Slevy s ČPZP 2019

Dotazy na lékaře

Téma - Drogy a alkoholismus

odpovídá: MUDr. Jitka Potribná | dotazů: 42

Close
Odpovídající lékař

MUDr. Jitka Potribná

V roce 1984 absolvovala Lékařskou fakultu Univerzity Palackého v Olomouci. Psychiatrii se začala věnovat až po společenských změnách v roce 1989, postupně složila 1. a 2. atestaci v psychiatrii a nástavbovou atestaci v sexuologii. Od roku 1997 je primářkou psychiatrického oddělení ve FNsP Ostrava. Sexuologii se věnuje v ambulantní praxi. Dokončuje postgraduální vědeckou přípravu, jsem členkou Psychiatrické společnosti České lékařské společnosti JEP, Asociace evropských psychiatrů, vedle dalších odborných aktivit.

Close

Nový dotaz na lékaře

Vážení klienti,

toto téma je aktuálně uzavřeno pro pokládání nových dotazů. Zkuste navštívit toto téma někdy v budoucnu, možná už bude otevřeno.

Ranata, Pavel...a co dál

Dotaz:
Vážená paní doktorko, připojuji se k názoru Pavla. Myslím, že by jste měla odpovědět na dotaz Renaty v obecné rovině a "neschovávat se" za povinnost zachování lékařského tajemství. Bez odpovědi ztrácí tato netová poradna smysl. Vaše obecná odpověď by mohla být užitečným "návodem", pro další naše spoluobčany v nesnazích.

Odpověď:
Omlouváme se za neuspokojení tazatelky Renaty. Z jistých důvodů se nemůže paní doktorka konkrétně k tomuto problému vyjadřovat. Napsala nám : "Jde o problém, na kterém se účastním jinak, než v internetové poradně, nemohu jej proto na tuto půdu přenášet a odmlčuji se."
Doufám, že to všichni "zůčastnění" pochopí, taktéž s nutností mazat všechny reakce, které nejsou regulérními dotazy. Vaše názory můžete vyjádřit v diskusích, do této rubriky nepatří.
Administrátor

Vloženo: 09.01.2003 14:57:01

Poraďte, prosím...

