Mobilní aplikace

Jak jsme na tom s vitaminy ?

Lidský organismus představuje specifický, značně komplikovaný systém. Pro udržení rovnovážného stavu, při kterém jedině může existovat, potřebuje odpovídající přívod asi 43 různých látek např. aminokyselin, nenasycených mastných kyselin, vitaminů, minerálních látek a stopových prvků, dále kyslík a vodu. Některé další potřebné látky si dovede vytvořit, ale jsou-li podány potravou, může to být výhodné (různé působky, karnitin, kreatin, koenzym Q 10 aj.)

Jednotlivé látky jsou přiváděny stravou. Lidský organismus tyto látky ve větší, či menší míře využije, zbytek odchází z těla stolicí nebo močí, či potem. Množství látek, které se v těle zadrží, závisí na procesu trávení a vstřebávání (resorpci). Podíl látky zadržené v těle z celkového obsahu podané látky udává hodnotu resorpčního koeficientu (RK), který se vyjadřuje v procentech. Jeho hodnota závisí na podmínkách trávení a vstřebávání, na množství konzumované látky a stavu zásobení organismu danou látkou, možnosti její kumulace a dalších faktorech.

Vstřebávání a endogenní ztráty vitaminů

U vitaminů rozpustných v tucích (a karotenů) je při jejich vstřebávání (resorpci) velmi důležitý obsah tuků ve stravě. Ten by měl činit minimálně 20 % celkového energetického podílu. Pod tuto hodnotu mohou nastat problémy se vstřebáváním vitaminů v tuku rozpustných. Pro karoteny a karotenoidy se uvádí minimální hodnota tuku ve stravě, která ještě zaručí odpovídající vstřebávání, 5–10g. Vstřebávání těchto vitaminů je výrazně narušeno při průjmech.

Vitamin A (retinol), přijímaný ve formě esteru retinolu, je již v žaludku a v tenkém střevě hydrolyzován a jako retinol je transportován do střevní sliznice. Kromě již zmíněné podmínky dostatku tuků ve stravě je další podmínkou přítomnost solí žlučových kyselin - pak může být RK retinolu vyšší než 80 %. Podobně se vstřebávají karoteny s RK o polovinu nižším. Při vyšším přívodu karotenů se RK snižuje a naopak. RK karotenů se také zvyšuje tepelnou úpravou potravin, což je přičítáno narušení buněčných membrán a tím lepšímu uvolnění těchto látek. Karoteny se v organismu štěpí a následně redukují na retinol. Stupeň konverze karotenu na retinol je zvyšován nebo snižován podle potřeby organismu. Při vysokém přívodu karotenů nedojde ke zvýšení obsahu vitaminu A v těle natolik, aby se vyskytlo riziko z nadbytku vitaminu A.

Vitamin D se jednak vytváří v pokožce z provitaminů, jednak se vstřebává ve střevě ze stravy za podpory vápníku a fosforu a za přítomnosti tuků. Vstřebávání vitaminu D snižuje vyšší hladina glukokortikoidů a vysoké množství vápníku v krvi.

Vitamin E je také vstřebáván při dostatku tuků ve stravě. Důležitým předpokladem dobrého vstřebávání je normální sekrece žluči. Při vstřebávání vitaminu E se vyskytují výrazné individuální rozdíly.

Vitamin K1, phylochinon, přichází z rostlinné stravy a vstřebává se ve střevě do lymfatického oběhu, ale resorpční koeficient je nízký. Vitamin K2 se vytváří ve střevě působením mikroflóry trávicího ústrojí a vstřebává se téměř stoprocentně.

Při vstřebávání vitaminů rozpustných ve vodě většinou nejsou problémy, kromě vitaminu B12, niacinu a kyseliny listové.

Vitamin B1 je vstřebáván v horních partiích tenkého střeva jako volný téměř ze 100 %, zejména při nízkých koncentracích ve stravě. Při vyšším přívodu se vstřebá s podstatně méně. Alkohol a oxid siřičitý výrazně snižují jeho vstřebávání a využití.

Vitamin B2 je ve stravě většinou vázán na bílkoviny nebo fosfáty. Při trávení dochází k enzymové hydrolýze a vzniklý volný riboflavin je aktivním procesem vstřebáván v tenkém střevě.

Vitamin B6, pokud se ve stravě vyskytuje ve formě fosfátů nebo glykosidů, musí být při trávení uvolněn a vstřebává se v tenkém střevě.

Vitamin B12 pro vstřebání z potravy vyžaduje „ vnitřní faktor“, což je glykoprotein, který se vytváří v žaludeční sliznici. Stupeň vstřebávání se řídí množstvím vitaminu B12 ve stravě. Z 0,5 μg se vstřebá 75 %, z 1 μg jen 50 %. Vitamin B12 se může ukládat v těle na velmi dlouhou dobu (více než 1 rok).

Niacin je v potravinách často ve formě koenzymů a z nich se po odštěpení dobře vstřebává jako volný nikotinamid nebo kyselina nikotinová. Často je, zejména v obilovinách vázán na bílkovinnou a sacharidickou složku v glykopeptidech (niacytin), které se velmi obtížně štěpí a využitelnost niacinu je z těchto zdrojů velmi nízká.

Kyselina listová se vyskytuje jako mono- nebo polyglutamát. Ve formě monoglutamátu se vstřebává lépe. Vazba s pěti až šesti jednotkami kyseliny glutamové vede ke snížení vstřebatelnosti až na polovinu, zejména za přítomnosti látek, které brzdí její uvolnění.

Biotin se ve stravě často vyskytuje vázaný v enzymech. Při trávení musí být uvolněn specifickým enzymem biotinidázou, který je obsažen v pankreatické šťávě. Vstřebávání probíhá v horních partiích tenkého střeva aktivním transportem za pomoci sodíku. Ve spodních partiích tenkého střeva se vstřebávání snižuje, ale v tlustém střevě se vstřebává biotin vytvořený mikroflórou trávicího ústrojí a tedy množství vstřebaného biotinu může být vyšší než množství přijaté potravou.

Vitamin C se při přívodu do 100 mg za den vstřebává z 80 – 90 %. Při vyšším přívodu resorpční koeficient výrazně klesá. Resorpce se snižuje při zvýšení přívodu železa, mědi a zinku. Na druhé straně však vitamin C zvyšuje vstřebávání železa.

NutriVIT logo

Autor: - nn -

Facebook

Infocentrum
810 800 000, 597 089 205
(částečně hrazeno)

kód pojišťovny: 205