Jezte s rozumem

Jezte s rozumem

Onemocnění související s výživou

Výživa má na lidský organizmus nesmírný vliv. Pokud často a dlouhodobě děláme v příjmu potravy a životním stylu chyby, většinou se projeví na našem zdraví.
V souvislosti s nesprávnou výživou hovoříme nejčastěji o obezitě, kardiovaskulárních onemocněních, cukrovce, osteoporóze a nádorových onemocněních. S výživou jsou úzce spjaty také některé mentální poruchy jako anorexie a bulimie.

Obezita

Podle informací Státního zdravotního ústavu trpí v České republice obezitou 25 procent žen a 22 procent mužů. Vyšší či nižší míra nadváhy pak trápí více než 50 procent populace středního věku.

Obezita je podle definice Světové zdravotnické organizace nemocí, při které se nadměrně hromadí tuk v organizmu. Příčinou vzniku obezity je nerovnováha mezi energií přijatou ve formě potravy a tekutin a energií vydanou pohybem a metabolickými pochody organizmu. Závažnost obezity odvozujeme od výsledku BMI (Body mass index – index tělesné hmotnosti) a dělíme ji do 3 stupňů:

Normální hmotnost je dle indexu BMI mezi 18,5-24,9.

Z hlediska uložení tuku v organizmu dělíme obezitu na ženský typ (typ hruška), kdy tuk je uložen v oblasti boků, stehen a hýždí. Nebezpečnější je potom typ mužský (jablko), kdy tuk obklopuje břicho a vnitřní orgány v oblasti břicha.

Kdy nás může obezita potkat?

Tato nemoc vzniká většinou v rizikových obdobích, mezi která můžeme řadit u žen dospívání, těhotenství a menopauzu. Často se jedná o období ukončení kouření či sportu a nástupu do zaměstnání. Svou roli sehrávají úrazy, dlouhodobá nemoc, užívání některých léků, ale také socioekonomická situace rodiny.

Rovným dílem se na vzniku obezity podílí genetika a vliv prostředí. Geneticky máme dáno, jak rychle či pomalu přibereme a zhubneme, jaké je naše spalování živin a energetická spotřeba v klidovém stavu. Z prostředí rodiny si naopak odnášíme volbu potravin, velikost porcí jídla či vztah ke sportovní aktivitě.

Obezita a zdraví

Zdravotní důsledky obezity jsou závažné, a ve většině případů vyústí v kardiovaskulární a metabolická onemocnění. Jejich nástup může být zpočátku nenápadný, ve formě únavy, zhoršené hybnosti, otoků končetin, obtížného dýchání, zažívacích obtíží (pálení žáhy, potíže se žlučníkem) či kožních problémů (ekzémy, celulitida). Častým doprovodným faktorem obezity je pak cukrovka 2. typu, vysoký krevní tlak, poruchy srdečního rytmu a jiné choroby oběhového systému včetně křečových žil, mozkové a cévní příhody, až po náhlou smrt. U obézních lidí se také zvyšuje riziko nádorových onemocnění, zejména nádor tlustého střeva.

Existuje pomoc?

Obezita se léčí jen velmi obtížně. Výsledky léčby jsou totiž velmi závislé na vůli a spolupráci pacienta. Mezi postupy léčby obezity řadíme úpravu diety a pohybové aktivity. Pracujeme s negativní energetickou bilancí, tedy situací, kdy pacient vydá více energie pohybem, než jí příjme potravou. Právě v tomto bodě mnohdy léčba ztroskotá pro nespolupráci pacientů. Při léčbě je nezbytná odborná psychická podpora. V řadě případů přichází na řadu podávání léčiv a v nejzávažnějších případech i chirurgická úprava žaludku.

Cukrovka

„Tichý zabiják“, takto bývá označována cukrovka (Diabetes mellitus). Jde dnes o zřejmě nejrozšířenější metabolické onemocnění civilizovaného světa, které zkracuje délku života v průměru o 8-10 let. Projevuje se zvýšenou hladinou cukru v krvi a rozlišujeme dva typy.
Diabetes Melitus 1. typu má základy v dědičnosti, a spouštěcím mechanismem jsou pravděpodobně, prodělané virové infekce. Vyskytuje se v dětském a mladším věku a charakterizuje ho nedostatečná a postupně nulová tvorba inzulínu v těle.