Dotaz:
Dobrý den. Již od poloviny srpna 2002 se potýkám s výraznými obtížemi pocházejícími od mého manžela.Znám ho velmi dobře, chodili jsme spolu 7 let a cca 7 let žili v manželství, býval to velmi nekonfliktní jedinec, skromný, slušný, uznávaný lékař v oboru akutní medicíny.T.č. jsme v rozvodovém řízení, které začalo na jeho popud.Pravděpodobně však později tíhu vlastního rozhodnutí neunesl a tak začala jeho psychická tyranie mé osoby.Vzhledem k tomu, že již poslední 2 roky manželství bylo soužití velmi komplikované, přijala jsem jeho návrh o rozvodu jako vlastní vysvobození a jím předložené a sepsané listiny o rozvodu jsem podepsala.Máme 6-ti leté dítě, které jsem mu dle JEHO návrhu pravidelně dávala na žádané víkendy do péče a někdy i navíc - dle domluvy.Nastal však dramatický obrat situace, kdy mě začal vydírat nejdříve přes vlastní osobu (předstíranou sebevraždou), později přes mého otce, ke kterému měl dříve VELICE dobrý vztah (tvrdil, že nám otec jako státní zaměstnanec nechává odposlouchávat telefonáty, později vyjadřoval strach, že mu jeho tchán chce ublížit, upozorňoval na jeho lovecké a služební zbraně doma - ačkoliv mu můj otec nikdy nijak neublížil ani se s ním nedostal do žádného rozporu).Začal mě a mého otce tyranizovat VELMI četnými SMS zprávami, které jsou plné výhrůžek ublížením na zdraví, zabitím, mají charakter vydírání a zastrašování.Na mě mým nadřízeným telefonoval pomluvy, taktéž ve školce mého syna nechal na záznamníku asi 5-ti minutový monolog, kde mě obviňuje, že jsem krkavčí matka, že odmítám dítěti mateřskou a lékařskou péči apod.....Dokonce obvinil mého otce ze zneužívání mně, mého bratra a nyní i svého syna, tvrdil opakovaně, že náš syn je z incestu apod. ...Snažili jsme se tomuto vývoji situace s otcem nějak porozumět, ale nevidíme důvody...Stav věcí však nadále graduje, neboť manžel začal do konfliktů zatahovat i syna, kterého VELMI NEVHODNĚ MANÉVRUJE proti mně a mým blízkým.Syn mi doma večer s pláčem pokládá otázky typu:"Mamko, a proč si taťka přeje, aby babička a děda zemřeli?"...a po chvíli pokračuje:"Mamko, a taťka neví, že babička J..... je Tvoje mamka?".Informovala jsem o stavu věcí opatrovnický soud i opatrovníka a rozhodla jsem se syna manželovi nedávat do péče, opakovaně jsem žádala o vydání předběžného opatření na dočasné svěření do mé péče do rozhodnutí soudu.Marně.U opatrovnického soudu se manžel projevil ve vší síle změněné osobnosti (podle mě pod tíhou nějaké akutně probíhající psychosy).Neuvedla jsem, že jsem taktéž lékařka, pracující v oboru pediatrie.Jako podmínku pro styk manžele s dítětem jsem u Opatrovnického soudu žádala přizvání znalce z oboru psychiatrie i s vědomím toho rizika, že bych tímto vyšetřením musela projít sama.Soudkyně souhlasila , ale uplynulo cca 8 týdnů a neděje se vůbec nic.Stav mého manžela však nadále graduje, mám pocit, že ZCELA ZTRATIL SOUDNOST A ZODPOVĚDNOST za své činy.Provádí totiž již i přestupky a trestné činy, nerada bych se zde o tom rozepisovala, ale jde o opakované poškozování vlastního i cizího majetku.Mému otci jsou zasílány různé dopisy a obálky s velmi pestrými barevnými vulgárními obrázky, v jedné z obálek byl dokonce nasypán neidentifikovatelný bílý prášek........nadále mě atakuje a psychicky tyranizuje..... Vypadá to, že pláču na nesprávném hrobě, ale udělala jsem už všechno, co jsem pokládala za správné - informovala jeho rodiče (kteří jsou absolutně postaveni bojovat proti mně), oslovila 2 naše společné kamarády, kteří ačkoliv situaci vidí velmi reálně, nedokázali mi nijak pomoci....vzhledem k jeho výhrůžným nočním telefonátům jsem už sáhla i ke kontaktování policie, informovala jsem soud a opatrovníka našeho dítěte.Můj manžel má zjevné problémy i na svém pracovišti, neboť měl, popř. stále má dlouhodobou PN vedenou na dg., kterou mi sám sdělil - F 48.9.Celá situace je o to složitější, že svého času - kdy vše bylo v začátcích, kdy mi vyhrožoval sebevraždou a tvrdil, že naše telefony jsou odposlouchávány Ministerstvem vnitra a tyranizoval mě výhrůžnými SMS a telefonáty, ON SÁM vyhledal pomoc u své známé psychiatričky, která - snad z falešného přátelství k němu - mu nepomohla vůbec a mně navíc tvrdila, že tam manžel nikdy nebyl, ačkoliv byl na daném místě několika pracovníky skutečně viděn.Ona sama mi doporučila Bílý kruh bezpečí, Červený kříž nebo Policii.....Poraďte, prosím....pane doktore....výše uvedený výčet jeho skutků zdaleka není konečný, vypadá to skoro jako ze špatného amerického filmu, ale k výše jmenovaným událostem mám spoustu důkazů, ať už písemných či nahrávek...přesto nadále snáším jeho vulgárnosti a nemohu se dovolat spravedlnosti a pomoci, nikdo jej není schopen zastavit a já se nadále musím jen dívat na to, jak můj manžel nadále jako osobnost degraduje...

Odpověď:
V tomto případě jsem vázána mlčenlivostí a tazatelka se konkrétně na mne hodně zlobí. Je je mi to líto a velmi se mi uleví, až se její trápení vyřeší.

Vloženo: 04.01.2003 00:32:26

PARANOIA

Dotaz:
Jak se chovat k paranoidním lidem, kteří věří tomu co vidí a slyší a nedají si to vymluvit?

Odpověď:
Kontakt s pacienty, kteří trpí poruchami myšlení (bludy) nebo poruchami vnímání (halucinacemi) bývá pro okolí vždy velmi obtížný. Vzhledem k tomu, že uvedené příznaky bývají nevývratné a nelze je korigovat prostým vysvětlením, nemá ani velký význam pokoušet se je pacientům vymlouvat. To spíše posiluje jejich nedůvěřivost a ostražitost ve vztahu k okolí - získají pocit, že jim nikdo nerozumí a že sami nikomu nemohou věřit. Současně ale není vhodné jejich příznaky posilovat případným souhlasem - jako nejvhodnější postup se jeví takový přístup, kdy pacientovi dáme najevo, že chápeme, že situaci vnímá tak, jak uvádí, ale náš pohled je jiný (tedy např. "vím, že teď máš pocit, že jsi ohrožen tímto způsobem, ale já si nemyslím, že tě někdo pronásleduje" apod.). Vést dlouhé diskuse o nesprávnosti pacientova vnímání či zkreslení jeho úsudku nebývá účelné. Je zřejmé, že tímto způsobem ovšem nelze dosáhnout korekce pacientových příznaků - u symptomů, jakými jsou halucinace či bludy, se jako efektivní jeví výhradně medikamentozní léčba (která samozřejmě může být následně spojena i s psychoterapeutickými přístupy, ty ale v období akutních psychotických potíží samy o sobě nedostačují). Vzhledem k tomu, že pacienti v uvedených stavech sami sebe často nevnímají jako nemocné a nemají tudíž motiv léky užívat, bývá často obtížné je k medikaci přimět - někdy jsou ale ochotni léky přijmout jako pomůcku k odstranění některých potíží, které sami vnímají jako nepříjemné (např. nespavosti, která často akutní psychotické potíže provází). V každém případě je vhodné spojit se s dostupným ambulantním psychiatrem s tím, že v případě, že pacient, který trpí podobnými potížemi, sám návštěvu rozhodně odmítá, může do ordinace přijít i např. příbuzný a s lékařem probrat případné možnosti intervence. Dr. Petr Zahradník

