Kód pojišťovny

Což takhle dát si špenát

Ilustrační obrázek
Představa špenátu většinu z nás vrátí do školních jídelen, kde nás zelená kaše ve spojení s vejcem spíše odpuzovala. Nad námi stála paní učitelka a nutila nás dojídat do posledního sousta, nezapomněla při tom vykládat, jak je špenát zdravý… Možná proto se špenát stal potravinou, která vyvolává nechuť.

Špenátu tak bylo velmi ublíženo, neboť ve své přirozené podobě nemá mnoho společného s onou kaší. Nalezneme mnoho možností, kde se velmi chutně uplatní. Čerstvé špenátové listy se mohou konzumovat syrové jako součást salátu nebo se jemně podusit na másle jako lehká příloha. Špenát je vynikající přílohou do plněných taštiček např. z listového těsta nebo do těstovin a rizot.

Snad největší reklamu této zelenině udělal Pepek námořník se svými svaly. Špenát obsahuje velké množství kyseliny listové, která podporuje dělení buněk při budování, regeneraci a obnově svalové hmoty, a koenzymu Q10 odstraňujícího únavu. Špenát společně s bramborami je díky velmi vysokému obsahu draslíku doporučován sportovcům při odvodňování organismu (např. ve fitness před soutěžemi).

Špenát je listová zelenina pocházející z jihovýchodní Asie, která je velkým zdrojem železa, vápníku, chlorofylu, betakarotenu, vitaminu C a B2, sodíku, draslíku. Mezi listovými zeleninami vyniká vysokým obsahem aminokyselin v listech, nenasycených mastných kyselin omega-6 a kyseliny listové. Pokud srovnáte aminokyselinový profil špenátu a hovězího steaku, zjistíte, že se jejich množství v potravinách téměř neliší. Špenát má díky obsahu flavonoidů a fenolových kyselin silný protisklerotický a protizánětlivý účinek. Má lehce močopudné a projímavé účinky a posiluje peristaltiku střev. Proto podporuje čištění organismu. Protože je špenát bohatý na železo a chlorofyl, významně podporuje krvetvorbu. Síra v něm obsažená pomáhá k čištění jater a odstraňuje pásový opar. Vitamin A ze špenátu podporuje noční vidění a snižuje únavu očí.

Špenátu by se měly vyvarovat osoby, které mají sklony k ukládání ledvinových kamenů. Šťavelová kyselina ze špenátu může u výjimečně citlivých lidí přispívat k vytváření ledvinových kamenů, které se většinou skládají ze šťavelanu vápenatého. Šťavelová kyselina se nachází i v rebarboře, řepě, čokoládě. Větší spotřeba této kyseliny nebo jejích solí může zvyšovat riziko tvorby ledvinových kamenů nebo písku. Kyselina šťavelová chemicky reaguje s vápníkem a tvoří s ním nerozpustný šťavelan vápenatý, který se usazuje právě ve vylučovacím ústrojí.

Čerstvé špenátové listy jsou k mání prakticky po celý rok. Merlíkovitý špenát setý (zelný) je jednoletá rostlina s velmi krátkou vegetační dobou okolo 30-40 dnů. Nesmíme však čekat, než se toto vegetační období naplní. Když se objeví lodyha s květenstvím, je už na sklizeň pozdě. Listy zhořknou a jejich použití do salátů není možné. Špenát nejlépe roste při teplotě okolo 16°C, musí se denně zalévat, jinak jeho listy hořknou. Skladujeme ho v chladničce při 0°C v potravinářské fólii, která listům zaručuje vlhkost.

Povolení cookies

V ČPZP používáme cookies a jiné technologie za účelem poskytování našich služeb, vylepšení vašeho uživatelského zážitku, analýzy používání našich stránek a při cílení reklamy.