Kdopak to mluví

Všichni rodiče se těší na okamžik, kdy uslyší z úst svého drobečka první slovo. Bude to ma-ma, ba-ba nebo něco jiného? Nějakou dobu dítě s jedním slovíčkem vystačí, ale aby k němu přibyla slovíčka další, záleží hodně i na nás.

První hlasové projevy dítěte

Prvním zvukovým projevem dítěte je křik. Na rozdíl od domněnek však nevyjadřuje v prvních hodinách života náladu a pocity. Je to fyziologický reflex dýchacích a hlasových orgánů a nejde o žádný komunikační projev, miminko tím nic nevyjadřuje. Křičí všichni novorozenci, tedy i ti, kteří se narodí s poškozeným sluchem.

Kolem dvou měsíců dítě reaguje na úsměv a důvěrně známé zvuky a rádo s okolím promlouvá svými tóny. Koncem šestého týdne si začíná dítě broukat, broukání je na začátku velmi jednoduché, obsahuje pouze samohlásky a zvuky, které souvisejí se sáním a polykáním. Dítě si s námi povídá a začíná napodobovat zvuky z okolí. V této chvíli přechází do stadia „žvatlání“ a provádí si průpravná cvičení svých mluvidel pro pozdější schopnost artikulovat. V této fázi nelze ještě poznat, zda dítě dobře slyší.

Pokud dítě nereaguje na maminčin hlas, neusmívá se nebo se nesnaží o vlastní hlasité projevy, musí se vyšetřit sluch. Pokud se potvrdí, že dítě nereaguje na zvukové hračky, přistoupí foniatr k měření otoakustických emisí, což je nenáročné, přesné a rychlé měření odezvy zdravého sluchu dítěte pomocí drobné sondičky zasunuté na okraj zvukovodu.

První slova

Ve věku šesti až osmi měsíců se dítě snaží napodobit vnímaná slova. Než začne samo mluvit, spoustě slov již rozumí. Dítko rozumí velkému množství slov, reaguje na ně pohybem, smíchem nebo projevy nevole, ale ještě se nedokáže samo slovně vyjádřit, tak jak by chtělo.

Pro dítě je velmi důležité, aby rodiče reagovali na jeho hlasové projevy. Dítě si tak zvyká navazovat s okolím kontakty pomocí řeči, melodie řeči. Melodie řeči je prvním prvkem, který dítě napodobí podle řeči svého okolí a který si nejrychleji osvojí. První slova bývají jednoslabičná nebo dvouslabičná a jsou tvořena opakováním stejných slabik. Slůvka dítě vyslovuje velmi pomalu a často se mu rozpadají na slabiky oddělené kratičkou pauzou, kterou nahrazuje ty hlásky, které se mu nedaří vyslovit.

Při povzbuzování dítěte k mluvení je stejně důležité naslouchat jeho odpovědím jako na ně mluvit. Poslouchejte je vždy pozorně, i když jde o pouhé dětské žvatlání, a odpovězte, když na vás přijde řada. Dítě se tak učí navazovat kontakty a komunikovat se svým okolím. První slova dítěte vzejdou z tohoto žvatlání. Pokud nasloucháte pozorně, uslyšíte, že vaše dítě jakoby vyslovuje slabiky. Je několik důvodů, proč tyto zvuky vydává. Jednak zjistilo, že to dokáže, a za druhé se mu líbí, že „zní“ jako dospělý. Děti, které hodně žvatlají, začínají obvykle brzy mluvit.

Babiččino šišlání

Je velkou chybou, když dospělí před dítětem šišlají, snaží se přizpůsobit svou řeč dětské a deformují slova. Pokud toho dítě ušetříme, bude brzy mluvit správně. Mnozí rodiče a prarodiče se na svého drobečka všelijak láskyplně „pitvoří“. Odborníci jsou však zásadně pro správnou artikulaci, a zvláště při vedení dětí s opožděným vývojem. Musíme si uvědomit, že zdrobnělá slova jsou složitější a delší a dítěti se hůř pamatují a opakují. Nepoužívejte ani třetí osobu. Neopravujte jeho výslovnost, vždyť mluví, jak nejlíp ve svém věku dovede. Uvědomte si, že jste mu vzorem. Polykáte-li slabiky nebo používáte-li příliš mnoho ukazovacích zájmen, buďte si jisti, že tyto nešvary dítě převezme.

Někdy se stává, že dítě všemu rozumí, správně reaguje, ale místo slov spíše gestikuluje. Není to důvod ke znepokojení. Někdo začíná mluvit dříve, někdo později. Každé dítě má své tempo vývoje.

