Všudypřítomné alergie

Alergie jsou jednou z největších epidemií současnosti. Alergická onemocnění jsou zřejmě pozůstatkem historického vývoje.

V našem organismu zůstala látka, která dříve pomáhala chránit naše tělo před parazity a nyní již žádnou roli pravděpodobně nemá. Za určitých okolností však začne hledat, proti čemu by zaútočila. Začne na sebe vázat částečky prachu, pylu, roztoče apod. a začne organismu škodit.

Alergií trpí stále více lidí. Přibývá mezi nimi dětí i dospělých. Proč tomu tak je, stále není jasné, důvodů je mnoho. Změny v životním prostředí (znečištění, globální oteplování), změny životního stylu (migrace, nedostatečná adaptace na nové prostředí), stále více času trávíme v budovách, naše strava ztratila přírodní logiku (nerespektujeme skladbu potravin v závislosti na ročním období).

Zásadně se změnila lékařská péče – přestal fungovat „přírodní výběr“ díky antibiotikům a očkovacím látkám, tím pádem roste počet dětí s vadnou imunitou s každou novou generací. Některé léky jsou dokonce přímým spouštěčem alergie. Téměř každý z nás měl alergickou reakci na antibiotika, v příbalových letácích rozmanitých léků je zmíněno riziko alergie.

V roce 1996 trpělo alergií asi 17 procent českých dětí a astmatem čtyři procenta, o deset let byly podíly dvojnásobné. Neexistuje jednoduché vysvětlení, které by odhalilo příčinu tohoto nárůstu. Jak bylo zmíněno, přispívá k němu život v interiéru, znečištění ovzduší a fakt, že se děti v době po porodu méně setkávají s přirozenými nečistotami.

Velký vliv má také genetika: pokud rodiče mají dispozice k alergii, je velká pravděpodobnost, že ji bude mít i dítě. Konstituce imunitního systému je dána geneticky. Nejdůležitějším faktorem v pozadí nárůstu alergií u lidské populace je špatné formování imunitního systému dítěte. Tímto je možné vysvětlit přítomnost alergie u dítěte v rodině nealergiků.

Důležitou roli hraje i střevní sliznice, neboť umí vzniku alergie zabránit. Špatné výživové návyky (uzeniny, sladkosti, málo vlákniny) ale vedou k jejímu zatěžování. Dalším problémem jsou děti kuřáků. Je až neuvěřitelné, kolik dětí je vystaveno pasivnímu kouření a dráždění sliznice. Samostatnou kapitolou jsou zvířecí alergeny. Nepůsobí jen chlupy, ale i buňky kůže a výkaly. Velmi nebezpečný je hmyzí alergen, reakce po bodnutí vosou a včelou bývá život ohrožující.

Způsob léčby souvisí se stanovením co nejpřesnějšího typu přecitlivělosti, rozsahu této reakce a určení typu cílového orgánu alergické reakce. Po stanovení diagnóz lze indikovat individuální léčbu. Specifická léčba představuje kauzální zásah do alergické reakce se snahou o zmírnění alergické odpovědi, zastavení rozšiřování spektra alergenů, na které může organismus reagovat.

Vývoj imunitního systému

Imunitní systém dítěte se formuje v těhotenství (po narození se u dětí ukáže obecná kvalita imunity) a několik následujících let. Mateřské mléko a kojení mají význam i pro formování imunitního systému kojence. Mateřské mléko obsahuje velké množství imunomodulačních látek, které nemají jen pasivní účinek, jak se donedávna myslelo. Řada těchto látek zprostředkovává spojení mezi zkušeným imunitním systémem matky a „naivní“ imunitou dítěte.

Imunitní systém dítěte je tak adaptován na prostředí, ve kterém s matkou žije. Je však otázkou, nakolik jsou dnešní matky zdravé a dokáží ladit imunitu kojence.

