Infarkt – nejběžnější onemocnění srdce

Infarkt myokardu a mozková mrtvice jsou stále nejčastější příčinou úmrtí. Srdeční infarkt je poškození srdečního svalu, ke kterému dochází v důsledku nedostatečného zásobení kyslíkem i živinami. Krev s kyslíkem a živinami se k části svalu nedostává, protože přívodná céva je kriticky zúžená, nebo zcela uzavřena. Hlavním důvodem k zúžení nebo uzávěru je poškození cév aterosklerózou.

Ateroskleróza, „tvrdnutí cév", je dlouhodobý proces, který může začínat již v dětství či mladé dospělosti. Podílí se na něm několik dějů - rizikových faktorů, které poškozují endotel - cévní výstelku. Jedním z nich je přítomnost škodlivých tuků v krvi, malé množství „hodného" cholesterolu, zvýšený krevní tlak a další vlivy včetně genetických předpokladů a zlozvyky, jako je kouření, které má extrémně škodlivý vliv na stav cév.

I velmi mladé lidi občas píchne u srdce, hlavně při sportu nebo namáhavějším dýchání. První myšlena zní: mám infarkt! Často se za malým, ojedinělým píchnutím u srdce skrývá například nepatrné skřípnutí nervu. Infarkt se projevuje jinak. Pokud někdy ucítíte u srdce píchnutí, ale jinak vám vůbec nic není, neděste se! K lékaři se objednejte, až když se tyto pocity objevují častěji a jsou mnohem silnější.

Infarkt myokardu

Lékařský termín pro infarkt je infarkt myokardu  (myocardium = srdeční sval). Slovem infarkt se v lékařské terminologii označuje část odumřelé tkáně poté, co je k ní omezen nebo úplně zablokován přísun krve. Při infarktu je proud krve koronární tepnou - tou, která zásobuje kyslíkem nasycenou krví samotné srdce - úplně zablokován nebo dojde ke zúžení tepny. Ta část srdce, ke které se delší dobu nedostane životadárná okysličená krev, odumírá.

Přibližně deset procent infarktů probíhá němě, to znamená, že nedojde k žádným příznakům. Postižený ani neví, že u něj infarkt probíhá. To, že ho prodělal, se zjistí někdy i za velmi dlouhou dobu, při náhodném vyšetření.

V časném stadiu infarktu dochází často ke komplikacím. Patří k nim život ohrožující poruchy srdečního rytmu, zástava srdeční činnosti a protržení srdeční stěny.

Přestože k infarktu srdečního svalu dochází náhle z plného zdraví, příčiny jeho vzniku trvají většinou už několik let. Průsvit srdečních věnčitých tepen je zužován ukládáním bílkovinných látek a tuků, především cholesterolu a triglyceridů do jejich stěny. Tím dochází k trvalému nedostatečnému prokrvování srdečního svalu. Infarkt pak nastává tehdy, když se při větší tělesné námaze nebo duševní zátěži zvýší potřeba zásobování kyslíkem, která ovšem z výše uvedených důvodů vázne. Srdeční infarkt může být vyvolán i náhlým uzávěrem tepny krevní staženinou (trombem).

Infarkt je něco jiného než selhání srdce, jež se objevuje, když buď levá, nebo pravá strana srdce nedokáže pumpovat dostatečné množství krve do těla. V případě záchvatu anginy pectoris cítí postižený drtivou bolest na hrudi, která přichází po nadměrné námaze nebo vzrušení. Bolest způsobuje nedostatečný přívod krve do srdce, čímž dochází ke křečím srdečního svalu.

Příznaky infarktu

• Bolest na hrudi, vyzařující do ramen, paží, krku a nadbřišku. Bolest bez úlevy trvá od půl do jedné hodiny, ale může být i delší.
• Pocit tlaku a svíravé, pálivé bolesti na hrudi.
• Nevolnost, studený pot, rozvíjející se šok.
• Mnoho pacientů mluví o tom, že zažívají pocit blížícího se konce.
• Poruchy srdečního rytmu.
• Dostavují se dechové obtíže.

Infarkt je případ postižení, kdy je nezbytně nutné ihned volat záchrannou službu. Procento těch, kteří přežijí, by bylo daleko vyšší, kdyby pacienti zbytečně neotáleli a odhadli závažnost svého stavu.

Ulevit od napětí v oblasti srdce pomůžeme postiženému člověku tím, že ho uložíme do napůl sedící, napůl ležící polohy a vypodložíme mu záda, ramena a kolena polštáři. Zůstaneme s pacientem a hlavně zachováváme klid. Ujišťujeme ho, že se nemusí ničeho obávat. Kontrolujeme často jeho puls a dech, pokud je to možné, zaznamenáváme počet tepů za minutu. Jestliže pacient upadne do bezvědomí, měli bychom být připraveni poskytnout umělé dýchání a masáž srdce.

Ženy a infarkt

Srdečně-cévní onemocnění v současnosti zabíjejí 2x více žen než všechna onkologická onemocnění a 6x více žen než obávaný karcinom prsu.

Ženské srdce je do jisté míry do menopauzy chráněno před kornatěním věnčitých tepen a srdečním infarktem skupinou hormonů, takzvaných estrogenů, produkovaných ve fertilním období života vlastním tělem. Tato vlastní ochrana končí s omezením produkce vlastních estrogenů v období menopauzy. V tomto období je četnost postižení ženského srdce aterosklerózou věnčitých tepen a infarktem dokonce častější než u mužů.

Kardiovaskulární riziko žen bývá často podceňováno jak ze strany samotných žen, tak i lékařů. Příznaky  choroby jsou u žen častěji bagatelizovány nebo jim bývají připisovány jiné důvody. V případě správné diagnózy bývá často zvolena méně „útočná" léčba než u mužských protějšků.

Zadržte hněv

Ženy s nepřátelskou, škarohlídskou povahou mají častěji infarkt myokardu nebo mozkovou mrtvici. Vyplynulo to z výzkumu, který byl proveden mezi 502 ženami, které byly sledovány po dobu tří až šesti let po vyplnění psychologického dotazníku zaměřeného na takové vlastnosti, jako jsou podezřívavost, zlostnost, hádavost, cynismus, nedůvěřivost a agresivita.

Vědci dále soudí, že zlost může vést k prasknutí aterosklerotického plátu a způsobit tak akutní infarkt. Druhým mechanismem vedoucím k srdečnímu záchvatu je zvýšení tlaku a uvolnění stresových hormonů. Jiní vědci se zase domnívají, že sklon reagovat zlobou a sklon k srdečním chorobám jsou založenu již v genech.

Co můžeme udělat sami?

Srdeční infarkt patří mezi onemocnění, na kterých neseme značný díl zodpovědnosti my sami.

• Sladkosti budeme proto jíst jen občas. Přednost dáme potravinám obsahujícím pomalu se vstřebávající a štěpící se cukry (např. luštěniny).
• Pozor si dáme na potraviny obsahující příliš mnoho soli a tuků. Vyhoďte fritézu a zapomeňte na potraviny, jejíž hlavní složkou je živočišný tuk (bůček, uzeniny). Zaměříme se na bílé drůbeží maso, netučné ryby.
• Pravidelná porce syrové zeleniny obsahuje vlákninu, která brání zpětnému vstřebávání cholesterolu.
• Naučíme se odpočívat a zařadíme do našeho „rozvrhu" pravidelný pohyb (2-3x týdně).
• Pozor na dlouhodobý stres, příliš mnoho cigaret a alkoholu.