Nechcinudu.cz - soutěž

Nemoci srdce

Srdce je silný sval, který svými pravidelnými stahy vhání okysličenou krev do cév, kterými proudí i do těch nejodlehlejších částí těla. Levá část srdce pracuje jako mimořádně výkonná pumpa. Teče do ní krev z plic, kde se předtím okysličila. Pod vysokým tlakem je pak krev vyexpedována do největší tepny organismu - srdečnice. Za jeden den srdce přečerpá asi dvanáct tisíc litrů krve. Průměrný člověk má asi pět litrů krve, to znamená, že veškerá krev se za jeden jediný den otočí 2400krát.

Nemocné srdce nemůže zajišťovat dostatečnou cirkulaci krve po těle, což vede k nahromadění tekutin. Tak vznikne tlak na plicích, zkrátí se dech a nemocnému člověku se najednou nedostává energie. Onemocnění srdce a cév jsou v dnešní době spolu s rakovinou nejčastější příčinou úmrtí.

Ateroskleróza

Nejčastější příčinou zúžení koronárních arterií je tzv. ischemická choroba srdeční. To znamená, že ve stěnách tepen dochází postupně ke změnám, které je poškozují. V drtivé většině případů za to může choroba zvaná ateroskleróza. Při kornatění se do stěny tepen ukládá tuk, cholesterol a vápník. Vzniká tak plát, který zužuje vnitřní průměr tepny, její průsvit. Zkornatělé tepny jsou méně pružné, tvrdší a křehčí než ty zdravé, v místě zkornatění pak vzniká sraženina, trombus. Plát sám o sobě může cévu ucpat a může se taky utrhnout. Krevní proud jej odnese do tenčích tepen, které plát uzavře. Tkáň, která je zásobena krví z uzavřené tepny, trpí nedostatkem kyslíku a živin a v průběhu několika málo desítek minut začne odumírat. Pokud se to přihodí ve věnčitých tepnách, pak dojde k infarktu myokardu.

Bohužel ateroskleróza se navenek nijak neprojevuje. Pokud chcete zjistit, zda jste ohroženi, nechte si vyšetřit hladinu cholesterolu a dalších tukových látek zvaných triglyceridy v krvi. Další možností je ultrazvuk srdce.

Infarkt myokardu

Jedná se o akutní a život ohrožující stav, při němž dochází k úplnému ucpání jedné (nebo více) věnčitých tepen. Srdeční sval v postiženém místě odumírá (asi po 20 minutách od příhody). Pokud se takto poškodí více než 40 procent srdečního svalu, srdce nemůže dále pracovat a přívod krve do těla se přeruší. Takový infarkt může způsobit vážnou zástavu srdce, což může být smrtelné. Jednou odumřelá tkáň se vždy zahojí pouze jizvou. Je-li tato jizva velká, nebo je-li jich více, může být poškozena elasticita svalu a dochází k poruše srdeční funkce (část srdce se neroztahuje a nesmršťuje), což vede ke zmenšení množství vypuzované krev do těla, k poruchám srdečního rytmu.

Infarkt se dostaví náhle při pocitu plného zdraví - většinou při větší tělesné námaze nebo duševní zátěži, kdy se zvýší potřeba zásobování kyslíkem. Ohlašuje se řezavou a pálivou bolestí za hrudní kostí, bolest vystřeluje do ramene, levé paže, krku, dolní čelisti a často též do oblasti žaludku a do zad. Pacient trpí silným pocitem strachu za smrti, dostavují se dechové obtíže a známky srdeční slabosti. Někdy ale mohou být tyto příznaky jen mírné. Nemocný cítí spíše bolesti břicha, paží nebo krku, a proto často ani nezavolá pomoc. Hlavně u žen se někdy bolest na hrudi vůbec nemusí objevit, typické jsou spíše bolesti zad.

Při srdečním infarktu je nutné rychlé jednání. Lékaři nemocnému pomohou tak, že mu do žíly vstříknou léky, které ucpanou tepnu uvolní. Často se provádí i angioplastika. Do tepny se vloží balónek, který ji rozšíří. Do stěny tepny se zároveň zabuduje kovová pružinka, která brání jejímu dalšímu zužování.

Co je to bypass?

Jedná se o nejčastější způsob chirurgického řešení ischemické choroby srdeční. Jde o přemostění uzavřeného úseku cévy jinou cévou, která se zpravidla odebírá témuž pacientovi z hrudníku (paže, nohy). Většinou je nutné provést několik těchto přemostění (při postižení více tepen) - běžně 1-3, ale i více. Obvykle ještě po 15 letech zůstává víc než 90 procent tepenných bypassů průchodných. Řada bypassů funguje 20 až 25 let. Pro naprostou většinu pacientů je první bypassová operace definitivním řešením - nepotřebují další operaci.

