Jezte s rozumem

Jezte s rozumem

Vitaminy a minerály

Vitaminy

Vitamíny nedodávají tělu energii, přesto se bez nich tělo neobejde. Většinu z nich si nedokáže samo vyrobit, a proto musí být přijímány potravou. Vitamíny rozdělujeme na rozpustné v tucích a rozpustné ve vodě.

Do skupiny vitamínu rozpustných ve vodě řadíme vitamin C a vitaminy skupiny B (B1, B2,B3,B5,B6, B9, B12, H). Tyto vitamíny se z potravin při vaření uvolní a přejdou do vývaru. Není možné se jimi předávkovat, přemíra se vyloučí močí.

Vitaminy rozpustné v tucích jsou vitaminy A, D, E, K. Těmito vitamíny se dá předávkovat, neboť je lidské tělo ukládá do zásob v tukové tkáni a játrech. Vitamín D a K se u zdravého jedince v těle vytváří.

Vitamin A

Vytváří se v tenkém střevě a v játrech člověka z karotenoidů (alfa-karoten, ?-karotenu a lykopen). V přírodě se vitamin A vyskytuje ve dvou formách a to ve formě retinolu (vitamin A1) a formě 3-dehydroretinolu (vitamin A2). Pro vstřebání karotenoidů z ovoce a zeleniny je zapotřebí tuk.

Vitamin D

Napomáhá při vstřebávání vápníku a fosfátu ze střeva a reguluje tak jeho množství v krvi. Má také pozitivní vliv na celkovou imunitu, ochranu srdce a snižování rizika nádorových onemocnění. Tělo si tento vitamin za pomocí UV záření slunce dokáže samo vyrobit.

Vitamin E

V těle slouží jako významný antioxidant, který je součásti membrán buněk zejména dýchacího systému a červených krvinek. Vstřebat ze střeva se dokáže jen za pomocí tuků. Působí jako ochrana buněk před oxidačním stresem a působení volných radikálů, čímž pomáhá zpomalovat stárnutí. Zlepšuje hojení ran, reguluje činnost nervového systému, je potřebný pro vývoj svalstva a zvyšuje plodnost. Pomáhá také bránit tvorbě krevních sraženin a předcházet srdečně cévním onemocněním.

Vitamin K

Vitamik K si pomocí střevních bakterií tělo dokáže vyrobit. Jeho význam se projevuje při správné srážlivosti krve. Zejména u kojenců je nutné jej po porodu doplnit, aby nedošlo ke krvácivé nemoci novorozenců, tedy ke spontánnímu krvácení. Název je odvozen od německého "Koagulation" – srážení krve. Zde ale jeho význam nekončí, vitamin K je nutný také pro mineralizaci kostí, růst buněk a funkci cévních stěn.

Vitamin C

Vitamin C neboli kyselina askorbová je významný antioxidant nacházející se v mnoha potravinách. Je velice citlivý na teplo a ničí se při styku se vzduchem, světlem a kovy. Na rozdíl od rostlin a většiny zvířat si tento vitamin organizmus člověka neumí sám vyrobit. Je důležitý pro hojení ran a celkovou obranyschopnost těla, podporuje vstřebávání železa ze stravy a tvorbu bílých krvinek. Má pozitivní vliv na růst, kvalitu chrupavek, kostí a zubů.

Vitamin B1

Neboli Thiamin působí příznivě na nervový systém a proti únavě, podílí se na metabolizmu sacharidů a na energetickém zásobování svalových buněk. Káva a černý čaj jej v těle zcela ničí.

Vitamin B2

Nazývá se také Riboflavin, je odolný vůči vysokým teplotám, naopak působením vody se rozkládá. Antikoncepční přípravky s estrogenem, antibiotika a léky na zklidnění, tento vitamín ničí. Člověk jej musí doplňovat potravou, neumí jej sám v těle syntetizovat. Role riboflavinu je především v metabolizmu tuků a cukrů a v produkci energie v buňkách – při fyzické námaze se podílí na přísunu kyslíku do svalových buněk. Neméně důležitý je však také pro dobrou funkci srdce, kůže a očí, kde působí proti zánětům. Má vliv na kvalitu nehtů a vlasů.

