Kód pojišťovny

Sennou rýmou to nekončí

Ilustrační obrázek

Mnohé zdánlivě navzájem nesouvisející potíže, jakými jsou např. astma, senná rýma a ekzém, mají něco společného - způsobují je alergie. Pylová alergie je značně nepříjemný civilizační fenomén a mnohdy se jenom těžko zjišťuje, proč určitý člověk na některé pyly vůbec reaguje.

Senná rýma

Sezonní alergická rýma je známá pod pojem senná rýma, což není přesné, neboť se jedná o alergii na pyly. Proto se správně označuje jako polinóza nebo sezonní pylová alergie. Sezonní alergická rýma je nejčastější formou alergie. Podle údajů Asociace alergiků a astmatiků ČR u nás žije asi milion lidí s touto diagnózou.

Pokud by se alergie na pyly projevovala jen nepříjemným svěděním v nose a slabou rýmou, bylo by vyhráno. Bohužel řada lidí trpí kromě senné rýmy i dalšími příznaky. Člověk s alergickou rýmou bývá často unavený nebo jej bolí hlava. Pylovou alergii mnohdy doprovází i silný kašel nebo zánět spojivek. Jde o přemrštěnou reakci organismu na něco, co jiným nevadí. Pyly nejsou agresivní ani toxické, prakticky všichni je vdechujeme, ale někomu vadí.

Někdy se stává, že pyloví alergici mohou zareagovat i na některé jiné látky. Bývá to například kouř, dráždivé plynné substance, smog, mlha, bouřka, ale i chlad a mimořádná námaha. Stav alergiků mohou zhoršovat i vrozené dispozice, jako například zúžené průchody nebo posunuté přepážky nosu.

Pylová alergie je předávána geneticky. Pro dítě úplně zdravých rodičů je riziko získání alergie asi jenom desetiprocentní. Pokud je matka alergička, získá dítě padesátiprocentní možnost přenosu. Čtyřicetiprocentní riziko se dědí po otci a po obou jde až o stoprocentní genetický přenos. Nástup pylové alergie se poměrně snadno rozpozná.

Nástup pylové sezony

Vrchol pylové sezony nastává přibližně mezi 15. květnem a 15. červencem. Nejčastější příčinou alergie jsou pyly větrosprašných rostlin. Přenášejí se i na velké vzdálenosti. Jinak se pylové alergeny rozdělují podle sezony, kdy se maximálně vyskytují.

  • Jarní časné pyly - pyly jarních dřevin: břízy, olše, lísky, habru, javoru, dubu, jasanu, buku... Jejich pylové období je od března do dubna.
  • Letní pyly trav - nejčastěji se jedná o pyly srhy, kostřavy, lipnice, medyňky, bojínku, psárky, kukuřice a jílku. Pylové období trav vrcholí zhruba mezi 15. květnem až 15. srpnem.
  • Podzimní pyly bylin - hlavními zástupci jsou pelyněk, jitrocel, ambrózie, řepka, jetel. Maximální výskyt pylů bylin je od srpna do září.

Aktuální zprávy o výskytu alergenů zpracovává Pylová informační služba - PIS (http://www.pylovasluzba.cz/), která mapuje situaci pylových alergenů v kontextu celé Evropy i u nás, závažnějšími problémy se zabývá například Česká iniciativa pro astma.

S podezřením na alergii zajděte k lékaři

Kožní testy definitivně potvrdí nebo vyvrátí podezření, že jste alergičtí na pyly. Také určí  konkrétní druhy rostlin, na které vaše tělo reaguje nepřiměřeně. Kapka alergenu se zatlačí do kůže a po patnácti až dvaceti minutách se zhodnotí kožní reakce. Poměrně často se také vyšetřuje krev, tím se prokáže výskyt specifických alergických protilátek.

Pacient, u něhož se jednou pylová alergie projevila, může bez ní v pohodě žít i desítky let, ale nikdy nemá jistotu, že se znovu neobjeví. Krevní či kožní alergologické testy někdy prokáží i u naprosto zdravého člověka někdejší pylovou alergii, třebaže z jakýchsi záhadných důvodů je tělo dlouhodobě v klidu.