Diabetes Melitus 2. typu je dnes již tak rozšířen, že hrozí vznik epidemie cukrovky 2. typu. Je úzce spojen s životním stylem a obezitou, kdy 60- 90% diabetiků tohoto typu je obézních. Svou roli však zde sehrává i dědičnost. Pokud má diabetes 2. typu matka, budou její děti v 33% také diabetici. V případě cukrovky 2. typu u obou rodičů, je riziko zdědění až 75 %. Výskyt cukrovky 2. typu stoupá s věkem. U tohoto typu cukrovky nedokážou tkáně dostatečně reagovat na inzulín, nerozpoznají ho. Co to vlastně v lidském organizmu znamená?

Inzulín, cukr, tuk a cukrovka

Proč je vlastně inzulin důležitý a co má společného s cukrovkou? Inzulín je hormon, jenž je produkován ve slinivce břišní, a jehož funkcí je v těle hospodařit s cukry.
Cukry, které do těla přijímáme potravou, se v těle štěpí z cukrů složitých (polysacharidy) na jednoduchý cukr (monosacharid) glukózu. Glukóza je zdrojem energie pro naše buňky. Aby se však do jednotlivých buněk dostala, je nezbytná právě přítomnost inzulínu, který otevírá glukóze do buněk přístup.

Slinivka reguluje množství vyplaveného inzulínu nerovnoměrně, a to v závislosti na tom, kolik zrovna máme v krvi cukru. Jakmile tedy sníme potravinu obsahující cukr, začne slinivka břišní produkovat inzulín, jehož úkolem je vysokou hladinu cukru v krvi snížit. Cukr tedy přenese do buněk. Pokud je však glukózy v krvi nadbytek, buňky ji nepřijmou. Dochází k její přeměně v játrech na „zásobní“ polysacharid glykogen, který aktivuje lipogenezi, tedy tvorbu tukových zásob. Zajímavé je, že zatímco většinu glukózy (hroznový cukr) spotřebují svaly jako zdroj energie, fruktóza (ovocný cukr) míří přímo do jater, kde se ukládá v podobě glykogenu, a z důvodu omezené kapacity jater, se ukládá většina fruktózy rovnou ve formě tuku. Proto pro diabetiky není vhodné ani ovoce.

Při vylučování inzulínu mohou nastat dvě situace:

Typickou situací pro diabetes 1. typu je neschopnost slinivky produkovat dostatek inzulínu. Při nedostatku inzulinu dochází k hypeglykemii (zvýšeného množství glukózy v krvi), kdy se glukóza nedostatečně spotřebuje v buňkách tkání.

Diabetes typu 2. se zpočátku projevuje dokonce nadbytkem inzulínu. Buňky organizmu inzulín přestanou rozpoznávat a ztrácejí vůči němu citlivost. Inzulín již tedy nedokáže glukózu do buněk transportovat. Slinivka se snaží dohnat jeho snížený účinek na buňky tím, že inzulín nadprodukuje. Při počátečním nadbytku inzulinu může dojít k hypoglykemii (nedostatku cukru v krvi) s následnou ztrátou vědomí a křečemi. Postupně se však slinivka vyčerpává a tvorba inzulínu se snižuje. To má za následek zvýšení množství cukru v krvi. Výsledek je tedy stejný, jako u cukrovky typu 1.

Sladký život s cukrem

Vysoké hodnoty krevního cukru jsou pro organizmus toxické a nesou sebou celou řadu zdravotních rizik. Zprvu se přítomnost cukrovky projeví většinou žízní, zvýšeným močením, únavou. Závažnými komplikacemi cukrovky jsou pak kornatění malých i velkých cév (ateroskleróza), které může vyústit v selhání ledvin, slepotu, infarkt myokardu, mozkovou příhodu, ischemii (nedokrevnost) a amputaci dolních končetin.

