Jezte s rozumem

Jezte s rozumem

Žaludeční potíže

Zhruba padesát procent populace se potýká dlouhodobě s problémy, jako jsou bolesti břicha, plynatost, říhání, křeče, průjem nebo zácpa. Do ordinace je až po letech trápení dovede strach z nádorového onemocnění.

Potížím, které souvisejí s nepříjemnými pocity při trávení, říkáme funkční dyspepsie. Nejde ovšem o bolest, která vás přepadne jednou za měsíc, potíže trvají více než tři měsíce v roce, a to v různých časových intervalech. Dyspepsie označuje souhrn řady obtíží, které se vyskytují v různých kombinacích a mohou mít celou řadu příčin. Termín se užívá v případech, kdy je přítomno více obtíží, například nechutenství, nevolnost, zvracení, pálení žáhy, neurčité bolesti v břiše, pocity plnosti žaludku a střev, nadměrná plynatost a odchod plynů, poruchy stolice (zácpa, průjem). Pacient nemusí trpět všemi těmito příznaky. Již dva či tři stačí. Dyspepsie mohou být akutní (po nevhodném jídle), ale také déle trvající. Na vzniku dyspepsie se mohou spolupodílet i některé léky. Lékaři soudí, že za některé problémy mohou hormonální poruchy nebo také abnormální vnímání útrobních pocitů. Svou roli hraji i potravinová nesnášenlivost.

Nedaří-li se lékaři určit přesnou příčinu pacientových obtíží, posílá pacienta na podrobnější vyšetření. Endoskopie aneb pohled do nitra, konkrétně do žaludku, jícnu a duodena bývá mnohdy postrachem pacientů.

Spolehlivé vyšetření

V minulosti lékaři vředovou chorobu odhalovali rentgenem, dnes ji zjišťují pomocí spolehlivé gastroskopie, při níž do žaludku zavedou trubičku s optickým zařízením. Endoskopie je metoda, která odborníkovi umožňuje prohlédnout stav pacientových vnitřních tělesných dutin a dutých orgánů, aniž by bylo nutné otevřít břišní nebo jinou dutinu. Do tělesných dutin se speciální přístroj označovaný jako endoskop zavádí přirozenými otvory (ústy, konečníkem, močovou trubicí). Endoskopií se v současné době rozumí řada vyšetření nazývaných podle vyšetřovaného orgánu: vyšetření žaludku se označuje jako gastroskopie, případně gastroendoskopie.

Gastroskopií se rozumí endoskopické vyšetření žaludku spojené s vyšetřením jícnu a duodena (dvanáctníku). Právě toto vyšetření umožňuje odebrat z kteréhokoliv zmíněného orgánu vzorky. Ty jsou potom základem pro histologické i mikrobiologické vyšetření. Konkrétně při vyšetření žaludku mohou rovněž sloužit k orientačnímu posouzení acidity žaludečního obsahu. Gastroskopie by neměla být důvodem pro odkládání návštěvy u odborníka. Zákrok se provádí i nemocnému, u kterého je již lékařům jasné, že má žaludeční vřed. Vždycky je totiž třeba zkontrolovat, v jakém stavu defekt je. U mladších pacientů má tendenci rychle proděravět sliznici a krvácet. Obě komplikace se dají pomocí přístroje okamžitě ošetřit. U starších lidí se lékaři vyšetřením přesvědčí, jestli jim žaludek neničí rakovina. Vřed u straších lidí bývá příznakem této zhoubné choroby. Při gastroskopii se pacient také testuje na přítomnost helicobacterie.

Při potížích s tlustým střevem může lékař nařídit koloskopické vyšetření. Zmapovat tenké střevo pomáhá tzv. enterální kapsle. V pilulce o velikosti dvakrát jeden centimetr je zabudována kamera, která prochází celým trávicím traktem. Její baterie vydrží osm hodin a po celou dobu kamera předává snímky sondám připevněným na těle pacienta. Ty se dostanou do nahrávače dat a z něho je pak proškolený lékař převede do počítače se speciálním programem. Nakonec celá kapsle docestuje do tlustého střeva a odchází z těla se stolicí, což pacient ani nepocítí. Pojišťovna však toto vyšetření pacientům neproplácí.