Vloženo: 12.06.2002 11:22:57

delirium

Dotaz:
Slyšela jsem, že existuje stav zvaný delirium, kdy alkoholik vidí bílé myšky. Je to pravda?

Odpověď:
Delirium tremens – klasická alkoholická psychóza, zpravidla abstinenční etiologie (tzn. objevující se spíše než v období masivního pití v době, kdy je pití - často vynuceně, např. v důsledku úrazu, onemocnění, hospitalizace apod. – přerušeno). Jde o soubor tělesných příznaků (zvýšená teplota, pocení, zrychlený tep, třes prstů a rukou, často celého těla) i příznaků psychických (porušené vědomí, desorientace, halucinace – často zrakové, ale i jiné, např. sluchové, úzkost, neklid). Delirium bývá často, asi v 1/3 případů, uvedeno epileptickým záchvatem. Delirium tremens představuje velmi závažný stav, ohrožující život a vždy vyžadující léčbu pacienta v nemocnici.

Vloženo: 10.04.2001 10:49:31

mohu zkusit znovu pít?

Dotaz:
Pět let abstinuji a myslím si, že dnes už bych pití zvládl. Mohu to zkusit?

Odpověď:
Toto nelze doporučit. Zkušenosti ukazují, že výše popsaná kontrola v pití se neobnovuje ani po mnohaleté abstinenci od alkoholu. Dokladem jsou těžké recidivy lidí, kteří se po úspěšné abstinenci opět alkoholu napili. V každém případě je porušování plné abstinence od alkoholu i po řadě let nutno považovat za velmi riskantní.

Vloženo: 10.04.2001 10:47:49

vyhrožování

Dotaz:
Co mám dělat, když přijde manžel v noci opilý domů a vyhrožuje mi, že mě zabije?

Odpověď:
Zavolat policii – ta situaci přešetří a v případě nutnosti opilého člověka převeze na záchytnou stanici. Nemá význam volat přímo na záchytnou stanici, do léčeben apod. K vaší ochraně v této souvislosti může pomoci jen policie. Je nutno upozornit, že převezení opilého člověka na záchytnou stanici v žádném případě neznamená jeho automatickou hospitalizaci na protialkoholním oddělení. Záchytná stanice slouží pouze k vystřízlivění. Pokud je následně zadržený klidný a nejeví známky duševní poruchy, je propuštěn domů.

Vloženo: 10.04.2001 10:45:17

nucená léčba

Dotaz:
Jak mohu donutit manžela k léčbě alkoholismu?

Odpověď:
Nucená léčba je možná – ovšem jedině za předpokladu, že léčbu nařídí soud. To může nastat ve dvou případech – pokud se člověk v souvislosti s alkoholem dopustí trestného činu a soud (zpravidla na základě znaleckého posudku soudních znalců) nařídí tzv. ochrannou protialkoholní léčbu – ta může probíhat ve formě ambulantní i ve formě ústavní. Tato léčba končí v momentě, kdy o jejím ukončení rozhodne opět soud na návrh lékaře nebo pacienta samotného. Druhou možností je nařízení léčby soudem podle ustanovení Zákona o boji proti alkoholizmu a jiným toxikomaniím z roku 1989. Soud dříve svěřoval pravomoc rozhodnout o nedobrovolných léčbách sociálním odborům bývalých národních výborů a později správních úřadů. Ústavní soud ale rozhodl před několika lety o neústavnosti tohoto ustanovení a svěřil i zde rozhodování výhradně do rukou soudu. V současné době této možnosti je využíváno zřídka, a to i proto, že nedobrovolné léčby, prováděné bez motivace pacienta samotného, mají jen minimální šanci na úspěch.

Vloženo: 10.04.2001 10:43:56

Hrazení Antabusu

Dotaz:
Zjistil jsem, že si Antabus musím platit sám. Proč jej neplatí zdravotní pojišťovny?

