Kód pojišťovny

Masáž – nejlepší způsob relaxace

Ilustrační obrázek
Masáž je výborným prostředkem ke zmírnění bolesti, uvolnění ztuhlých svalů i odbourání stresu. Masáž zlepšuje kloubní činnost, protože zvyšuje pohyblivost kloubů, odstraňuje únavu a díky ní se rychleji vstřebávají odpadové látky, které způsobují bolest. Fyzické působení při masáži se na těle projevuje dvěma důležitými způsoby, a sice uvolněním a stimulací.

Cesta ke kráse

Pomalá mírná masáž působí uklidňujícím účinkem, naopak masáž rychlá s nepravidelným tempem působí povzbudivě. Masírovaná oblast se lépe prokrvuje, zlepšuje se látková výměna, výživa kožních buněk a jejich činnost.

Pokožka, která je opečovávána masáží, se stává pružnější, pevnější a především se na ní tvoří méně vrásek. Stává se odolnější vůči slunci, mrazu nebo dešti. Pravidelnou intenzivní masáží můžeme mírně napomoci odstraňování tělesného tuku.

Komu může masáž pomoci?

Masáž se nejvíce používá a má také nejlepší výsledky, chceme-li uvolnit tělo i mysl a tím se zbavit celodenní únavy a napětí. Dá se také použít k léčení oběhových obtíží a srdečních obtíží a rovněž se osvědčuje u lidí, které sužuje vysoký krevní tlak, bolesti hlavy, hyperaktivita, nespavost a záněty vedlejších dutin.

Na nejjednodušší úrovni může masáž zmírnit určité bolesti zad a bolest v šíji. Jde však jen o doplňkovou léčbu a lékaři varují, že nesprávně aplikovaná masáž může více poškodit než pomoci.

Reflexní masáž

Principem této masáže je teorie, že ovlivňovat své zdraví můžeme stlačováním specifických bodů, hlavně na chodidlech, zádech, rukou nebo uších. Na povrchu těla, těsně pod kůží, vyvolá taková masáž reflexní změny, které mají vliv na vnitřní orgány. Signálem, že něco není v pořádku, je, když vás stimulace některého bodu bolí. Může to znamenat, že ve vnitřním orgánu odpovídajícím tomuto místu na těle probíhají nějaké změny. I když terapeut tyto chorobné změny rozpozná, nesmíme si myslet, že masáž nahradí klasickou léčbu.

Nejrozšířenější je reflexní masáž chodidel, která působí mimořádně relaxačně. Při této masáži se tlak na chodidlo aplikuje palcem nebo ukazovákem. Tento druh můžete na sobě provádět i sami. Pokud je nějaká část citlivá, soustřeďte se na to místo, dokud bolest neustoupí. Nepoužívejte olej, aby vám neklouzaly ruce.

Masáž si dopřáváme již tisíce let

Již ve starém Egyptě používali lidé masáž k léčebným účelům. Masáž se prováděla i v dávných dobách v Číně, Indii, ale za zakladatele považujeme Babyloňany a Asyřany, kteří používali masážní techniky při válečných taženích.

Z Egypta se dostala masáž do Řecka. Známý řecký lékař Hippokrates rozpoznal blahodárné účinky masáže a zasloužil se o její rozšíření. V Řecku se jako v první zemi začala masáž používat ke sportovním účelům.

Starověký Řím význam sportovní masáže ještě zdokonalil. Galénos používal masáž ve škole gladiátorů nejen k léčbě gladiátorů, ale zavedl ji jako nedílnou součást tréninkové přípravy. Římané zavedli nový hmat – chvění. Caesar navrhl u legií vzájemnou masáž vojáků, neboť dlouhé pochody byly pro legie velmi namáhavé.

Staří Peršané používali při masáži vonné masti smíchané s olejem a nilským bahnem. Masážní techniky znali indiáni, domorodci z tichomořských ostrovů. Ve středověku se masáží zabývali jen Arabové a využívali ji k masírování zad vlastních chodidel.

V Evropě došlo k rozvoji masážních technik až v 19. století, kdy švédský gymnasta Per Henrik Ling stanovil jejich estetické a vědecké zásady. Na svých cestách se seznámil s masáží, při níž po masírovaných zádech šlapaly mladé dívky. Masérskou techniku upravil tak, aby se dala provádět rukama, a po návratu do Švédska založil masérskou školu.