Dráždivý tračník

Syndrom dráždivého střeva o sobě dává vědět především problematickým vyprazdňováním. Tračník je jiný název pro tlusté střevo, v němž se někdy objeví problémy, jejichž příčinu zatím medicína nezná. Vědci nevědí, proč se konkrétně střeva podráždí do té míry, že se chovají jako splašená. Možných příčin je více, ale shoda panuje zejména v tom, že většina z nich souvisí s psychikou. Co tedy pacient cítí? Jsou to především bolesti břicha, pocit plnosti, nadýmání, nespavost. Postiženého pronásledují úporné průjmy, které trvají i celé týdny a ve stresovém období se zhoršují. Průjmovou etapu obvykle vystřídá několikadenní zácpa. Tehdy je střevo líné a nechce se vyprázdnit, i když člověk pociťuje potřebu. Tyto problémy přivádějí do gastroenterologických ordinací nejvíce pacientů, zvláště žen. Potíže se ohlásí už kolem dvacátého roku života a mohou člověka provázet stále. Nemoci podléhají v první řadě lidé citlivější a méně odolní vůči stresu. Syndromem dráždivého střeva trpí pravděpodobně až desetina Evropanů. Nemocní velmi často propadají stavům deprese a úzkosti.

 Vyzkoušejte si, které jídlo vám nedělá dobře. Tři týdny ho nekonzumujte a podle výsledků posoudíte, zda je váš zdravotní stav o něco lepší. Někteří nemocní s dráždivým tračníkem nesnášejí například cibuli, česnek, tučná jídla, obilniny. Často nemohou jíst mléčné produkty. Při syndromu dráždivého střeva však není nutné žádné zásadní omezení jídelníčku. Trávicí trakt není postižen žádným onemocněním, proto vás starostí neušetří ani strava s nízkým obsahem cukrů, tuků nebo laktózy. Jediné, co můžete udělat, je již zmíněné sledování, po kterých potravinách se průjem objeví. Mnoho lidí přiznává, že jej často vyvolávají kořeněná, smažená a mastná jídla nebo luštěniny. Pohyblivost střev může nepříjemně zrychlit i káva, cigarety a alkohol. Dobré je do stravy zařadit celozrnnou rýži, jogurty, zeleninu a ovoce, ryby a drůbež. Velmi důležité je pomalé rozkousání potravy.

Syndrom dráždivého střeva mohou vyvolat i potravinová alergie, dietní chyby, dieta s nízkým obsahem vlákniny, přepracování, deprese, užívání antibiotik, projímadel. Nemoc se může rozvinout po střevní chřipce nebo nějaké stresující události. Spouštěčem obtíží bývá rozvod, nemoc, úmrtí v rodině. Odstartovat ji může i zánět v trávicím traktu, špatný životní styl, potíže v zaměstnání.

V první fázi se nemoc léčí tak, že se potlačují její nepříjemné projevy, ale vlastní příčina zůstává neovlivněna. Lékař doporučí změnu životosprávy, dietu s dostatkem vlákniny, protiprůjmové léky nebo léky proti zácpě. Pacient by se měl vyvarovat stresových situací.

Při léčbě syndromu dráždivého střeva pomáhá psychologická nebo psychiatrická léčba. Nepleťte se, nejde o uklidňující léky. Důležité je to, že díky těmto konzultacím nachází pacient možnost najít příčinu nemoci. Pacienti se navíc mohou naučit řadu relaxačních metod nebo technik na zvládání stresových situací.

Poruchy jícnu

Možná se vám to také už stalo. Při jídle náhle pocítíte bolest za hrudní kostí a nemůžete polknout. Váš jícen, jehož svalovina posunuje sousta do žaludku, zasáhla křeč. Nelekejte se, nejde o infarkt, ale o funkční poruchu jícnu. Lékař vám doporučí jíst v klidu, nehltat a hlavně vynechat některé složky potravin, hlavně ty suché. Například rýži, suchý chléb, oříšky, vajíčko natvrdo. Zapomeňte na chlazené limonády a minerálky.

Funkční průjem

Stres a psychickou únavu může, stejně jako únava, doprovázet i průjem nebo zácpa. Totéž platí o léčbě nádorových onemocnění cytostatiky. Mezi další léčiva, po kterých můžete mít průjem, patří také antibiotika, léky obsahující železo či léky na cukrovku.

Průjem, který doprovází bolest žaludku, nevolnost a zvracení, svědčí o tom, že jste něco špatného snědli. Máte pravděpodobně bakteriální nebo virovou infekci.Důležitý je přísun tekutin. Na pročištění střev můžete použít volně prodejné léky. Jestliže se ale váš stav ani za tři dny nezlepší, zajděte k lékaři.

