejným dílem se musí měnit i reakce blízkých, kteří o dítě pečují. Pokud je dítě zvyklé již odmalička si vše vymoct křikem, vztekem a zuřivostí a nikdo jej nezastaví, bude v takovémto modelu chování pokračovat i nadále.

Které faktory spouštějí agresivitu?

Agresivitu může spouštět několik faktorů. Kromě pocitu omezení, stísněnosti hraje velkou roli také příliš liberální výchova. Dává dítěti příliš velký prostor a volnost a dítě si v mnohém rozhoduje co chce. To však není správné, protože dítě na takovou situaci ještě není dostatečně připravené. Agrese může být také odpověď na příliš velkou zátěž.

Co si počít s agresivním dítětem?

Vždy je důležité zabývat se příčinou, který faktor agresivitu spouští. Je potřeba si odpovědět na mnohé otázky např. Čeho chce dítě pomocí agrese dosáhnout?

Co agresivitě předcházelo? Tyto a mnohé otázky jsou důležité k tomu, abychom lépe porozuměli celé situaci a uměli z ní vyvodit patřičné závěry. Agresivnímu chování lze předcházet a lehčí formy agrese můžeme vyřešit sami. Pokud je situace velmi vyhrocená, měli bychom raději vyhledat pomoc odborníků.

Výchovné styly

Při výchově je důležité vytýčit mantinely, dospělý by měl být autoritou, která poskytuje pocit opory. Konkrétní vymezení a dodržování toho, co se nesmí je naprosto nutné a nemá nic společného s autoritářským a potlačujícím způsobem výchovy. Uvolnění a příjemná atmosféra je důležitou součástí výchovy nejen u dětí s nimiž jsou potíže. Pokud je dospělý uvolněný, dítě to cítí a situaci vnímá jako příjemnou. Při podráždění dítě naopak reaguje opačně.

Nepodceňujme pohyb

Děti potřebují ke svému vývoji dostatek prostoru a pohybu. Ve škole jsou na děti kladeny velké nároky na soustředění a koncentraci, což je svým způsobem stresující. Pohyb je pro děti přirozený a klid a sezení v lavici je unavuje. Rodiče by proto měli svým dětem zajistit vhodné mimoškolní aktivity. Pro děti s agresivním chováním je charakteristická emocionální nezralost tyto děti mají také většinou problémy se zařazením v dětském kolektivu. Agresivní chování se často projevuje u panovačných a nadřazených dětí. Jsou náročné a hlučné, všude chtějí být první, mají stále pravdu a vše chtějí mít příliš pod kontrolou. Působí dominantně, silně, ale ve svém nitru jsou bázlivé a nejisté.

Nejistota a bezradnost

Rodiče, kteří bývají často ve výchově nejisti se pod záminkou svobodného rozvoje osobnosti dítěte podvolují jeho přáním a rozmarům. Takové dítě později ztrácí ještě více orientaci ve světě a neumí se orientovat v hodnotách. Jedinou terapií je vymezení pevných hranic, kam až si dítě může dovolit zajít. Také se neobejdeme bez důslednosti, zajištění ochrany a bezpečí. Dítě sice může nejprve reagovat zvýšenou agresivitou, ale dospělý nesmí ustoupit. Dítě musí cítit, že dospělý je silnější a sebejistý, ale současně je mu pomocníkem a partnerem. S agresivními dětmi musíme řešit spoustu nepříjemných situací a konfliktů, které dohánění rodiče a pedagogy téměř k šílenství. Práce a kontakt s agresivním dítětem je nesmírně obtížná a  dlouhodobá a neexistuje žádné jednoduché řešení podle kterého máme postupovat.

Autor: - bb -

Facebook

Infocentrum
810 800 000, 597 089 205
(částečně hrazeno)

kód pojišťovny: 205