Angina pectoris

Přesný překlad latinského jména nemoci znamená „pocit tísně hrudníku". Tyto bolesti vznikají při nedostatečném okysličování srdečního svalu a většinou bývají vyvolány tělesným nebo duševním přetížením nemocného. Příznaky této nemoci se podobají infarktu. Krutá bolest většinou začíná za hrudní kostí a vyzařuje do paží a krku. K tomu přistupuje ještě pocit nemožnosti zhluboka se nadechnout z důvodu, že hrudník je příliš „těsný". Záchvaty anginy pectoris jsou proto provázeny velkým strachem ze smrti.

Naštěstí se tato nemoc dá léčit. Většinou jsou nemocnému předepsány nitroglycerinové tablety, které rozšiřují krevní cévy a při jejich použití dochází  během několika minut k vymizení bolestí. U těžké anginy pectoris je nutné provést bypass.

Zánětlivá onemocnění srdce

Tato onemocnění bývají způsobena zánětem v různých částech srdce. Perikartitida je zánětlivé onemocnění perikardu, blány obklopující srdce, které způsobuje hromadění tekutiny mezi touto blánou a srdcem. Má-li pacient přežít, musí se tekutina chirurgicky odstranit. Perikartitida může být způsobena různými, hlavně streptokokovými infekcemi, třeba infekcí ledvin nebo artritidou.

Zánět tkáně srdečního svalu samého, myokartitida, může způsobit trvalé a nenapravitelné poškození svalových buněk srdce. Jedinou možnou léčbou je transplantace srdce.

Srdeční arytmie

Jde o nepravidelnost srdečního tepu. Srdce bije pomalu, příliš rychle nebo „vynechává". U lidí se zdravým srdcem je arytmie obvykle neškodná, ale pacienty s dalšími srdečními problémy může ohrozit na životě. Zdravý, nepříliš trénovaný dospělý člověk má klidový tep 72/min., s rozpětím 60-80 tepů/min.

Chorobných arytmií je celá řada a mohou působit nejrůznější potíže - od únavy, pocitu bušení srdce až po malátnost, synkopu (náhlá krátkodobá ztráta vědomí) - až v nejtěžších případech srdeční selhání (při extrémně zrychlené srdeční činnosti - tzv. fibrilaci srdečních komor - obvykle naměříme hodnotu nad 220 tepů/min.).

Problémy s chlopněmi

Aby byl průtok krve jednosměrný, jsou mezi síněmi a komorami srdce chlopně, které se dají otevřít jen jedním směrem. Nedomykavé chlopně se po průchodu krve úplně nezavřou a část se jí do srdce vrací zpátky. Takové srdce se namáhá mnohem víc než normální zdravé srdce, protože musí tlouct mnohem rychleji. Potřebuje také mnohem více energie. To klade velké nároky na věnčité cévy, které se nadměrně zatěžují, což způsobuje bolest na hrudi.

Defekty chlopní mohou být buď vrozené, nebo jako důsledek nemocí. Nejběžnější nemocí poškozující srdeční chlopně je revmatická horečka, způsobená streptokokovou infekcí. Ačkoliv se chlopně mohou poškodit přímo během onemocnění (často v dětství), může trvat mnoho let, než se takové poškození zjistí.

Některé děti se se srdeční vadou narodí. Většinou jde o vývojovou vadu jedné z chlopní, což lze vyřešit chirurgickým zákrokem.

Děti v ohrožení

Srdce může zradit i velmi mladé lidi, dokonce školáky. Ohroženi jsou hlavně sportovci.

Srdeční nemoci se někdy navenek vůbec neprojevují, proto je pro rodiče obtížné zjistit, že něco není v pořádku. Zpozornět by ale měli, když se dítě nápadně zadýchává, nestačí ostatním dětem v hrách nebo při sportu a musí často odpočívat. Varovným signálem je, když omdlí. Taková situace by už neměla zůstat bez povšimnutí, na místě je rychlá návštěva dětského lékaře, který rozhodne, co dále dělat.

Rodiče malého sportovce by měli dítě objednat na speciální preventivní prohlídku ke sportovnímu lékaři nebo kardiologovi. Preventivní prohlídky se dnes u mladých lidí ale zanedbávají a ani rodiče je často nevyžadují.

Lékař dítěti změří srdeční frekvenci i krevní tlak a zjistí množství tělesného tuku. Provede i vyšetření EKG, které zaznamenává činnost srdce a může odhalit některé srdeční problémy. Důležitý je tzv. zátěžový test. Dítě během něj šlape na ergometru, což je stroj podobný stacionárnímu bicyklu. Lékař zjišťuje, jak se srdce chová v zátěžové situaci. Na základě výsledků lékař posoudí, zda dítě vůbec může sportovat.

Autor: - kš -

Facebook

Infocentrum
810 800 000
(částečně hrazeno)

kód pojišťovny: 205