Slinivka břišní v ohrožení
Nenápadný orgán
Stavbou je slinivka břišní velmi podobná slinným žlázám v ústech a odtud také pochází její český název. Slinivka břišní, pankreas, je orgán, o kterém zdraví lidé ani nevědí, že ho mají. Pokud je však slinivka nemocná, může postiženému připravit pěkně horké chvilky nebo ho dokonce ohrozit na životě.Tento orgán je uložen vzadu pod žaludkem a vypadá jako položená láhev. Má dva úkoly: produkovat velmi silné trávicí enzymy potřebné k rozložení cukrů, bílkovin a tuků a kontrolovat množství cukru v těle. Slinivka není nijak velká, u dospělého člověka měří asi 15 centimetrů. Každý den vytváří slinivka 1 200 až 1 500 cm3 čiré bezbarvé tekutiny pankreatické šťávy, která proudí pankreatickým vývodem do dvanáctníku.
Slinivka břišní začne produkovat své šťávy, jakmile jídlo vstoupí do úst. Mnohem více šťávy je vyloučeno, když přijde kyselá trávenina do styku s buňkami vytvářejícími hormony, které leží ve stěně dvanáctníku. Dvanáctník uvolňuje dva hormony: sekretin a pankreozymin. Pankreatická šťáva je zásaditá kapalina, která neutralizuje kyselou tráveninu a povzbuzuje k práci další enzymy v tenkém střevě.
Pankreatická šťáva obsahuje pět hlavních enzymů, tři z nich dokončují trávení bílkovin započaté v žaludku. Mezi zbývající patří amyláza, jež rozkládá cukry, a lipasa, jediný enzym v těla rozkládající tuky.
Továrna na hormony
Mezi žlázami s vnější sekrecí, které produkují trávicí enzymy, jsou umístěny Langerhansovy ostrůvky. Jsou to krví bohatě zásobené shluky buněk o průměru cca 0,5 mm a počtu asi 1 milionu v celé slinivce. Skládají se z B-buněk produkujících inzulin a A-buněk, jejichž produktem je glukagon. To jsou hormony, které mají protichůdný vliv na hladinu cukru v krvi.Výživa pro buňky
Hlavním cukrem v krvi je glukóza, která je nezbytná pro výživu buněk a tkání celého našeho těla. Obsah glukózy v krvi výrazně stoupá po jídle, a proto si tělo vyvinulo mechanismy, jak její hladinu kontrolovat.Jakmile přijmeme potravu a dojde k vzestupu hladiny cukru v krvi, je to signál pro buňky B Langerhansových ostrůvků, aby začaly vylučovat inzulin, který se podílí na vstřebávání glukózy do buněk. Hladina glukózy v krvi pak asi během dvou hodin klesne na normální hodnotu. Molekuly nadbytečné glukózy vytvoří rozvětvený řetězec glykogenu, zásobního polysacharidu. Ten se může v případě potřeby opět snadno a rychle rozštěpit a poskytnout tak našemu organismu energii. V tomto případě se aktivují buňky A a začnou vylučovat glukagon. Ten se podílí na přeměně glykogenu na glukózu, přičemž zastavuje tvorbu glykogenu. To se stane například v případě hladovění či zvýšené fyzické námahy.
Vznik cukrovky
Cukrovka je onemocnění způsobené nedostatkem inzulinu nebo jeho malou účinností. Pokud jsou buňky Langerhansových ostrůvků poškozeny nebo vylučují inzulin v nedostatečném množství, popřípadě pokud je inzulin neúčinný (dostává se sice do krve, ale buňky jej nedokážou využít), nemůže být glukóza transportována přes buněčné membrány do buněk. Buňky pak nejsou vyživovány, glukóza se hromadí v krvi a vylučuje se močí spolu s velkým množstvím vody.Tato situace nastává při cukrovce (diabetes mellitus), která se také někdy nazývá úplavice cukrová. Cukrovka se nám už definitivně rozpadla na dvě choroby. Společné je jim jen jediné – zvýšená koncentrace krevního cukru a některé pozdní důsledky.
