Jezte s rozumem

Jezte s rozumem

Zapomenutá zrníčka

Naši předkové neměli potíže s trávením. Přitom byl jejich jídelníček velice jednoduchý. Plodiny si pěstovali sami a byly bohaté na minerály a vitaminy. Navíc neobsahovaly žádné chemické látky. Pohanka, kuskus, oves nebo jáhly mohou být i dnes chutným, ale hlavně zdraví prospěšným obohacením jídelníčku. Kromě jiného obsahují látky, které chrání orgány trávicí soustavy před rakovinou, a také některé důležité vitaminy a minerály, rostlinné tuky a lehce stravitelné bílkoviny.

Zdravé vločky

Ovesné vločky nás naučil snídat švýcarský léčitel Bircher-Benner, po kterém je dodnes pojmenovaná směs cereálií s ovocem Bircher- Musli. Ovesné vločky snižují hladinu cholesterolu v krvi, slouží jako antioxidanty, obsahují tělu prospěšné mastné nenasycené kyseliny a z vitaminů hlavně ty z řady B zmírňující stres a z minerálů pak mangan, selen, měď a zinek.

Ovesné vločky nejsou nic jiného než velká zrna rozmačkaná válcem. Stačí je vhodit do vřící vody se špetkou soli a za několik minut jsou měkké. Když je rozvaříte na kaši v mléku, můžete je připravit na sladko s nastrouhaným jablkem, skořicí, oříšky a medem. Získáte tak vynikající jídlo pro děti nebo sportovce. Oves je totiž jedna z nejzdravějších obilnin vůbec.

Cenné jsou zejména bílkoviny, které mají podle dietologů téměř ideální složení. Na fosfor, vitamin B1 a železo je oves dokonce bohatší než maso. Oves je také výtečným zdrojem vitaminu E, železa, rozpustné vlákniny, a hlavně takzvaného beta-glukanu, který působí proti stárnutí pleti a stimuluje tvorbu kolagenu a elastenu. Díky tomuto složení oves posiluje obranyschopnost, pomáhá obnovovat žaludeční i střevní sliznice. Odvar z ovsa nebo ovesných vloček utlumuje žaludeční kyseliny, které způsobují pálení žáhy. Toto obilí pomáhá ženám s premenstruačním syndromem, zejména díky vysokému obsahu magnézia.

Velice zdravé jsou i ovesné otruby, které obsahují nejvíce prospěšných beta - glukanů. Ovesný sliz má léčebné účinky na sliznici střev, žaludku, při hemeroidech a poruchách trávení. Osvědčují se i při léčbě ekzémů.

Pohanka na cévy

Pochází z rodu bylin čeledi rdesnovitých, takže je příbuznou rebarbory. Říká se jí také rýže severu. I když se její semínka využívají stejně jako obilniny, k obilí vlastně nepatří. Do Evropy pronikla spolu s tatarskými nájezdníky - pohany, odtud pochází pravděpodobně její  název.

Je vydatným zdrojem rutinu, který má pozitivní vliv na pružnost cév a předchází onemocnění křečovými žilami (nejvíc mladá zelená nať z naklíčených semínek). Vrací cévám pružnost a spolu s vitaminem E léčí jejich chorobné změny. Je také vhodná k detoxikaci organismu, a to i v těhotenství. Účinek rutinu násobí vitamin C, proto je dobré jíst k pohance syrovou zeleninu. Rutin s vitaminem C snižují riziko trombózy, infarktu, mozkové mrtvice. Pohanka dále reguluje srážlivost krve i hladinu cholesterolu a působí i jako ochrana před rakovinou střev.

Výživnou hodnotu pohanky zvyšuje vyvážená skladba aminokyselin a vysoký obsah bílkovin. Je bohatá i na nenasycené mastné kyseliny, především kyselinu linolovou, která působí preventivně proti ateroskleróze. Ze stopových prvků poskytuje semeno pohanky především zinek, měď, mangan a selen.

Ječmen se využívá málo

Podobně jako oves je vynikajícím zdrojem beta-glukanů, což jsou polysacharidy, které příznivě ovlivňují obranné a metabolické systémy našeho organismu. Více se u nás využívají ječmenné kroupy všech velikostí - velké, střední, malé a perličky. Jsou vhodným doplňkem zeleninových polévek. Velké kroupy můžete pro zkrácení přípravy předem namočit. Vařte je v poměru jeden díl krup a 3 díky osolené a omaštěné vody.

Kroupy se připravují obrušováním ječných obilek. Jsou bohaté na vitaminy řady B, z minerálů pak na vápník, draslík, hořčík, železo, křemík a selen. Vysoký obsah vlákniny pomáhá v prevenci srdečně-cévních chorob a nemocí trávicího traktu. Kroupy by měli jíst i lidé trpící křečovými žílami a nemocemi kloubů.

Jáhly jsou oloupané proso

Jáhly jsou zrnka prosa zbavená nestravitelné slupky. V oblibě je měli už naši slovanští předkové. Jáhly jsou výborné pro děti na povzbuzení chuti k jídlu a působí velice dobře i na vývoj nervového systému. Je dobré jíst je hlavně v zimním období, protože tělu dodávají tzv. „vnitřní teplo", které je zdrojem energie a podporuje přirozené obranné schopnosti našeho těla. Zásobí nás vitaminy skupiny B  a důležitými minerály. Vysoký obsah železa ocení lidé trpící chudokrevností. Kvůli vyššímu obsahu tuku jáhly snadno žluknou, takže se nemají dlouho skladovat. Protože obsahují málo vápníku, měli bychom je při přípravě pokud možno kombinovat s mléčnými výrobky. Před samotným vařením nezapomeňte jáhly propláchnout a spařit vroucí vodou, abyste je zbavili nahořklé chuti.