Děti, které mají výrazně sníženou imunitu, jsou často nemocné a závislé na opakovaném užívání antibiotik. Jejich imunitní systém je i více náchylný k alergiím. Pak existuje velká skupina dětí, které nejsou tak často závislé na antibiotikách, ale přesto alergiemi trpí. U těchto dětí je patrné zrání imunitního systému: nejčastějším alergickým projevem krátce po narození bývá ekzém (seboroický, atopický), nejčastějším alergenem je bílkovina kravského mléka , vaječný bílek a lepek.

Tento stav trvá do dvou až čtyř let: pak ustupují ekzémové projevy a začínají slizniční alergie typu alergické rýmy, zánětu spojivek, astmatu, mizí potravinové alergie a nastupují takzvané vzdušné alergeny jako pyly, roztoči, srst zvířat nebo plísně.

Alergie a infekce k sobě bohužel patří. Jednak imunitní systém alergika je náchylný k infekci. Na druhé straně alergie způsobují podráždění sliznic, tím narušují přirozenou bariéru a opět vzniká náchylnost k infekcím. Alergický terén se infekce hůře zbavuje, a proto se četné infekce stávají chornickými. A chronický zánět sliznic je přecitlivělý k alergenům. Rozdíl mezi infekcí a alergií lze určit z ročního období. Nejjednodušší je zkusit léky na alergii – dle efektu do šesti hodin se odhalí podíl alergické složky.

Rozdělení alergií

Chceme-li alergie třídit, musíme vědět, jaký je původce alergie a jaké jsou její projevy. Alergeny tak mohou být inhalační (pyly, roztoči, plísně, zvířecí alergeny), potravinové (vajíčka, mléko, ořechy, rozmanité druhy ovoce, sója, rajčata), kontaktní (alergie na kovy, latex) a dále jimi mohou být hmyzí bodnutí, léky nebo slunce nebo chlad. I projevy alergie se mohou lišit:

• alergická rinitida (nejčastěji polinóza – alergie na pyly) – ucpaný svědící nos s vodovou rýmou, opuchlé a svědící oči
• astma – hvízdavé dýchání, pocit dušnosti, kašel, potíže s dýcháním při námaze
• ekzém – u atopického ekzému se objevují ložiska na různých místech těla, ekzém je i příznakem alergie kontaktní
• potravinová alergie – pocit brnění v ústech, otoky rtů, jazyka, obličeje nebo krku, kopřivka, anafylaktický šok (projevy jsou bezvědomí, závrať, problémy s dýcháním, rychlý slabý tep, vyrážka, nevolnost a zvracení)
• alergie na léky – kopřivka, svědící kůže, vyrážka, otoky obličeje, anafylaktický šok
• alergie na hmyzí bodnutí – bolestivý otok trvající několik dní, vyrážka v okolí místa vpichu, anafylaktický šok

Atopický ekzém

Atopický ekzém je abnormální odpovědí organismu s projevy přecitlivělosti na určité látky v okolním prostředí. Ta vede k rozvoji svědivých, suchých a červených ložisek na kůži. Tento ekzém je chronické povahy a postihuje 14-24 % populace. Nelze jej vyléčit, protože sklon k nemoci je vrozený, ale s důslednou prevencí a léčbou jej lze dostat pod kontrolu.

Postihla-li nás mírnější forma ekzému, můžeme léčbu zvládnout pomocí volně dostupných krémů a mastí. Základními léčebnými prostředky jsou tzv. emoliencia – promazávací tělová mléka, krémy, masti a koupelové oleje. Kůži zvláční, promastí, hydratují a chrání proti zevním vlivům.
Při těžších formách ekzému je vhodné navštívit dermatologa, který doporučí léčbu zevní nebo systémovou. První formou je léčba lokální, kam patří zinková pasta nebo kortikoidy. Kortikoidy jsou léky odvozené od přirozených hormonů kůry nadledvin. Mají silné protizánětlivé účinky a v akutní fázi atopickému ekzému jsou nepostradatelné. Jejich předností je rychlý nástup účinku, nevýhodou při dlouhodobém používání je ztenčování kůže, tvorba jizviček, žilek, snížená odolnost kůže.