Snídani spojeným s rychlým přesunem na toaletu znají lidé s funkčním průjmem. Většinou po prvním jídle odcházejí na záchod. Někoho tento problém přepadá po požití velkého množství potravy, třeba po obědě. Odborníci soudí, že důvodem by mohlo být právě kvantum jídla a stres. Někdy potíže souvisejí s potravinami, které mají projímavý charakter nebo vážou ve střevech vodu. Měli byste omezit pití kávy a nápojů s kofeinem a vyloučit potraviny s vysokým obsahem vlákniny, fruktózy nebo sorbitolu. Patří sem například bobulovité ovoce, hroznové víno, med, zavařeniny, čokolády, žvýkačky, vanilková zmrzlina. Nevhodná je i nadměrná konzumace piva.

Trpíte-li průjmem vždy po určité potravině, je to jasný signál, abyste se mu vyhýbali. Jste na ně pravděpodobně alergičtí. Průjem při onemocnění štítné žlázy poukazuje na její zvýšenou funkci. Jestliže trpíte chvíli zácpou a pak zase průjmem, hubnete a ve stolici se vám objevuje krev, měl by vás rozhodně vyšetřit odborník. Můžete mít totiž nádorové onemocnění střeva. Světle červená krev a bolest při vyprazdňování mohou znamenat hemoroidy nebo poranění konečníku. Ani to by se nemělo obejít bez vyšetření pohmatem.

Zácpa

Podle lékařských kritérií trpí funkční zácpou ten, kdo má méně než tři stolice v týdnu. Jsou tuhé a doprovázejí je křeče v břiše. Sama zácpa, zejména pokud se málo hýbete a špatně se stravujete, může poukazovat na lenost střev. Jestliže často odkládáte cestu na toaletu třeba proto, abyste dokončil práci, můžete si zadělat na poškození přirozeného vyprázdňování.

O potřebě tekutin slyšel každý mnohokrát. Nepijte podle žízně, ale berte pití jako lék. Nevynechávejte snídani. Vláknina by měla převládat. Kromě nedostatku vlákniny může zácpu způsobit také přílišné množství masa nebo mléčných výrobků ve stravě.  V případě potřeby použijte projímadlo, případně se poraďte s lékařem. Projímadla jako například  Guttalax, Fenolax nebo Regulax jsou podle lékařů vyhánění čerta ďáblem. Vhodnější je například přípravek zvaný Laktulóza, který působí jako fyziologické projímadlo. Účinná je vláknina Psyllium.

Rostlinné projímadlo by mělo být jen krátkodobým východiskem. Švestky a švestková šťáva působí jako přírodní projímadlo, neměly by se ale brát jako náhrada za vlákninovou dietu. Švestky namočte přes noc a jezte je večer a ráno. Proti zácpě údajně pomáhá také užívat denně lžičku melasy bohaté na minerály. Doplňování potravy otrubami nelze brát jako dlouhodobou léčbu, zjistilo se totiž, že obsahují látky, které zabraňují vstřebávání prospěšných minerálů. Otruby mohou také způsobit větry a nadýmání. Mnozí odborníci se domnívají, že otruby, které obsahují nerozpustnou vlákninu, neléčí, ale střevo spíš dráždí a obtíže zhoršují. Lepší je podle nich rozpustná vláknina, jež se vyskytuje v ovoci a zelenině, jako například v jablkách, hruškách, datlích a obilninách.

Pokud možno, pravidelně cvičte, aby se žaludek a zádové svaly udržovaly v kondici, kromě toho se tak podporuje i činnost střev. Trpíte-li zácpou, protože potlačujete potřebu, choďte na záchod vždy po snídani a zkuste se přitom uvolnit. Pokaždé tam zůstaňte asi deset minut, ať už potřebu vykonáte či nikoli. Měly by se tak obnovit pravidelné návyky.

Dráždivý žaludek

Projevuje se tlakem či bolestí v nadbřišku. Ohlásí se po konzumaci potravin podporujících tvorbu žaludeční šťávy, například nápojů s obsahem kofeinu nebo sladkých jídel. Dobře takovému žaludku nedělá ani příliš chladné nebo horké jídlo. Toho se vyvarujte. Jinak vás může potkat bolest nebo pálení žáhy a zvracení. Lékař musí vyloučit vředovou chorobu, která má podobné příznaky.

Podrážděný žaludek či zvracení po tučném nebo zkaženém jídle většinou netrvají příliš dlouho, během dne až tří dnů by měly odeznít. Dodržujeme dietu - jíme nedráždivá jídla, suchary, rýži s jablkem či vařeným kuřecím masem nebo banán. Pokud se stav ani po třech dnech nezlepší, navštívíme lékaře. Pokud vás kromě nevolnosti trápí i pálení žáhy, říhání a pocit plnosti, pak možná jde o zánět žaludeční sliznice neboli gastroenteritidu.

