Jezte s rozumem

Jezte s rozumem

Vánoční tloustnutí

To jsem se dobře najedl! Po vynikajícím jídle nás určitě napadne tato věta, ale někoho (většinou ženy) vyděsí už předem představa, že si nebude moci alespoň den dovolit jídlo, aby odčinil svůj prohřešek. A tak se začíná objevovat onen nevyvážený a nezdravý kruh nepravidelné stravy, která může vést jednak k obezitě, jednak k zdravotním problémům.
Neustále nás trápí ručička váhy vychylující se směrem doprava a stále nové a nové přesvědčivé diety. Ale ve skutečnosti je tomu právě naopak.

Smiřme se s tím, že z některých žen nikdy nebudou vychrtlé modelky vykukující z módních časopisů a televizních obrazovek. Každý člověk má svou ideální hmotnost, která je dána pohlavím, výškou a tvarem těla. U některých lidí se ale objeví poruchy ve stravovacích návycích, což ohrozí tělesnou rovnováhu. Dospělý člověk sní průměrně 14 kg potravin týdně, tak si udržuje přibližně stálou váhu, samozřejmě , že strava musí být vyvážená a neskládat se jen ze sladkostí. Potrava je zdrojem energie, která udržuje hlavní tělesné orgány v činnosti. Rovněž udržuje při životě tkáně a buňky, podílí se na jejich růstu a obnovování. Jídlo dále obsahuje vitaminy a minerální látky , které pomáhají organismu „bojovat“ proti infekcím.

Množství potravy je přímo úměrné výkonu i věku jedince. Člověk, který těžce fyzicky pracuje, bude potřebovat denní množství energie dvojnásobně vyšší než člověk pracující v kanceláři. Novorozenec, který rychle roste, potřebuje v poměru k tělesné váze dvakrát tolik energie jako dospělý člověk. Potrava je v lidském těle „spalována na energii“. Energie obsažená v jídle se měří na kalorie nebo jouly. Jestliže přijmeme jídla více, než vydáme, ukládáme si přebytek ve formě tuku, přibíráme.

Většina dospělých potřebuje na den asi 2000-3000 kalorií, u žen kolem 2200 kalorií. Potřeba jídla se však u jednotlivců může lišit. Je také závislá na metabolismu – čas, za který je spálen tuk, a na množství pohybu. Tučné a sladké potraviny jsou doslova nabity kaloriemi a měli bychom se jim vyhýbat. To však neznamená, že bychom si je nemohli nikdy dopřát – stačí pak jen zvýšit naši fyzickou aktivitu.

Člověk, jehož hmotnost je o dvacet procent vyšší než jeho hmotnost ideální, je považován za člověka obézního.
I Česká republika se může chlubit předním místem v počtu obézních obyvatel. Nejen že obézní člověk trpí poruchami pohybového aparátu, ale i náchylnost k tak rizikovým onemocněním, jako jsou infarkt, mrtvice, cukrovka, poruchy krevního oběhu, je mnohem vyšší. Obezita zkracuje i délku života, mužům o čtvrtinu, ženám o šestinu.

Někteří z nás obezitu prostě „zdědí“ – jsme prostě k obezitě náchylnější. Mnohem častěji je obezita způsobena špatnými stravovacími návyky získanými v rodině, maminky by si měly dávat pozor na to, aby děti nedostávaly ke svačině příliš často sušenky, bonbóny, koláče a nezapíjely je přeslazenými čaji.
Někdy se člověk dostane v životě do situace, kdy přejídáním řeší vzniklé problémy – ztrátu partnera, přepracování. Jídlo se tak stává utěšitelem, ale jen na čas. Přibereme na váze, a když si pak uvědomíme, jak vypadáme, dostaneme se do ještě větší deprese a začneme ji řešit ještě větším přejídáním. Zde už je na místě cesta k lékaři, který upraví naše stravovací návyky a doporučí také vhodný způsob cvičení, abychom posílili svaly a spálili přebytečný tuk. Pro lidi, kteří dlouho necvičili nebo kteří jsou ve špatné fyzické kondici, je nutné, aby byli opatrní, možná by si měli nechat udělat základní vyšetření a teprve potom začít pomalu, postupně a nenásilně pěstovat kondici. Pamatujme tedy, ne každý druh sportu je pro nás vhodný.

Nikomu nepomůže, jestliže, veden snahou po zhubnutí, bude jíst málo nebo bude držet jednorázové a módní diety. Zpočátku sice opravdu zhubne,ale jenom proto, že tělo spotřebuje nahromaděné uhlovodany a současně s nimi i vodu, ale nespotřebuje nežádoucí tukové tkáně. Je prokázáno, že po skončení takové diety člověk své původní kilogramy rychle nabere zpět a často také přibere i něco navíc. Pokud se zdravý člověk rozhodne držet drastickou dietu, může s ní kdykoliv skončit, většinou totiž zjistí, že mít hlad je velmi nepříjemné, navíc se stane podrážděným, protože si nemůže vzít jídlo, které má rád, protože se to neslučuje s jeho dietou.
Rozhodujícím je tedy „zdravý přístup k jídlu“. Neznamená to, že budeme pobíhat po supermarketech a počítat kalorie, stali bychom se ještě nervóznějšími. Je dokázáno, že bychom měli jíst pětkrát denně v menších dávkách, strava by měla být pestrá (ovoce, zelenina, bílé maso, mléčné výrobky…). Pokud sami na sobě ucítíme, že jsme nějak více „oplácanější“, stačí přidat více pohybu, procházek. Rozhodně si však nedělejme výčitky z uždibnutého cukroví či čokoládové tyčinky, je lepší si život sem tam trošku osladit, než sníst najednou tři tabulky čokolády.

Zpět na téma

Česká průmyslová zdravotní pojišťovna

Informace, které jsou obsahem této internetové stránky, jsou obecného charakteru. Svůj zdravotní stav vždy konzultujte s lékařem.

© ČPZP | Infocentrum: 810 800 000 | www.cpzp.cz | Navštivte nás na Facebooku