Imunomodulátory se používají u pacientů, u nichž selhaly lokální kortikosteroidy, nebo tam, kde je vážné riziko nežádoucích účinků při delším použití kortikosteroidů. Imunomodulátory působí jako silné tlumiče imunitních reakcí a mají specifičtější mechanismus účinku než kortikosteroidy. Rozsáhlé klinické zkušenosti ukázaly, že lokální imunomodulátory jsou vysoce účinné v léčbě příznaků atopického ekzému a dobře tolerované i při dlouhodobém použití jak u dospělých, tak i u dětí starších dvou let. V akutní fázi mohou místní imunomodulátory dráždit, proto se doporučuje první tři dny aplikovat kortikoidy a pak teprve přejít na tyto látky.

Nepříjemná rýma

„Čistý“ nos má obrovský význam pro kvalitu našeho života. Na nosní sliznici se vdechovaný vzduch ohřívá a zvlhčí, jinak by podráždil průdušky ke křeči. Sliznice zachycuje cizorodé částečky. Jsou zde čichová zakončení, která rozpoznají toxické látky a vyšlou poplachové signály. Je zde také rozsáhlý imunitní systém, který zachycuje viry a bakterie. Všechny tyto funkce chrání naše průdušky a zajišťují kvalitní dýchání a zásobení organismu kyslíkem.
Je-li sliznice nosu poškozena, ztrácí některé z těchto funkcí a dochází k alergickým reakcím, rýmě, zánětům vedlejších nosních dutin či poškození průdušek, které se při častých zánětech může vyvinout v průduškové astma.

O sliznici dutiny nosní musíme pečovat. Stále častěji se ukazuje, že při zánětu a poškození sliznice se osvědčují spíše mírné a přirozené preparáty, např. slaná voda. Před aplikací lokálního nosního léku na alergii (kortikoid, antihistaminikum) je třeba uvolnit nos, vyčistit a zvlhčit nosní sliznici. Spreje s nejvyšší koncentrací NaCl účinně a bezpečně uvolňují nos a dutiny ucpané v důsledku alergií. Zmírňují otok, čistí nosní cesty a odstraňují alergeny ze sliznice. Jsou vhodné i k dlouhodobému použití při alergii bez rizika závislosti.

Sport a astma

Astmatiků přibývá – udává se, že v dětství má astma v nějaké formě každé desáté dítě, přičemž část z nich musí používat například příruční inhalátory ve spreji. Více jím trpí chlapci a část z něj zřejmě vyroste, protože mezi dospělými udávají statistiky pět procent astmatiků, mezi nimiž naopak převažují ženy.

Lékaři tvrdí, že sportovat může člověk, který má astma od dětství, ale i ten, komu se astma poprvé ohlásí až v dospělosti. Pokud jsou astmatici dobře léčeni, nemají obtíže a dodržují doporučená opatření, což znamená, že třeba nekouří, při sportu jim nic nehrozí. Některým astmatikům se však potíže po velké fyzické námaze dostaví – pro takové se tím pádem nehodí vrcholový sport ani běh.
V každém případě se astmatici více než jiní musí zajímat o to, jaké je počasí – moc velké horko, silný mráz nebo smog mohou k dýchacím problémům přispět.

Mezi nutná opatření patří také užívání léků, ty se v případě, kdy to lékař vyhodnotí jako potřebné, užívají dlouhodobě a preventivně, aby se podařilo předcházet záchvatům. Léky mají za úkol zároveň bránit stále většímu poškozování sliznice dýchacích cest. Základem terapie jsou kortikosteroidní hormony, podávané v inhalátorech, u kterých díky této formě užívání stačí o dost nižší dávka než v tabletách. Kromě toho se berou rovněž inhalační léky uvolňující stažené hladké svaly v plicích. Nové přípravky už kombinují oba typy léků v jednom inhalátoru.

Zveřejněno 11. 5. 2026