Odpověď:
V posledních 3 letech není Antabus pojišťovnou hrazen, znamená to, že pacient se jej musí hradit sám. Cena jednoho balení se pohybuje v současné době kolem 430 až 450 Kč. Balení obsahuje 50 tablet, tedy při běžné dávce 2x1 tableta týdně vystačí asi na půl roku. Měsíční náklady se tedy pohybují kolem 70 až 80 Kč.

Vloženo: 10.04.2001 10:41:53

Užívání Antabusu

Dotaz:
Manželka vlastní firmu a já s ní jezdím často služebně pryč. Může mi Antabus podávat ona?

Odpověď:
Tento postup je považován za velmi nevhodný a „neterapeutický“, je v podstatě použitelný jen po krátkou dobu (např. při společném odjezdu na dovolenou, pokud klient nechce antabusovou léčbu přerušit, což je jinak možné). Základním důvodem, proč tento postup nepoužívat, je fakt, že vztahové problémy v rodině, které často stojí v pozadí nadužívání alkoholu (respektive jsou jím způsobeny) se při podávání Antabusu partnerem dále zvýrazňují (podávání léku může být vnímáno jako revanš, trest, nástroj mocenské odplaty apod.). Vždy je nutno doporučit, aby lék podávala osoba neutrální (tedy nejlépe lékař nebo zdravotní sestra).

Vloženo: 10.04.2001 10:40:37

Prevence?

Dotaz:
Mám pocit, že všichni mladí dnes už nějakou drogu zkusili. Existuje vůbec nějaká prevence?

Odpověď:
Podobně jako u alkoholových problémů – platí, že nejlepší prevencí je dostatek kvalitních zájmů, které nedávají možnost angažovat se v užívání drog. Samozřejmě, že ani pak nelze zaručit, že k drogovým problémům nemůže dojít, příčiny konzumace drog jsou komplexní a riziko jejich užívání vyloučit nelze. V každém případě lze doporučit, aby případné podezření na vznik problémů bylo včas konzultováno – pokud klient sám kontakt odmítá, lze se obrátit na specializované zařízení (kontakt může doporučit praktický lékař) i jako třetí osoba a vyžádat si konzultaci a případná doporučení dalšího postupu.

Vloženo: 10.04.2001 10:38:50

Nucená léčba

Dotaz:
Mohu nějak donutit svého muže, aby se léčil ze závislosti na pervitinu?

Odpověď:
Teoreticky by tato možnost připadala v úvahu buď tehdy, kdyby dotyčnému bylo méně než 18 let, nebo v případě, že dotyčný se dopustí trestného činu v souvislosti s drogami a soud – zpravidla na základě posudku soudních znalců – rozhodne o uložení tzv. ochranného léčení protitoxikomanického. Vždy je ovšem nutno počítat s tím, že léčba tzv. “nemotivovaných“ pacientů bývá úspěšná jen sporadicky – pacienty bývá vnímána spíše jako trest než jako pomoc. Podobně jako v případě alkoholových závislých je léčba pokusem pomoci těm, kteří s drogami chtějí skončit – je ale velmi obtížné, resp. nemožné donutit abstinovat od drog někoho, kdo abstinovat zatím nehodlá. Léčeni samozřejmě – i bez ohledu na svůj postoj – ovšem musejí být ti, kteří se v souvislosti s užíváním drog dostali do stavu ohrožujícího jejich zdraví (např. při předávkování drog, užití nečisté drogy, u tzv. “toxických psychóz“ – tedy stavů spojených s halucinacemi či bludy, např. pronásledování – navozených drogami).

Vloženo: 10.04.2001 10:36:59

Co mám dělat?

Dotaz:
Bojím se, že můj syn bere drogy. Tvrdí, že ne, ale všechny příznaky tomu nasvědčují. Co mám dělat?

Odpověď:
Bylo by vhodné nabídnout synovi návštěvu lékaře – nejlépe specializovaného kontaktního centra, ve kterém pracují lidé, kteří mají s drogovou problematikou zkušenosti a mohou nabídnout pomoc. Pokud je návštěva lékaře odmítnuta, lze tuto nabídku opět s určitým odstupem opakovat. Bez významu nemusí být ani snaha zaangažovat v motivaci k léčbě i další osoby z pacientova okolí, zejména ty, kterým důvěřuje (problémem ovšem bývá fakt, že většina uživatelů drog ztrácí kontakt s „nedrogovým“ okolím a názory bývalých přátel pro ně ztrácejí na ceně).

Vloženo: 10.04.2001 10:35:15

Zpět na výběr témat

Stránky: [1],[2],[3],
Facebook

Infocentrum
810 800 000, 597 089 205
(částečně hrazeno)

kód pojišťovny: 205