Delší život bez cukru

Jelikož cukrovka 2. typu je spojena s nezdravým životním stylem a obezitou, existují postupy, jak jí léčit. V případě dědičných predispozic pak alespoň oddálit její nástup.

Prvotním předpokladem pro úspěšnou léčbu cukrovky je redukce váhy, trvalá úprava jídelníčku, pravidelné stravování a pohybová aktivita. Jídlo je třeba rozdělit do 5-6 porcí denně, základem je libové maso a zeleniny. Luštěniny, ryby, vláknina a ořechy jsou také vhodné. Nezbytný je pohyb, jehož intenzita odpovídá možnostem a dispozicím pacienta. Cílem režimových opatření je zajistit udržení hladinu cukru na úrovni blízké hodnotám zdravého jedince. Při neúspěchu se nasazuje doplňková léčba inzulínem či perorálními antidiabetiky.

Ateroskleróza

Toto civilizační, degenerativní onemocnění je jedním z nejčastějších příčin úmrtí ve vyspělém světě. V Evropě a USA je to dokonce 50% všech úmrtí. Podstatně více se objevuje u mužů, ženy muže statisticky „dohánějí“ až v období menopauzy.

Plíživá společnice

Vznik aterosklerózy je dlouhodobým procesem, který může začít již v dětství a zpočátku je zcela bez příznaků. Postupem času se na hladké vnitřní stěně tepny začíná objevovat mírné zdrsnění, které zachytává aterosklerotické látky z proudící krve. V první fázi se v tepně vytvářejí hladká tuková ložiska, tvořena hlavně cholesterolem. V tepně se postupně tuky usazují a tvoří aterosklerotické pláty, které vystupují nad povrch tepny. Způsobují zúžení jejího průsvitu a zabraňují průtoku krve k orgánům. Ty jsou poté nedostatečně vyživovány a zásobeny kyslíkem. V posledním stádiu pak dochází k tvrdnutí a vápenatění tepen, což vede k jejich úplnému uzávěru.

Na urychlení vzniku aterosklerózy se podílejí vysoký krevní tlak, obezita, kouření, genetické faktory, stres, cukrovka.

Máme to ve svých rukách

Důsledky aterosklerózy jsou varující. Od místa, na kterém se ateroskleróza objeví, se odvíjí i rozsah následků. Při postižení mozkových tepen může dojít k cévní mozkové příhodě, která má často za následek ochrnutí jedné strany těla, ztrátu řeči či úmrtí. U tepen zásobujících oko hrozí slepota. Angínu pectoris, která se projevuje bolestmi na hrudi, zapříčiňují zúžené srdeční tepny. Ty však také mohou při ucpání vyústit v infarkt. Pokud přestávají fungovat tepny dolních končetin, projeví se to jejich bolestí, chladem až vznikem gangrény (odumření tkáně).

Ateroskleróze je však možné předcházet. Základem je náš životní styl a s ním spojené stravování. Nejlépe naše tepny ochráníme, zařadíme-li k našim denním aktivitám pohyb, omezíme tučná jídla a nikdy nezačneme kouřit. Musíme se naučit alespoň částečně ovlivnit míru stresu, kterému jsme vystaveni a rozlišit, co je pro nás důležité. Při tomto bilancování většina z nás začne u zdraví. Neméně důležitá je však i pevná vůle si zdraví udržet. Každý si musí hlídat rozumnou hmotnost, s ní spojený krevní tlak, hladinu nezdravého LDL cholesterolu a nebezpečí cukrovky.

Cesta ven

Pokud se již lékařským vyšetřením potvrdilo zúžení průsvitu tepny, je potřeba zahájit opatření. Základem je změna ve stravovacích zvyklostech, s omezením živočišných tuků, alkoholu a soli. Dosažení zdravé hmotnosti je také součástí léčby, což sebou nese přiměřené zvýšení pohybové aktivity v rozsahu 30 minut 4x týdně. Samozřejmostí je dohled lékaře. Cesta z tohoto nepříznivého zdravotního stavu tedy existuje, jen na nás, jí nastoupit.