Američtí vědci nafilmovali děti ve věku od pěti do dvanácti měsíců při jejich prvních pokusech o komunikaci. Ukázalo se, že dítka vydávala slabiky podobné slovům spíše pravou polovinou úst. To dokazuje, že levá polovina mozku, ve které je umístěno řečové centrum, je aktivní. Naproti tomu při emocionálních pohybech úst, jako je například úsměv, je aktivní levá strana obličeje a tím i pravá polovina mozku.

A slov přibývá...

Po dosažení jednoho roku už malý človíček reaguje na zavolání svého jména, začíná samostatně tvořit dvouslabičná slova, napodobuje a opakuje, co ho dospělí učí. Slovní zásoba názvů osob, zvířat, věcí i činností se výrazně zvětšuje. V roce a půl umí dítě teprve deset dvacet slov, ale rozumí mnoha dalším. Protože chce dát najevo, že chápe, co říkáte, rádo v té době plní vaše pokyny.

Kolem druhého roku už skládá jednoduché věty. Zjišťuje, že všechno má své jméno, a chce vědět jaké. Zajímají je zvláště zvířata a rádo napodobuje jejich zvuky. Postupně se učí pojmenovat některé části svého těla, vyhledat určité věci, ukazovat prstem na předměty, na které se ho ptáme, hraje si s hračkami. Poslouchá, když jej vyzveme, aby se posadilo, počkalo, přišlo k jídlu. Je schopné spojovat dvě slova a tím snáze vyjadřovat své požadavky a začíná užívat tak padesáti slov

Ve dvou a půl letech už batole dokáže zazpívat několik písniček. Ale buďte klidní, některé hlásky, jako jsou s,z,c,ž,š,č, nebo r,ř,l, nebude umět vyslovit ještě rok nebo dva. Období mezi 2. a 3. rokem je ve vývoji dětské řeči nejzajímavější a nejdůležitější. Vývoj řeči totiž značně zrychluje vývoj myšlení, schopnost myslet zase výrazně ovlivní rozvoj dalších schopností. Neumí-li dítě po třetím roce života ještě utvořit ani jednoduchou větu, lze již uvažovat o opoždění vývoje řeči. V tomto věku umí dítě říci celé své jméno, kde bydlí, ukázat na prstech svůj věk a oblíbí si naslouchání pohádkám.

Tříletý capart rodiče ničí svými nekonečnými sériemi otázek, z nichž většina začíná slůvkem proč. V tomto věku si dítě rádo vymýšlí vlastní slova. Je to ideální doba na čtení básniček, vymýšlení vlastních říkanek, hraní se slovy. Dítě, které se nikdy neučilo gramatiku, umí ve třech letech mateřský jazyk tak dobře, že i cizinci by to trvalo léta.

V tomto věku také prochází řeč dítěte kritickým obdobím. Dítě zná totiž velké množství slov, ale celou řadu ještě nedovede vyslovit tak, jak by si přálo. Jeho rychlost vyjadřování se tak opožďuje za rychlostí přílivu jeho myšlenek. Dítě pak začíná někdy zadrhávat. Tento jev ale neznamená, že jde o poruchu řeči – koktavost.

Čtyřletý človíček už používá dva a půl tisíce slov a měl by správně vyslovovat jednotlivé hlásky, užívat měkčené hlásky Ď,Ť, Ň, K, G, sykavky a L. Na hlásky R a Ř zbývají ještě dva roky.

Kdy začít s výukou cizího jazyka

Podle výzkumů je velmi prospěšné naučit se dvěma jazykům v raném věku. Umožní to dítěti získat větší slovní zásobu, lépe pochopí strukturu vět, rytmus řeči. Dvoujazyčnost pomůže dítěti ve školním věku lépe číst a psát. Je však třeba, aby výuku prováděl někdo, kdo cizím jazykem hovoří plynule. Obě řeči by měly být používány k běžnému dorozumívání. Není dobré se domnívat, že pokud umíte trochu anglicky, budete dítě učit hodinku denně. Aby dítě mluvilo druhou řečí plynule, je třeba ho vystavit oběma jazykům po delší dobu. Jedině tak je pro ně jednoduché naučit se mluvit druhým jazykem jako mateřským.

Rodiče často znepokojí, když začnou porovnávat své děti s dětmi svých známých. Vaše dítě je přece osobnost a je nutné mu dovolit, aby se rozvíjelo podle svého tempa.