Masážní techniky

Podle výběru hmatů, jejich směru, rytmu a intenzity, popřípadě podle použitého masážního prostředku můžeme dosáhnout odlišných cílů a až protichůdných účinků. Mechanický účinek spočívá v podpoře návratu žilní krve a mízy z periferie do oběhového centra. Proto se skoro všechny masérské hmaty provádějí směrem k srdci či hlavě. Biomechanický účinek představuje kožní zčervenání v místě provádění masérských hmatů, což způsobí rozšíření krevních vlásečnic a drobných cév v kůži. Důvodem je uvolňování různých látek přítomných v organismu, nejčastěji jde o histamin nebo acetylcholin.

Masérské hmaty dělíme na úvodní tření, hnětení, roztírání, tepání a závěrečné chvění. Na konci masáže se mohou zařadit i pasivní pohyby v kloubech. Masérské hmaty se provádějí v tomto pořadí.

Nanášení masážního přípravku zahrnuje hlazení po celé délce zad, na hrudníku a končetinách s lehkým až středním tlakem rozloženým na celou plochu dlaně. Tento způsob dobře prohřeje všechny tkáně. Masáž zlepší krevní oběh, tento krok je důležitý pro přerozdělení tekutin hromadících se v končetinách a na břiše a povzbudí póry v kůži, aby se otevřely, čímž umožní lepší vylučování potu a zplodin.

Vytírání je silnější forma středně silného hlazení až k hlubokému presingu, při němž většinu práce dělá masér částí dlaně pod zápěstím, přičemž má dlaně na sobě položené tak, aby jedna posilovala práci druhé.

Hnětení je hluboko zaměřená manipulace cílená na ztuhlé a stažené oblasti těla. Tření je série hlubokých a často krouživých pohybů za použití palců, kotníků či špiček prstů.

Některé hmaty lze provádět suchou rukou a na suchém těle. U řady dalších hmatů je ale pro masírovaného provádění hmatů na sucho nepříjemné až bolestivé. Proto se na kůži nanášejí pomocné prostředky, které mají za úkol zajistit přiměřený skluz a dobrou přilnavost masírující ruky.

Od thajské masáže nečekejte erotiku!

Thajská masáž je součástí tradiční thajské medicíny, je to procedura uvolňující celkové svalové napětí, zvyšující pružnost a harmonizující tělo i ducha. Původní pravidla byla poprvé zaznamenána ve 2. století př.n.l. ve starých buddhistických textech pocházejících ze severní Indie. Kořeny thajské masáže mají kořeny v Indii. Věří se, že legendárním zakladatelem tohoto umění byl doktor Shivago Komarpaj, údajný současník Buddhy, jehož předpokládanou podobiznu je možné vidět ve všech větších centrech vyučujících umění thajské masáže.

Na rozdíl od klasických masáží, kdy masér používá hlavně síly svých svalů, thajská masáž využívá pro páky protahovacích cviků tělesné váhy masírovaného i maséra spolu s tlaky na tyto linie pomocí dlaní, palců a chodidel, výjimečně i loktů.

Tato masáž se provádí na měkké podložce umístěné na podlaze. Terapeut tak může provádět mnoho protahovacích cviků, které nejsou proveditelné, pokud pacient leží na klasickém masérském stole. Thajská masáž je úzce spojená s cvičením jógy a má podobný účinek jako jóga sama. Proto se můžeme občas setkat s názvem „jóga pro líné“. Jde o ucelený soubor protahovacích cviků, akupresurní stimulaci tlakových bodů a energetických linií těla, které jsou základem terapie. Energetické linie se nazývají seny a procházejí celým naším tělem.

Při thajské masáži se nikdy nespěchá. Na masáž si nikdy nevyhrazujte jen hodinu, pak rychle pod sprchu a domů... Ještě další hodinu potřebujete na odpočinek po masáži a relaxaci.

Povolení cookies

V ČPZP používáme cookies a jiné technologie za účelem poskytování našich služeb, vylepšení vašeho uživatelského zážitku, analýzy používání našich stránek a při cílení reklamy.