Péče o pylového alergika vyžaduje soustavné léčení, ale neslibuje vyléčení. Dá se říci, že jde víceméně o údržbu, o snahu, aby příznaky nemoci byly co nejméně obtěžující. Pro zlepšení stavu se užívají léky ke snížení přecitlivělosti pacienta, dále léky pro odstranění akutních obtíží. Nejdůležitější jsou však léky preventivní, které mají protizánětlivý účinek

Pozor na jídlo

Téměř každé jídlo může vyvolat alergickou odezvu, např. nevolnost, zvracení či průjem. Podle průzkumů se čtvrtina lidí domnívá, že jsou alergičtí na určité potraviny. O skutečnou alergii se ale jedná jen asi u čtyř ze sta.

Nejběžnější alergeny v pořadí podle výskytu jsou mléko a mléčné výrobky, vejce, ořechy, ryby a mořští živočichové, pšeničné zrno i mouka, čokoláda a umělá potravinová barviva. Potravinové alergeny vyvolávají řadu reakcí - od kopřivky přes otoky jazyka a hrtanu až po dýchací potíže...

Coeliakie je způsobena přecitlivělostí na pšeničnou bílkovinu (lepek). Zdá se, že některé potraviny vyvolávají migrénu, zvláště čokoláda, sýry a červené víno. Některé potravinářské přísady, zvláště tartrazin a benzoáty, způsobují u dětí hyperaktivitu a problémy v chování.

Alergie na léky

Tento druh alergie se může objevit v kterémkoliv věku, ale ne všechny netypické reakce na léky musí být nutně alergiemi. Také špatná aplikace léku může vést k neočekávané reakci. Atopické projevy jsou pozorovány např. po penicilinu, barbiturátech, opiátech a dalších.

Oblíbený šperk může uškodit

Kožní alergie neboli kontaktní dermatitida může číhat třeba v latexových rukavicích, ve voňavém mýdle, v náušnicích či nůžkách.

Nedivte se, když vám lékař oznámí, že příčinou potíží je alergie na materiál, který jste bez problémů používali celé roky - někdy se totiž alergie vyvíjí pomalu, jindy propukne až v určité kombinaci.

Spolehlivou metodou na odhalení kontaktního alergenu jsou epikutánní náplasťové testy, při nichž se pacientovi přilepí na záda či na předloktí náplast, na které je naneseno malé množství podezřelé látky.

Atopie

Atopie je příklad alergické reakce, při níž se u jedince vystaveného antigenům z vnějšího prostředí vytváří nadměrné množství protilátky IgE. Je to stav předurčený geneticky a až u 80% atopiků se alergické choroby vyskytují v rodině. Vždy hraje roli i řada vnějších faktorů, jako jsou znečištění ovzduší, kouření, opakované infekce. Sem patří právě alergie vyvolané částicemi pylu, prachu, atd. Atopické choroby jsou nejčastější a projevují se rýmami, záněty spojivek, ekzémem, astmatem.

Útěk před žihadlem

Alergie na bodnutí hmyzem je jednou z nejčastějších příčin anafylaktického šoku. Vpichem se rychle jed dostává do krevního oběhu. Při prvním žihadle se často nic nestane, imunitní systém si ho ale „pamatuje" a při dalším už zareaguje alergicky. Postiženému je třeba ihned podat antihistaminikum, v případě prudké reakce také látky roztahující cévy - adrenalin i efedrin.

Zvířecí miláček

Poslední průzkum prokázal, že na prvním místě mezi okolnostmi ovlivňujícími vznik alergie u dětí mezi 6 a 14 lety je chov domácích mazlíčků. 54% diagnostikovaných astmatiků má doma zvířátko, více než třetina žije ve společné domácnosti s kuřákem a přibližně stejný počet používá lůžkoviny s peřím.

Kočky vyvolávají alergii nejčastěji. O útočnosti jejich alergenů svědčí fakt, že citlivým dětem může jejich potíže zhoršit už jen pouhý kontakt se spolužákem, který má kočku doma. Mezi další „viníky" patří psi, králíci, morčata, křečci, laboratorní myšky. Alergie na ptáky bývá většinou nepřímá - nejde o reakci na peří, ale na roztoče, kteří v něm žijí.

Jedna americká studie však došla k závěru, že kontakt se psy a kočkami snižuje riziko vzniku alergie u malých dětí do jednoho roku. V této době se imunitní systém teprve formuje a je možné, že se častým setkáváním s alergeny patřičně „otuží".

Povolení cookies

V ČPZP používáme cookies a jiné technologie za účelem poskytování našich služeb, vylepšení vašeho uživatelského zážitku, analýzy používání našich stránek a při cílení reklamy.