Diabetes I. a II. typu
Diabetes I. typu (tzv. juvenilní, závislý na inzulinu), který vzniká v mládí. Osoby, které jím trpí, potřebují denně inzulin dodávat injekčně. Začíná obvykle už v dětství nebo v rané dospělosti. Jedná se o geneticky podmíněnou reakci imunitního systému, jehož složky ničí B-buňky. Výsledkem je zpočátku nedostatek a posléze úplná absence inzulinu. V léčbě diabetu je na předním místě dieta (s vyloučením tzv. jednoduchých cukrů a omezením škrobovin) a vhodný pohyb. Činnost kosterního svalstva totiž zvyšuje účinnost léčby inzulinem.Diabetes II. typu (asi 80 procent případů) se objevuje spíše u dospělých a starších pacientů. Dříve se mu také říkalo stařecký, což dnes není tak výstižné. Obvykle se první projevy ukáží koncem padesátého roku, případně později (choroba sama však začíná mnohem dříve). V tomto případě slinivka sice inzulin uvolňuje, ale není ho dost nebo není dostatečně účinný. K léčbě druhého typu často stačí dieta.
Inzulinu je (alespoň zpočátku) dostatek, ale v důsledku nadměrného přívodu cukrů (a kalorií vůbec) a nevhodného životního stylu na podkladu genetické dispozice se tkáně stávají postupně necitlivé vůči tomuto hormonu. Důsledkem je, že vně buněk je glukózy moc, uvnitř málo a buňky tudíž hladoví. Příznaky cukrovky jsou únava, časté močení, silná žízeň, popř. i úbytky na váze (organismus získává energii spalováním vlastních tkání), později se mohou objevit další komplikace.
Příčinou cukrovky bývá obezita, přejídání se, nedostatek pohybu, nevhodný jídelníček, genetické vady, chirurgické odstranění slinivky, jiná choroba či užívání některých léků.
Předpokládá se, že určitou formou inzulinové rezistence a diabetem II. typu bude v průběhu příštích desetiletí trpět 60 % populace starších šedesáti let. Tento typ diabetu je úzce svázán s vysokým rizikem srdečně cévních chorob.
Cystická fibróza
Jedná se o geneticky podmíněné onemocnění charakterizované abnormálně hustým sekretem všech žláz s vnější sekrecí. U 80 % pacientů jsou výrazné změny ve slinivce břišní. Vyskytuje se s frekvencí 1 na 2-2,5 tisíce osob a asi 2-5 % populace jsou nosiči zmutovaného genu, u nichž se nemoc neprojevuje.Hustý hlen je přítomen ve všech sliznicích a ve slinivce má jeho špatný odtok za následek rozšiřování žlázek, jež se mění v cysty. V orgánu ubývá vlastních buněk a přibývá vaziva. V důsledku chybějí trávicí enzymy, což vede ke špatnému trávení zejména tuků, které pak odcházejí nenatrávené se stolicí, jež je mastná a páchnoucí. Protože je vazký hlen produkován buňkami v průduškách, jsou průvodním jevem těžce probíhající infekce dýchacího ústrojí. Léčbou je podávání enzymů na trávení a velká péče o čistotu dýchacích cest.
Akutní zánět slinivky
Jde o onemocnění, které vzniká náhle, například po úrazu, infekci (příušnice), ale nejčastěji po přejedení a nadměrném příjmu alkoholu. Pokud trávicí sekrety proniknou z nějakého důvodu do vývodu slinivky a enzymy se stanou aktivními, může dojít k samotrávení. Slinivka začne stravovat sama sebe. Dochází tak k zánětu slinivky (pankreatitidě), který může být v některých případech velmi nebezpečný.Při akutním zánětu slinivky se náhle objevuje velmi prudká bolest v nadbřišku či v jeho pravé části. Tato bolest vystřeluje do zad. Břicho je napjaté, nejsou slyšet zvuky ze střev. Někdy se přidá nevolnost, zvracení a mírná žloutenka. Pacient má nízký tlak, vypadá velmi sklesle a potí se. Teplota je zpočátku normální, či dokonce nižší než obvykle, později stoupá. Tento stav vyžaduje okamžitý lékařský zásah.
Někdy může být horečka poměrně vysoká, pacient má modřiny na břiše a těžce a rychle dýchá. V nejtěžších případech může dojít i k syndromu dechové tísně (ARDS), selhání ledvin, krvácení, zrychlení srdeční frekvence. Těžké příznaky mívá až 20 % pacientů.
Příčiny bolestivého onemocnění
Příčinu zánětu slinivky se většinou podaří zjistit, ale ne ve všech případech. Zhruba ve čtvrtině případů se ji nepodaří objasnit. Nejčastěji je způsobena překážkou v odtoku žluče, kdy se žluč kvůli společnému vývodu pod zvýšeným tlakem dostává až do slinivky.Dvě nejčastější příčiny pankreatitidy patří nadměrné užívání alkoholu a kameny ve žlučníku. Dalšími méně častými příčinami zánětu mohou být operace břicha či bypass, zranění břicha nebo zad, časté žlučníkové koliky, bakteriální nebo virová infekce, některé druhy léků, peptické vředy, střevní parazité...