Znovuobjevená špalda

Špalda dnes zažívá renesanci. Je oblíbená zejména na Blízkém východě, ale i ve Spojených státech a v Kanadě. V Palestině si na špaldě pochutnávali už před 9000 lety. Chléb z ní pekli i ve starém Řecku. V antickém Římě ji legionáři dostávali jako součást mzdy. Ženy z ní připravovaly tradiční římská jídla: libum, což bylo něco jako koláč, a mola salsu, k jejíž přípravě stačila špaldová mouka, voda a sůl.

Špaldová krupice vzniká rozemletím pšenice špaldy, obilniny s mnoha příznivými účinky na náš organismus. Má skvělou oříškovou chuť, což ji předurčuje k přípravě kaší, zavářek, knedlíků, pomazánek nebo moučníků. Kromě oříškové chuti obsahuje nejvíc bílkovin ze všech obilovin. Má nezanedbatelné procento tuku, který představují především nenasycené mastné kyseliny. Je bohatá na minerály, zejména hořčík, vápník, draslík, fosfor, zinek, vitaminy řady B a PP. Pozitivně působí na imunitní systém. Pro vysoký obsah vlákniny je vhodné ji konzumovat  při potížích s trávením. Beta-karoten a triokyanát podporují regeneraci buněk a chrání před infekcemi. V okrajových vrstvách zrn se nachází množství rostlinných estrogenů. Ty mohou příznivě působit při hormonálně předurčených druzích nádorových onemocnění.

Špalda má dobré výsledky při léčbě některých alergií, regeneruje naše buňky a chrání nás před infekcemi. Je lépe stravitelná než běžná pšenice (konkrétně její lepek se lépe tráví). Celé zrno špaldy se používá jako příloha namísto tradiční rýže, na rizota, na kaše, rozemleté pak do sekané či karbanátků. Dalším produktem ze špaldy je kernotto - jedná se o šetrně obroušená zrna špaldové pšenice. Uvaří se mnohem rychleji než celá špalda. Kernotto není třeba předem namáčet, je hotové za patnáct až dvacet minut.

Špalda má výraznější chuť než pšenice, na kterou jsme zvyklí. Zpočátku je tedy vhodné smíchat jednu třetinu špaldové mouky se dvěma třetinami bílé. Postupně přidávejte špaldovou a ubírejte bílou. Když použijete špaldovou mouku do buchet, budou tmavší a těsto tužší.

V obchodech najdete špaldové vločky, těstoviny, křehký chlebíček, tyčinky sypané lněným semínkem, nebo dokonce špaldovou kávu.

V Evropě se špalda nejčastěji pěstuje na ekologických farmách. Patří mezi nenáročné obilniny. Daří se jí i tam, kde by jiné obilí nerostlo. Je typická tím, že její zrna jsou obalena dvojitou plevou. Ta je chrání před kontaminací, chorobami a znečištěným prostředím. Odolnost vůči okolním vlivům je ale i nevýhodou, protože je tak špalda časově i finančně náročnější na zpracování.

Kuskus celozrnný

Jedná se o druh těstoviny vyráběné vařením krupice z tvrdé pšenice, vajec, soli, vody nebo mléka, přičemž vznikají drobné kuličky, které se následně suší. Ač pochází z Maroka, na našich stolech už téměř zdomácněl. Nejčastěji se sice vyrábí z bílé pšenice zbavené obalových vrstev, takže přichází o řadu vitaminů, minerálů a o vlákninu. Proto je lepší celozrnný kuskus, který si všechny tyto prvky zachovává. Je zdrojem cenných látek, hlavně vitaminů řady B. Je výbornou a rychle připravenou variantou rýže či těstovin k masu, zelenině nebo houbám. Můžete jej připravovat i nasladko. Kuchyňská úprava je krátká, stačí přelít vroucí vodou (v poměru 1:2) a nechat na teplém místě asi čtvrt hodiny „dojít". Takto upravený kuskus můžete dál upravovat opékáním, marinováním, dušením nebo zapékáním. Chutnější bude, když ho zalijete vývarem.

Cizrna

Říká se jí také římský či španělský hrách, vyznačuje se jemnou oříškovou chutí a je méně nadýmavá než klasický hrách. Má velkou výživovou hodnotu a patří mezi nejkvalitnější luštěniny. Je bohatá na antioxidant E, zinek, vápník, železo a hořčík a má tolik bílkovin jako libové maso. Obsahuje také izoflavony, které zmírňují premenstruační syndrom, a má vysoký podíl mastných nenasycených kyselin, které nás chrání před onemocněním cév a srdce.

Vsaďte na žitnou mouku

Má totiž všechny dobré vlastnosti celozrnných obilnin. Energii uvolňuje postupně, má více vitaminů B i minerálních látek. Je vynikajícím zdrojem vlákniny, důležité pro správnou činnost střev, pomáhá předcházet zácpě a hemeroidům. Podle lidových léčitelů také čistí krev a brání chudokrevnosti. Obsahuje však lepek, proto není vhodná pro lidí trpící alergií na něj.

Zpět na téma

Česká průmyslová zdravotní pojišťovna

Informace, které jsou obsahem této internetové stránky, jsou obecného charakteru. Svůj zdravotní stav vždy konzultujte s lékařem.

© ČPZP | Infocentrum: 810 800 000 | www.cpzp.cz | Navštivte nás na Facebooku