Akvizice 3Q 2019

Noční můry trápí hlavně děti

Nepříjemnou poruchou spánku způsobující probouzení jsou noční děsy často provázené křikem, pláčem, děsem či strachem. Děsivé sny ve spánku vyvolávají probuzení spojené s úlekovou reakcí. Velmi časté jsou u dětí, typický věk vzniku je mezi 4. a 6. rokem a v průběhu dospívání zpravidla zmizí.

U dospělých bylo prokázáno, že nočními můrami trpí více ženy, a to v poměru 2:1 až 4:1. U dětí výzkumy tohoto typu nebyly prováděny, ale podle psychologů je i zde výskyt častější u dívek. Noční můry se nedědí, na rozdíl od nočních děsů, které se dědí po rodičích až ve 40 % případů. Nočními můrami trpí více děti s citlivější centrální nervovou soustavou, děti s menším sebevědomím nebo děti ustrašené. Mohou to být ale také děti s velkou fantazií, představivostí a se zvýšenou schopností vnímat a prožívat svět kolem.

Noční můry nebo děsy?

Pod pojmem noční můra si představíme nějaký zlý sen, který nás vyděsí tak, že už se bojíme usnout. Jde o zcela odlišné pojmy, které sice spadají do tzv. parasomnie neboli poruch spánku a probouzení, ale noční děsy nejsou na rozdíl od nočních můr klasickými sny a lze je pokládat za dočasnou poruchu nervového systému.

Noční můry se podobají úzkostným snům a dostavují se během REM spánku, kdy člověk sní, zpravidla tedy v druhé polovině noci. Téměř vždy jde o komplikovaný sen, který je stále děsivější, až vede k probuzení.

Po něm se ale člověk poměrně rychle orientuje a je dokonce schopen svůj sen vyprávět. Noční můry postihují 10-15 % dětí ve věku 3-5 let. Jestliže vás probudí dětský pláč, sedněte si k dětské postýlce a vyptávejte se, co potomka vyděsilo, co ho trápí. Nechce-li nic vyprávět, nenuťte ho. Může třeba druhý den sen nakreslit a pak si s ním můžete o obrázku vyprávět a za bílého dne se mu nemusí strašidlo jevit tak hrůzostrašné. Nic nebrání, aby občas ztvárnilo i sen hezký.

Noční můry v přiměřené míře skutečně nejsou ničím, co by ohrozilo zdraví vašich dětí. Rozhodně nikdy své dítě netrestejte za jeho neurotické projevy. Berte sny vašich dětí vážně, ale hned je nepovažujte za duševní či jinou poruchu. Nočním můrám nemusíte nijak bránit, dítě si vlastně takovým nepříjemným snem odžívá nově nabyté zkušenosti a vyrovnává se s něčím, co je neznámé, co neumí zařadit a co jej tedy ohrožuje. U malých dětí do 6 let jde o běžnou fyziologickou záležitost, která se postupně vytrácí. U starších dětí je mohou spouštět náročné situace – starosti, rozvod, smrt někoho blízkého, špatné známky ve škole.

Noční děsy se objeví brzy po usnutí, obvykle do půlhodiny a mají krátké trvání (asi 1-2 minuty, nikdy ne déle než 10 minut) a dítě se z nich většinou okamžitě probudí. Vyskytují se nejčastěji v dětství a jsou charakteristické svou neovladatelnou výbušností. Vyvolávají u dítěte silnou úzkost a paniku, srdeční tep se zvýší až na 200 úderů za minutu, přidávají se chaotické pohyby končetin či výkřiky a pláč.

Ráno si dítě na nic nepamatuje. Porucha postihne dítě obvykle mezi 4. a 12. rokem a pak spontánně vymizí. Výskyt nočních děsů se předpokládá asi u 1-6 % dětí. Tato porucha má blízko k náměsíčnosti.

Kroky ke sladkému spánku

U usínání je nutné dbát na pevný režim. Jestliže nastane čas, kdy chodí dítě běžně na kutě, nesmí se mu dovolit, aby si ještě jednou trochu déle pohrálo nebo se dívalo na televizi. Po sledování filmu v televizi, případně hraní videoher, by měla uplynout aspoň hodina, aby mohlo dítě zpracovat dojmy a usínat klidně. Dlouhé vysedávání před obrazovkou televize či počítače není pro malé děti vhodné, potřebují se během dne vyřádit, zbavit energie, kterou jsou doslova nabité. S přebytkem energie se těžko usíná.

Je jedno, jestli uspávací obřad probíhá v 7 nebo v 11 hodin večer, důležité je dodržet stejnou dobu ukládání k spánku. Před spaním dítě nerozdovádějte, uložte ho do klidnějšího prostředí než za dne. Absolutní ticho není vhodné. Tlumené zvuky uklidňují. Můžeme zpívat ukolébavky, číst pohádky, vyprávět klidným hlasem. Jistotu dodává tělesný kontakt, držení za ručku, hlazení.

Pohádky na dobrou noc

Čtení pohádek, případně vyprávění vymyšlených příběhů, do kterých lze zakomponovat události, jež dítě prožilo během dne, je dobrým zvykem. Každé dítě mívá oblíbenou knížku, přečte-li si z ní každý večer před spaním společně úryvek, vytvoříte si postupně uspávací rituál, který dítěti při usínání pomůže.

Malé dítě má rádo, když čteme stále stejnou pohádku nebo veršíky. Brzy je zná nazpaměť, ale to nevadí, protože je chce slyšet znovu, až se nevědomky dobere hlubšího smyslu. Dítě rozumí tomu, co čtete. Rozumí tomu, jak se odvíjí příběh, nachází v něm samo sebe, svá přání, vztahy k druhým lidem.

Ačkoli bude dítě do líčení děje zapojovat emoce, rodiče musí mluvit tiše a klidně. Příběhy by měly mít vždy dobrý konec, aby se dítě rozloučilo s uplynulým dnem v dobrém a považovalo ho za uzavřený. Jestliže dítko žadoní o další pohádku či písničku, můžete souhlasit, ale předem se domluvte, že už je opravdu poslední.

Při čtení si sedněte vedle postele dítěte na malou nízkou stoličku, neberte dítě s sebou do vlastní postele kvůli pohodlí. Přenášení zpět do jeho postýlky by mohlo být obtížné. Barvy ovlivňují pohodu i usínání dítěte. Do dětské postýlky se na povlečení nehodí dráždivě žlutá či oranžová či zneklidňující tmavé: černá, hnědá. Usínání zpříjemní béžová, zelená a modrá.

Některé parasomnické poruchy se vyskytují při přechodu z bdění do spánku. Obvyklými formami jsou např. náhlé záškuby a rytmické pohyby svalstva nohou, rukou, případně hlavy a trupu projevující se při usínání. Často se vyskytují pohyby žvýkacího svalstva ve spánku doprovázené skřípáním zubů.

Další variantou parasomnického spektra je mluvení ze spánku objevující se jak u dětí, tak u dospělých. Má často ráz útržkovitých fragmentů vět, u některých jedinců se projevuje souvislými větami někdy s obsahem hněvu a zlosti. Spouštěcím mechanismem bývá ve většině případů opět stres a psychická nepohoda.

Facebook

Infocentrum
810 800 000, 597 089 205
(částečně hrazeno)

kód pojišťovny: 205