Netlačí vás bota?
Naše nohy jsou často napěchovány do tvarově i materiálově nevhodných bot, a dokud se samy neozvou bolestí, ani si na ně nevzpomeneme.
Bolesti celého těla začínají u nohou
Bolesti nohou mají přímou souvislost s chorobami ostatních orgánů těla, protože v nohách mají všechny důležité orgány svá nervová centra. Plocha chodidla shromažďuje nervová zakončení skoro všech vnitřních orgánů. Při přirozené chůzi – ve správně tvarovaných botách – jsou z těchto nervových zakončení vysílány impulsy, které činnost příslušných orgánů stimulují.Trvalé a jednostranné používání nevhodné obuvi je příčinou mnohých bolestí všedního dne, jako je únava, bolesti hlavy, neuralgie, migrény, ztráta koncentrace.
Špatná obuv brání celkovému oběhu krve v noze i bérci. Následkem toho dochází ke snížení výživy (atrofii) nohy, jakož i celé oblasti bérce, doprovázenému rychlou únavou a nižší výkonností, městnáním krve s následnou tvorbou křečových žil. Obuv, která svým tvarem nebo velikostí neodpovídá noze, způsobuje rovněž řadu ortopedických a kožních onemocnění nohou.
Bolí vás nohy?
Jednou z velmi častých příčin bolesti nohou je pokleslá klenba, tedy známé ploché nohy. Může jít i o ostruhu patní kosti, deformity prstů, zánět v některém kloubu a podobně. Správné obutí a vhodné cvičení, které posiluje lýtkové svalstvo, zodpovídá za správný vývoj klenby. Když už k jejímu poklesu dojde, je nutné nosit ortopedické vložky nebo ortopedickou obuv. Jen krajní případy si žádají operativní zákrok.Pokud mladým dívkám dělá problémy vbočený palec, provádějí se různé korekční operace na kosti palce, tedy ještě ne na kloubu. U starších, kdy už se vytvoří artróza kloubu, je nezbytná resekční operace, při níž se odstraňuje část kloubu.
Obouvání při cukrovce
Pro diabetika je správný výběr bot životně důležitý. Častým projevem cukrovky je totiž tzv. diabetická neuropatie, tedy snížená schopnost vnímat bolest nohy a různé nepříjemné pocity, jako je tlačící bota, zarostlý nehet nebo drobné poranění.Pokožka nohy reaguje vznikem puchýřků a otlaků, kůže se ztlušťuje a objevují se mozoly a kuří oka. Pokud se nevhodné boty nevymění, vzniká vřed – když se řádně neléčí, může dojít k velmi nebezpečným komplikacím, při kterých může hrozit i amputace části nohy.
Existuje ideální obuv?
Nad takovou srdce ortopeda zaplesá: zavřená polobotka, natolik široká i vysoká ve špičce, aby se prsty mohly volně pohybovat. Podrážka je pružná a právě tak silná, abychom chodili po „měkkém“, ale aby se ještě dobře ohýbala. Podpatek je vysoký mezi 1,5 a 4 cm, jeho šířka kopíruje šířku boty. Svršek je vyroben z kůže, stélka je vyložena kůží nebo textilem a je ortopedicky tvarovaná.Láká vás vysoký podpatek?
Nadměrné nošení obuvi s příliš vysokými podpatky a špičatými špičkami způsobuje nejen onemocnění nohou (otlaky, mozoly, kuří oka, vbočený palec, vybočený malík, kladívkovité prsty, plochá noha...), ale i zkrácení Achillovy šlachy, problémy s krevním zásobením dolních končetin a bolesti páteře.Přitom byl podpatek původně docela dobrý vynález. Vynutil si ho městský a panský styl života v 16. století. Podpatek totiž značně usnadňuje chůzi po tvrdém, rovném podkladu, po jakém se dnes pohybujeme naprostou většinu svého života.
Úplně placaté boty (levné plátěnky asijské provenience) by měly z botníku letět obloukem. Podpatek by neměl být vyšší než 4, nanejvýš 5 cm – v opačném případě dochází k přetěžování klenby, k deformaci nehtů a také k tvorbě křečových žil. Vysoký podpatek totiž nutí lýtko být „zaťaté“ (permanentně stažené svaly). To sice umožňuje noze vyniknout, ale odnese to krevní oběh – krev nemůže dobře odtékat a hromadí se v cévách. U pánské obuvi by výška podpatku neměla přesáhnout hodnotu 25 mm.
Pevný opatek
Opatek je patní část svršku boty. Musí odpovídat anatomickému tvaru paty, nesmí být příliš tvrdý a nepoddajný (vznikají pak puchýře a odřeniny), ani moc volný (nesmí docházet k nežádoucím bočním pohybům patní části nohy).Boty bez opatku se na celodenní nošení nehodí, protože noze neposkytují potřebnou oporu. Obuv uzavřených střihů, sportovní, pro celodenní nošení a pracovní musí mít dostatečně tuhý, vysoký a dlouhý opatek. Postavení paty obuvi má být kolmé k podložce nebo jen mírně vybočené. Toto postavení zajišťuje rovnoměrné napětí svalů nohy a správné uspořádání klenby
Nezapomeňte na dostatečný prostor
Další výstřelek, nad kterým ortopedové skřípou zuby, jsou špičaté boty. Prsty narvané po mnoho hodin do úzkých špiček reagují bolestivými otlaky, mozoly, kuřími oky, po čase i patologickými změnami prstních kůstek.Od konce nejdelšího prstu k okraji boty by mělo být místo přibližně na šířku vašeho palce. Při chůzi se špička nohy ohýbá a pracuje i při odrazu, v těsných botách vás začnou brnět prsty po pouhých dvaceti minutách. Vnitřní tvar obuvi by měl co nejvíce odpovídat přirozenému tvaru nohou uživatelů.