Osteoporóza

Lidská kostra vytváří celému tělu pevnou, pohyblivou oporu. Její funkcí je nejen tvořit podporu svalům, ale také chránit vnitřní orgány, především mozek a orgány v oblasti hrudního koše. Lidský skelet je z hlediska biochemických pochodů aktivním orgánem, ve kterém se střídají procesy stavby kostní hmoty a procesy jejího odbourávání.

Pohyb a mládí

Od narození do 30 let věku člověka převažuje proces budování kostní hmoty. Pro zajištění růstu se v kostře musí shromáždit od dětství do dospělosti asi 1,2 kg vápníku. Nezbytným předpokladem předcházení nemocí kosterního aparátu je dostatečný přísun minerálních látek potřebných pro výstavbu kostní tkáně, a to již od dětství. Dostatek kostní hmoty, který si v dětství a dospívání vybudujeme, musíme také v dospělém věku co nejefektivněji udržovat. Od 30 roku začíná totiž proces postupného odbourávání kostní hmoty. Rychlé odbourávání vápníku a úbytek kostní hmoty mají za následek řídnutí kostí, jejich zvýšenou křehkost a náchylnost ke zlomeninám. Toto vše jsou projevy osteoporózy. Osvědčeným způsobem zpomalení tohoto procesu je celoživotní přísun vápníku a vitamínu D v kombinaci s pohybem.

Vítána je jakákoli forma pravidelné pohybové aktivity, ideální je střídat vytrvalost s rychlostí. Vhodná je například u starších osob rychlejší chůze. Právě vyšší věk je totiž doprovodným faktorem vzniku tohoto onemocnění.

Osteoporóza přichází s věkem

U žen se s osteoporózou setkáváme již okolo 50 roku věku, což částečně souvisí s faktem, že ženy mají asi o1/3 méně kostní hmoty než muži a také s nástupem menopauzy a úbytkem tvorby estrogenu. U mužů se tedy osteoporóza projevuje později. Mohutnější lidé, kteří svou váhou více zatěžují kostru, mívají menší sklon k osteoporóze. Sedavé zaměstnání, drobná postava, kouření a přemíra alkoholu naopak zvyšuje její pravděpodobnost. Průvodním jevem je v začátcích bolest a zakulacování zad, snižování tělesné výšky.

Nádorová onemocnění

Různé formy nádorových onemocnění postihnou každého třetího člověka. Mnoho z nich prokazatelně souvisí s životosprávou a druhem přijímané potravy, a až 35% nádorů by se dalo racionálním životním stylem zabránit.

Obecně je nepříznivým vlivem pro vznik nádorového bujení obezita. Svůj podíl mají také jednotlivé složky potravy, kdy nevhodná je přemíra nasycených tuků z tučného červeného masa a mléčných výrobků. Tuk rybí, a obecně tuky s obsahem omega 3 nenasycených mastných kyselin, stejně jako potraviny bohaté na vlákninu (luštěniny, zelenina, ovoce, obiloviny), dokážou nádorovým onemocněním předcházet.

To, jak vaříme

Technologie přípravy jídla i použité doplňkové složky i zde hrají svou roli. Vysoké teploty při úpravě potravin (pečení smažení, grilování) do nich uvolňují látky s rakovinotvornými účinky na tlusté střevo. Podceňovat však nesmíme ani skladování potravin, neboť některé druhy plísní mají prokazatelně rakovinotvorné účinky.

Čerstvé potraviny s obsahem vitamínů naopak mají preventivní účinky. Dokážou svou antioxidační aktivitou vychytávat v těle volné radikály, které uvolňují právě drobně poškozené buňky na počátku rakovinotvorného bujení. Silným antioxidantem jsou například vitamin E, C a karotenoidy.

Zpět na téma

Česká průmyslová zdravotní pojišťovna

Informace, které jsou obsahem této internetové stránky, jsou obecného charakteru. Svůj zdravotní stav vždy konzultujte s lékařem.

© ČPZP | Infocentrum: 810 800 000 | www.cpzp.cz | Navštivte nás na Facebooku