Jezte s rozumem

Jezte s rozumem

Dar kávy

Kávu i čaj pije lidstvo už hodně dlouho a podle některých pramenů provází káva člověka skoro 3000 let, zatímco čaj „jenom“ 2300 let.
Ve spotřebě kávy jsou ovšem velké rozdíly – v některých zemích představuje v průměru jenom desítky gramů na hlavu za rok, zatímco v jiných státech je to několik kilogramů.

Start do nového dne bez šálku dobré kávy si většina z nás nedokáže představit. Řekne-li se káva, vybaví se mnohému hned její nejúčinnější látka zvaná kofein. Je to alkaloid složitého chemického jména, avšak káva není jeho jediným zdrojem. Kofein stimuluje nervový systém a krevní oběh. V USA uskutečnili podrobné sledování, v němž zjistili, že u pijáků kávy představuje kofein z kávy jenom 20% z celkového příjmu této látky. Na zbylých 80% se podílejí nealkoholické nápoje, čokoláda a hlavně čaj, který obsahuje stejnou účinnou látku, třebaže se jí dříve říkalo thein.
Šálek dobré kávy obsahuje asi 100 mg kofeinu. Kofein však není jediná účinná látka v kávě. Je v ní obsažena řada dalších látek, včetně těch, které vznikají pražením a mají nepříznivé nebo nebezpečné účinky. Patří mezi ně např. methylglyoxal –látka mutagenní a kancerogenní. Této látky je v šálku kávy 500 až 1000 mikrogramů, je to množství hodně malé, přesto však je účinné, více samozřejmě ve větších dávkách.

Nejnovější poznatky ukazují, že šálek kávy před cvičením pomáhá spalovat tuky stejně jako oddálit únavu, ospalost, zlepšuje duševní činnost, působí jako mírné projímadlo, zároveň však odvodňuje organismus ( proto je nutné podávat ke kávě sklenici vody ). Podle některých odborníků káva snižuje riziko rakoviny tlustého střeva a cirhózy jater. Ženy by neměly konzumaci kávy přehánět, protože se ve vyšším věku vystavují zvýšené možnosti řídnutí kostí.. Šálek kávy denně neškodí ani těhotným ženám.

Kávovník je stále zelený keř pocházející z Etiopie a jeho název má původ v pahorkaté oblasti Kefy ( bývalé Kaffy ) na jihozápadě této země.
Ve třináctém století byla káva dovezena do Arábie a později se rozšířila po celém světě až do Brazílie, která se nyní stala hlavním producentem této plodiny. V osmnáctém století pila kávu už přibližně jedna třetina světové populace. V sedmnáctém století byly kavárny velmi oblíbené, byla to veřejná místa určená pro občerstvení a konverzaci. Popularita kaváren v 19. století poklesla, sloužily jako místa setkání pro obchodníky.

Z přibližně pětadvaceti druhů kávovníku je nejdůležitější Coffea Arabica, kterému se dobře daří v teplém, vlhkém podnebí. Ačkoliv dokáže přežít i vysoké teploty, obvykle roste v chladnějších pahorkatinách. Ze semen tohoto druhu pochází nejjemnější káva s menším obsahem kofeinu.
Dalším typem kávy, která pochází z východní Afriky a Zairské kotliny, je Coffea robusta. Tato tuhá rostlina odolná vůči nemocím, která dokáže přežít i ve velmi suchých podmínkách, plodí méně než Coffea Arabica a produkuje kávu nižší kvality. Coffea robusta rodí silnou kávu s vysokým obsahem kofeinu, ale trochu nižší kvality. Stejně jako Coffea liberica ( ta má bohatou úrodu, ale průměrnou kvalitu ) má svůj domov v Kongu a Libérii.
Káva pochází z červených plodů těchto rostlin. Když červené plody dozrají, obvykle se sbírají ručně. Po umytí a odstranění všech větviček a listů je z bobulí odstraněna dužina. Potom se objeví dvě semena ve tvaru bobů. Zrna je potom nutné oloupat, dále upražit a nakonec umlít. Zelená zrna se po sklizni praží jedním ze čtyř druhů pražení. Vysoce neboli plně pražená káva má silnou hořkou příchuť a pije se černá. Plně pražená má lehce nahořklou chuť, zatímco při středním pražení získáme báječnou kávu bez hořké příchuti. Lehkým pražením vznikne káva plné chuti a vůně, která chutná s mlékem.
Většina komerčně prodávaných typů je směsí různých káv tak, aby byly uspokojeny chuťové požadavky různých trhů.

Náhražky kávy se vyrábějí z praženého a umletého kořene cikorky. Cikorka se také používá jako aromatická složka pro některé směsi kávy. V současnosti pije mnoho lidí kávu bez kofeinu, která je považována za zdravější. Instantní káva se vyrábí vařením kávy ve velkých nádobách. Suché krystalky kávy jsou získávány z této tekutiny buď odpařováním, nebo také sušením mrazem.
Vedoucím producentem kávy je Brazílie, kde historie výroby kávy sahá do sedmdesátých let devatenáctého století. Na Brazílii kdysi připadalo až osmdesát procent světové produkce kávy, ale v současnosti se tento objem pohybuje někde mezi dvaceti pěti až třiceti procenty. Druhým nejdůležitějším producentem je Kolumbie, kde se pěstuje káva na svazích And. Kolumbijská káva je obvykle dražší než káva brazilská. Mexiko a země Střední Ameriky mají bohaté vulkanické půdy a výnosy kávy na hektar jsou zde téměř dvojnásobné než v Brazílii, kde je půda na mnoha fazendas ( kávovníkové usedlosti ) vyčerpaná.
Vedoucím odbytištěm kávy jsou Spojené státy, které spotřebují přibližně pětinu světové produkce kávy.

Zhruba polovina z nás stále popíjí „tureckou“ kávu s cukrem. Arabové si vychutnávají malý šálek velmi sladké kávy, Američané dávají přednost mírně pražené překapávané slabší kávě s mlékem, Italové pijí velmi silné malé espreso, k němuž podávají grappu ( vinný destilát ), jíž si pak vypláchnou vypitý hrneček, aby vychutnali vše…
Podle znalců voní káva nejvýš dvě hodiny po rozbalení, proto je třeba pečlivě dbát na uchovávání kávy. Pražená i mletá zrna skladujeme v chladu, např. ve sklenici se zabroušeným uzávěrem, po otevření kávu co nejdříve spotřebujeme ( jemně mletá ztrácí rychleji chuť ).

Zpět na téma

Česká průmyslová zdravotní pojišťovna

Informace, které jsou obsahem této internetové stránky, jsou obecného charakteru. Svůj zdravotní stav vždy konzultujte s lékařem.

© ČPZP | Infocentrum: 810 800 000 | www.cpzp.cz | Navštivte nás na Facebooku