Léčba akutního zánětu slinivky
U léčených osob se hladina enzymů vrací po 3 až 7 dnech k normálu. Je nutné dodržovat hladovku, aby se enzymy ve slinivce po jídle neaktivovaly. Bez jídla zůstává pacient obvykle 1 až 2 týdny. Je nezbytné doplňovat tekutiny a soli, postižený proto dostává intravenózní výživu. Pak musí asi rok dodržovat poměrně striktní dietu.Chronické poškození slinivky
Při chronické pankreatitidě trvá zánět dlouho, mnohdy i několik let. Postižené osoby obvykle necítí žádnou bolest, některé z nich občas vnímají mírné, někdy i prudší bolesti.Bolestivý stav může trvat několik hodin, ale i dnů či týdnů. Chronická pankreatitida může způsobit trvalé poškození slinivky. Pokud zánět přetrvává, může slinivku úplně zničit a ta pak nemůže vylučovat enzymy a hormony nezbytné pro trávení a výživu buněk. To následně vede k nedostatečné výživě a snížení váhy, stolice je řídká a olejovitá, objevují se v ní nestrávené kousky tuků.
Pozor na alkohol!
Dlouhodobé nadměrné užívání alkoholu vede k chronické pankreatitidě, ale lékaři se domnívají, že alkohol je i nejčastější příčinou akutního zánětu. Spolu se žlučníkovými chorobami zodpovídá až za 80 % postižení.Bohužel ale není zatím zcela jasné, proč někteří lidé, kteří pravidelně pijí alkohol, dostanou zánět slinivky a u jiných, kteří pijí stejně nebo dokonce více, se tento problém nikdy neobjeví. Záleží na vrozených předpokladech, za jak dlouhou či krátkou dobu si těžký piják alkoholu „vypěstuje“ chronickou pankreatitidu. Studie prokazují, že 10-20 let je dostatečně dlouhá doba trvání alkoholismu, která stoprocentně vede k tomuto onemocnění. Zradou je, že zde chybí počáteční varovné stadium a bolí jen to pokročilé, které lze jen velmi omezeně terapeuticky ovlivnit.
Vědci zjistili, že alkohol vede k vnitrobuněčnému hromadění trávicích enzymů a jejich předčasnému uvolnění. Alkohol také zvyšuje propustnost buněk, takže se enzymy dostanou do parechymu (funkční tkáně) a poškodí slinivku.
Léčba chronické pankreatitidy
Nemocní by měli důsledně dodržovat předepsanou dietu, vystříhat se alkoholu, jíst málo a často. Při snědení velkého množství jídla se totiž najednou uvolňuje mnoho trávicích enzymů. Postiženým osobám se předepisují pankreatické enzymy, které pomohou strávit potravu a zároveň tlumí vylučování enzymů slinivkou.Důležitý je i pohyb, proto je nezbytné jej zařadit do každodenního režimu. U nejtěžších případů doporučí lékař chirurgický zákrok, při kterém jsou odstraněny poškozené tkáně.
Karcinom slinivky
Karcinom pankreatu je v současnosti jedním z nejčastějších druhů nádorů. Česká republika patří k zemím s vysokým výskytem tohoto karcinomu. Jeho zvýšený výskyt má souvislosti s kouřením, chemickými kancerogeny, ale i se stravou bohatou na tuky.K příznakům patří nechutenství, nevolnost, hubnutí, bolest, žloutenka, prchavé záněty žil, výpotek v břišní dutině. Přítomnost tohoto karcinomu u příbuzných zvyšuje riziko až padesátinásobně, diabetes mellitus riziko zdvojnásobí. I přes chirurgickou léčbu a chemoterapii je prognóza u tohoto onemocnění zatím dost špatná.
Prevence na prvním místě
Staří Číňané chápali slinivku se slezinou jako jeden orgán, který spolu se žaludkem zodpovídá za trávení a výživu všech částí těla. Pokud chceme mít slinivku v pořádku, je třeba se stravovat podle zásad zdravé výživy, vyhýbat se všem extrémům, tedy i extrémním chutím, jako je například nadbytek sladké nebo kořeněné potravy.Měli bychom jíst minimálně pětkrát denně, ale jen malé porce.