Bota by se měla ohýbat tam, kde se ohýbá vaše chodidlo, totiž v oblasti prstních kloubů, nikoliv uprostřed. Tuhá a nepoddajná obuv zvyšuje únavu, narušuje pohodlí chůze a může způsobit kostní výrostky na nártu (exestosy).
Vhodný materiál
Neprodyšné plastové svršky nezpůsobují jen propocené ponožky a nevábný odér, který nás obklopí, jakmile se zujeme. Vytvářejí v botě vlhké prostředí, které je ideálním pro růst kožních mykóz a nehtových plísní.Kůže neboli useň dosud nebyla ve svých vlastnostech překonána. Za ni se čestně řadí textil. Oba tyto materiály jsou měkké, prodyšné, přizpůsobují se tvaru nohy a absorbují vlhkost.
Výběr obuvi pro děti
Zvláštní pozornost je nutno věnovat správnému obouvání již u dětí. Podle lékařských studií se rodí více než 99 % dětí se zdravýma nohama, ale prvně do školy již přichází 30 % dětí s různými deformitami v důsledku nošení nesprávné obuvi.Zdravotní problém s plochýma nohama u dětí stále patří mezi nejrozšířenější a je zákeřný právě svými možnými komplikacemi. Týkají se především páteře. Pokud totiž nemá člověk správně vyvinuté chodidlo, nemůže jeho noha při chůzi plnit normální funkci, páteř je nerovnoměrně zatěžována, což vede k poruchám držení těla. V 60 až 70 % případů je na vině právě nevhodná obuv, které nepodporuje klenbu, neposiluje svaly chodidla. V důsledku toho se klenba postupně bortí a vzniká plochá noha.
Jak správně měřit
Proto je při výběru dětské obuvi důležité respektovat několik zásad.Především je třeba vhodně zvolit velikost. Správně má mezi prsty a špičkou boty zůstat minimálně jeden centimetr dlouhý volný prostor a v případě zimní obuvi ještě o něco víc. Nadměrek slouží jako rezerva pro volný pohyb prstů při prodloužení nohy za chůze a také jako rezerva pro růst nohy.
Bota musí padnout také na šířku. Štíhlá noha v příliš široké obuvi klouže při chůzi do nadměrku a poškozuje prsty, naopak příliš úzká obuv omezuje krevní oběh a deformuje přední část nohy. Šířka obuvi české výroby bývá označena na botách velkými písmeny: E-velmi štíhlé nohy, F-štíhlé, G-středně široké a H-široké.
Nikdy nekupujte boty bez dítěte! Rozměry nohou můžeme v prodejnách změřit podle speciálních měřidel, která mohou být různého provedení a konstrukce, ovšem jedno mají společné – jedině pomocí nich zjistíme potřebnou velikost obuvi v anglické, metrické či francouzské soustavě, v nichž je obuv obvykle vyrobena.
Velikost nohou měříme ve stoje a měříme obě nohy. Délka nohy je vzdálenost mezi nejzazším obloukem paty a koncem nejdelšího prstu (nemusí to vždy být palec!). Šířka nohy se určuje pomocí obvodu nohy měřeného v její nejširší části, tj. v místě prstních kloubů. Pomoci si můžeme i sami. Na list tvrdého papíru obkreslíme chodidla dítěte, a tak získáme jakousi šablonu, kterou můžeme vložit do vybraných bot a zjistit, zda vyhovují.
Věk rozhoduje
Zvláště je třeba se zmínit o anatomicky tvarovaném vnitřku obuvi, U obuvi pro nejmenší batolata ortopedové nedoporučují žádné pasivní podpěry vnitřní podélné klenby. Děti přibližně do 4 let mají v klenbě nožní tukové polštářky protkané pružným a pevným vazivem chránícím vyvíjející se nožní klenbu a převážně chrupavčitý skelet nohy před možným přetížením.Naopak pro starší děti je velmi vhodná anatomicky tvarovaná stélka. Noha dítěte musí být v obuvi dokonale fixována i v patní části. Proto musí být dětská obuv uzavřených střihů opatřena dostatečně vysokým, pevným a dokonale tvarovaným opatkem, aby bota mohla dobře obepínat patu a vazy kolem kotníků a podporovat je. To je jedno ze základních měřítek pro obuv pro děti do tří let. V tomto věku by děti měly nosit výhradně kotníkové boty, rovněž sandálky by měly být kotníkového střihu. Sandálky bez opatku a s páskem přes patu se doporučují raději až dětem od 4 let.
Lékařské studie potvrdily, že i sebemenší poškození nohou dítěte v době růstu se může projevit až za 30-40 let. U dospělých se deformační vlivy projeví obvykle okamžitě bolestí, kdežto u dětí se bolest tlumí elastičtější stavbou nohy a sníženou citlivostí vůči bolesti.