Vitamin B3

Je znám také pod názvem Niacin nebo vitamin PP. Je nutný pro uvolňování energie z potravy, může se používat pro snižování cholesterolu v krvi a ve velkých dávkách má schopnost rozšiřovat cévy a ovlivňovat tak pozitivně krevní tlak. Potřeba tohoto vitaminu stoupá v těhotenství a při kojení, při horečce či psychické a fyzické zátěži, při onemocnění ledvin, ale také při kouření a konzumaci alkoholu a sladkostí. Niacin se ve svém působení na lidské tělo vzájemně doplňuje s ostatními vitaminy skupiny B.

Vitamin B5

Nazývá se Kyselina pantotenová. Jde o odvozeninu z řeckého pantos, s významem „nachází se všude“, neboť tuto kyselinu nalezneme v širokém spektru potravin rostlinných i živočišných, stejně jako v tkáních lidského těla. Kromě vlivu na vnitřní metabolizmus živin je její vliv zásadní na kvalitu kůže, nehtů a vlasů. Zmírňuje projevy únavy, migrén, některých druhů alergie a pomáhá při odvykání kouření, zvyšuje koncentraci a zlepšuje paměť. Zásadní roli hraje v podpoře správných komunikačních přenosů mezi mozkem a nervovým systémem.

Vitamin B6

Vitamin B6 neboli pyridoxin ovlivňuje funkci nervového systému, imunitní reakce, tvorbu a energetické využiti bílkovin v organizmu a mírní například těhotenské nevolnosti. Je v potravě poměrně hojně zastoupen, jeho množství klesá vařením. Sportovci, ženy užívající hormonální antikoncepci, celiaci a chudokrevní lidé by měli tento vitamín přijímat v dostatečném množství.

Vitamin B9

Označuje se také jako kyselina listová nebo folát. Umožňuje vznik nukleových kyselin, látek tvořících DNA a RNA, tedy lidského genetického materiálu. Její vliv je podstatný v těhotenství a před jeho začátkem, kdy se má podávat ve zvýšeném množství již 3 měsíce před početím. Kyselina listová podporuje růst plodu a jeho nervové soustavy, snižuje výskyt vrozených vad – především rozštěpu neurální trubice. Doplňovat by se však měla také při užívání hormonální antikoncepce, kortikosteroidů a jiných léků, které kyselinu listovou vyplavují z těla. Významně působí na krvetvorbu.

Vitamin B12

Je označovaný také jako kobalamin, téměř se nenachází v rostlinných potravinách. V biologických pochodech organizmu hraje roli při krvetvorbě, vývoji centrální nervové soustavy a kvalitě přenosu nervových vzruchů. Ovlivňuje paměť, mentální jasnost a bdělost i náladu. Pro vstřebávání vitaminu B12 je nezbytná funkční sliznice žaludku. Zásoby v těle člověka jsou uloženy v játrech a postačí zhruba na 5 let. U kojenců je tato zásoba, získána v těle matky, na cca 5 měsíců.

Vitamin B7

Vitamin B7 neboli Biotin je také označován jako vitamin H, a to pro jeho příznivý vliv na pokožku a vlasy. Označení „ H“pochází z německého překladu těchto dvou slov (Haut und Haar). Biotin je v těle nezbytný pro udržení stálé hladiny krevního cukru, růst a obnovu buněk a tkání, a správnou funkci nervového systému.

Minerály a stopové prvky

Tyto látky si organizmus neumí sám vyrobit. Jsou nezbytné jako stavební prvky zubů a kostí a podílejí se na biochemických pochodech v těle. Mezi minerální látky patří vápník, fosfor, hořčík, chlor, draslík, sodík a zinek. Stopovými prvky jsou chrom, měď, fluor, jód, železo, mangan, molybden a selen.

Vápník

Vápník (kalcium) tvoří asi 1,5% tělesné váhy člověka a je z více než 99% obsažen v kostech. Pro tělo nezbytné množství vápníku se vstřebá ve střevech, a k zabudování do kostí je nezbytný vitamin D. Zbytek se vyloučí močí a stolicí. Vápník je součástí mnoha tělních pochodů, ovlivňuje srážlivost krve, uvolňování hormonů, chemickou rovnováhu, stahy srdce, přenos nervových vzruchů a činnost svalů. Zásadně ovlivňuje pevnost kostí a zdraví chrupu.

