Podvýživa, nedostatek hygieny a každoroční epidemie postupně decimovaly zaměstnance do té míry, že provoz hutí byl ohrožen. Problém měl vyřešit vídeňský lékař Maxmilián Munk, který byl přijat za závodního lékaře v roce 1878. Jeho příchod znamenal už tak zásadní změnu, že ve vítkovické nemocnici se začal k měření tělesné teploty poprvé používat teploměr.
V té době existovala při dolech a hutích bratrů Rotschildů Hutnická bratrská pokladna. První zmínka o její existenci pochází z roku 1843. Ze svých fondů proplácela Hutnická pokladna důchod starým a nemocným dělníkům, podílela se na hrazení lékařské péče, pobytu v nemocnici, léků, penzi vdovám a sirotkům. Podle vzorových stanov nemocenských pokladen v Rakousku se měl na vytváření fondů nemocenských pokladen podílet majitel a zaměstnanci.
Stanovy Hutnické pokladny z roku 1876 však hovoří pouze o příspěvcích zaměstnanců. V sedmdesátých letech tak přispívali dělníci do nemocenské pokladny částkou 60 000 – 65 000 zlatých. Příspěvky majitelů byly symbolické. Výsledkem byly finanční problémy, kdy v roce 1876 pokladna musela snížit příspěvky vyplácené nemocným a starým zaměstnancům.
Východisko z nastalých problémů přinesla až reforma sociálního zabezpečení ředitele dolů a hutí Pavla Kupelwiesera. Podstata reformy spočívala v tom, že místo příspěvku do Hutnické pokladny měli hutníci a horníci odvádět pravidelně z každé výplaty 5% do tzv. závodního spoření. Jestliže mzda dosáhla určité výše, přidalo ředitelství železáren k odváděné částce několik krejcarů ve formě prémií. Peníze takto ukládané sloužily k úhradě na chod nemocnice, práci lékařů, nákup léků. Po odchodu z hutí dostal zaměstnanec zbytek úspor, za které si mohl koupit domek a pozemek a na stáří se živit drobným rolnickým hospodařením.
Hutnická bratrská pokladna, předchůdkyně dnešní Hutnické zaměstnanecké pojišťovny, stála na počátku historie zdravotnictví, psala první kapitoly existence solidárního systému nemocenského zabezpečení zaměstnanců ostravských hutních podniků.
Hutnická bratrská pokladna měla několik následovníků. Vedle Vítkovické bratrské pokladny v druhé polovině minulého století to byla především Závodní nemocenská pojišťovna, která zahájila svoji činnost v roce 1895. Pojišťovna byla zřízena na základě starého rakouského zákona z roku 1888, který stanovil, že podnikatel zaměstnávající více než 100 zaměstnanců, může pro ně zřídit závodní nemocenskou pokladnu.
- Uhlí, železo a vodní zdroje
- Na počátku byli ranhojiči a lazebníci
- Hutnická bratrská pokladna
- Nemocenské pokladny v samostatném Československu
- Závodní nemocenská pojišťovna Vítkovických železáren
- Těžká újma pro sociální a zdravotní poměry osazenstva železáren
Zakládající listina bratrské pokladny