Patříte k těm, kteří se v jídle spíš nimrají? Nemáte chuť k jídlu? Pak vás trápí chabý žaludek. I když sníte malé množství potravy, pociťujete tíhu, sytost a plnost v nadbřišku. Takoví lidé někdy mohou trpět nevolností či pocitem žaludku na vodě. U těchto lidí je potřeba chuť k jídlu povzbudit. Potraviny musí mít výraznou chuť, a proto je neváhejte zasypat voňavým kořením. Vhodné jsou i kyselé potraviny. Před jídlem si dopřejte aperitiv, po jídle pak hořké nebo šumivé nápoje. To vše totiž zvyšuje tvorbu žaludečních šťáv.

Žaludeční vředy

V žaludku se tvoří kyselá šťáva, která pomáhá trávit pokrmy. Žaludeční a dvanácterníkovou sliznici před ní chrání výstelka. Občas však ochrannou vrstvu něco naruší a šťáva poruší stěnu žaludku a dvanáctníku. Vředy nemá na svědomí jen špatná životospráva, ale především Helicobacter pylori. Choroba se vyvine kvůli špatnému stravování, stresu, nedostatku spánku. Také záliba v překyselených jídlech se může projevit tím, že žaludek produkuje více žaludeční kyseliny, sliznice se neubrání a vytvoří se vřed. Na vzniku nemoci se podílí i léky, které dráždí žaludek (např. acylpyrin, ibuprofen). Mladí lidé jsou odolnější, ale čtyřicátníci a starší by při teplotě měli spíš užívat přípravky s paracetamolem.

Jaké jsou příznaky žaludečních vředů? Pacient si stěžuje na bolesti v nadbřišku, v oblasti mezi prsní kostí a pupkem. Defekt na žaludku bolívá nalačno ve středu břicha a uklidní se po jídle. Dvanácterníkový vřed potrápí pacienta asi dvě hodiny po jídle a spíše napravo. V případě, že má nemocný křeče připomínající bodání nožem, jde o prasklý vřed, který je nutno ihned operovat, ohrožuje totiž život.

Máte strach z gastroskopie?

Bakterii Helicobacter pylori může odhalit dechový test. Helicobacter je patogenní bakterie, která dříve nebo později způsobí zánět žaludeční sliznice. Akutní gastritida vás k lékaři dožene rychle, ale chronický zánět nemusí. Někteří lidé se s ním dlouho trápí, domnívají se, že mají jen horší trávení. V žaludku však může začít proces změn počínajících žaludečními vředy a někdy končící i rakovinou. Nejvyšší riziko, že se chronická gastritida zvrhne v rakovinu, mají lidé kolem třiceti let. Právě pro ně je dechový test vhodný.

Zjišťování přítomnosti nebezpečné bakterie testováním dechu je velmi přesná metoda, kterou původně využíval americký úřad pro vesmír a letectvo. Jde o počítání radioaktivních atomů uhlíku C13 před a po podání testovací látky. Člověk nejprve vydechne z plic do zkumavky. Pak vypije sklenici džusu s testovací látkou, která se díky tekutině rozlije po celém žaludku. Po chvíli pacient foukne do další zkumavky. Přesnost tesu je kolem devadesáti devíti procent. Někteří odborníci tvrdí, že dechový test je lepší než sonda. Vzorek sliznice se totiž odebere z jednoho místa v žaludku. Ale kolonie bakterií nemusejí být úplně všude. Pokud se tedy odebere vzorek stěny, kde nejsou, výsledek je negativní, i když je pacient nakažený. Spolehlivost endoskopického vyšetření je kolem devadesáti procent.

Bakterie se nedá zlikvidovat stravou. Lékař nasadí antibiotika a lék na snížení tvorby žaludeční kyseliny. Při jejich užívání se osmdesáti procentům pacientů  bakterie zničí pohodlně za sedm dní. Jen asi dvacet procent nemocných potřebuje přelíčit znovu, pět až šest pacientů potřebuje i třetí léčbu. Není pravda, že helicobacter má skoro každý a neví o tom. Není to bakterie běžně žijící v našem těle, je to cizí mikroorganismus, který získáte zvenčí.

Zpět na téma

Česká průmyslová zdravotní pojišťovna

Informace, které jsou obsahem této internetové stránky, jsou obecného charakteru. Svůj zdravotní stav vždy konzultujte s lékařem.

© ČPZP | Infocentrum: 810 800 000 | www.cpzp.cz | Navštivte nás na Facebooku