Fosfor

Fosfor je společně s vápníkem součástí kostí a zubů, ve kterých se nachází asi 85% jeho množství. Zbytek je součástí krve a měkkých tkání. Jeho správný obsah je důležitý pro správnou funkci nervů a mozku, udržuje rovnováhu kyselého a zásaditého prostředí v buňkách a tělních tekutinách. Podílí se na tvorbě energie v buňkách a aktivuje mnohé enzymy.

Hořčík

Hořčík je lehký kov, známý také pod názvem Magnesium, podle řecké oblasti Magnesia, kde se hojně vyskytuje. V lidském organizmu je hořčík nezbytným stavebním prvkem, kterého je v těle 24g, z čehož 60% obsahuje kostra. Je například důležitý pro činnost enzymů a tvorbu energie v buňkách, pro vznik nervových a svalových vzruchů, pomáhá k uvolnění tkání a působí proti křečím, posiluje trávení a zabraňuje vzniku ledvinových kamenů s obsahem vápníku. Hořčík pomáhá zklidňovat emoce.

Chlór

Chlór je v organizmu nepostradatelný pro správnou distribuci tekutin do buněk. Je součástí žaludečních šťáv a pomáhá při natrávení přijaté potravy. Vstřebává se ve střevech a je vyloučen v moči ledvinami.

Draslík

Draslík má svou nepostradatelnou roli ve správném hospodaření s vodou v organizmu. Spolupodílí se na tom společně se sodíkem. Jeho důležitost se uplatňuje v oblasti správného srdečního rytmu, vedení nervových a svalových vzruchů. Pomocí draslíku tělo dokáže hospodařit se zásobami cukru a měnit jej v energii.

Sodík

Sodík, společně s draslíkem, má svou nepostradatelnou roli ve správném hospodaření s vodou v organizmu. Udržuje svalový tonus a srdeční rytmus. Sodík se z organizmu vylučuje potem, zvracením či při průjmových onemocněních.

Zinek

Zinek je nezbytný pro správnou funkci vybraných enzymů a tvorbu bílkovin, podporuje zdravý růst, hojení ran a popálenin. Působí blahodárně na pokožku, a při podání ve formě masti, má tišící efekt při hemeroidech. Jde o silný antioxidant, chrání buňky před poškozením kyslíkovými radikály.

Stopové prvky

Stopové prvky, hovoříme také o mikroelementech, potřebuje organizmus v malém množství ke správnému vývoji a fungování. Jsou nezbytné pro fungování enzymů a tělo si je nedokáže samo vyrobit.

Při nedostatku železa se vyskytuje chudokrevnost, únava a poruchy imunity. U manganu jsou to kožní obtíže a zvýšení cholesterolu. Měď ovlivňuje množství bílých krvinek, při jejím nedostatku množství klesá. Úbytek hmotnosti a špatné zpracování glukózy může naznačovat nedostatek chrómu. U selenu jde o potíže se srdcem a kožní projevy. Nedostatek molybdenu sebou nese světloplachost a rychlý tep. Poruchy činnosti štítné žlázy má na svědomí nedostatek jódu a měně kvalitní kostní hmotu zase flór.

Stopovými prvky je možné se předávkovat. Železo je ve vysokých dávkách toxické, vede k průjmům až selhání jater. Halucinace a třes těla vyvolávají vysoké dávky manganu. Toxická je také měď, vyvolává nevolnost. Česnekový zápach z úst naznačuje vysoké dávky selenu, vedoucí k bolestem břicha a podrážděnosti. Konzumací potravin bohatých na molybden, jako jsou luštěniny či například i vejce, je možné podpořit vznik dny (metabolické kloubní onemocnění). Intoxikace fluorem může vést od ke kazivosti zubů, přes poškození kosterního skeletu, až k úmrtí.

Zpět na téma

Česká průmyslová zdravotní pojišťovna

Informace, které jsou obsahem této internetové stránky, jsou obecného charakteru. Svůj zdravotní stav vždy konzultujte s lékařem.

© ČPZP | Infocentrum: 810 800 000 | www.cpzp.cz | Navštivte nás na Facebooku