Srdce

Srdce pracuje jako jednoduchá pumpa se dvěma okruhy. Je to dutý sval, který rytmickými stahy vytlačuje krev do cévního řečiště. Za minutu projde srdcem šedesátkrát více krve, než samo váží (okolo 300g). Krevní oběh tvoří až 96 tisíc kilometrů dlouhá síť cév, která rozvádí krev do každé části těla. Krev obnovuje ve tkáních zásoby živin a kyslíku. Odplavuje odpadní látky a oxid uhličitý. Okysličená krev proudí od srdce největší tepnou, 3cm širokou aortou, která se větví na další hlavní tepny zásobující orgány a končetiny. Odstupující tepénky přecházejí v jemné předivo vlásečnic, kapilár, které jsou ve styku s buňkami tkání a orgánů. Krev se vrací k srdci obdobnou sítí stále se zvětšujících žil. Malým krevním oběhem pak proudí do plic, kde se okysličí a zbaví oxidu uhličitého. Odborně mluvíme o kardiovaskulárním systému. Skládá se tedy ze dvou oddílů: centrálního (srdce) a periferního (cévy).

Srdce leží ve vazivovém vaku zvaném osrdečník (perikard). V tomto obalu je malé množství tekutiny, která chrání srdce před nadměrným třením a nárazy. Uvnitř je srdce chráněno před vysokým tlakem protékající krve výstelkou-endokardem.

Srdce je rozděleno srdeční přepážkou na dvě poloviny, pravou a levou a každá polovina má dvě dutiny. Horní, tenkostěnné, se nazývají síně (atria) a krev do nich přitéká. Spodní dutiny, tzv.komory (ventrikula), slouží k vytlačování krve do plicního řečiště a těla a jejich svalovina je silná. Okysličenou krev pumpuje do těla levá komora, která je nejnamáhavější částí srdce. Stěny dutin vystýlá hladká nitroblána srdeční (myokard). Každá polovina srdce je samostatnou pumpou. Jsou od sebe oddělené širokou stěnou-septem.

Velikost srdce odpovídá velikosti pěsti dospělého člověka. Srdce leží v dolní části hrudníku za hrudní kostí a je z větší části obklopeno plícemi. Srdce se při své práci neustále zvětšuje a zmenšuje. Rytmické střídání stahu (kontrakce) a uvolnění (relaxace) se nazývá srdeční tep. Během relaxace se srdce plní krví přivedenou žilami z celého těla. Pak se srdce začíná stahovat a velkou silou vypuzuje krev do tepen. Okysličená krev začíná svou dráhu v plicích. Tepenným oběhem se dostává až do jemných kapilár protkávajících orgány. Zde se kyslík a živiny vyměňují za oxid uhličitý a metabolický odpad. Odkysličená krev se hromadí v horní a dolní duté žíle, které ústí do pravé srdeční síně. Po přečerpání do pravé komory je z ní vypuzena do plic, kde se okysličí a vrací se do levé srdeční předsíně. Z levé komory odchází do těla. Zásobování jednotlivých tkání krví závisí na jejich metabolických potřebách. Nejdůležitější je zásobování mozku. Chlopně brání návratu vypuzené krve zpět do srdce. Tvoří je houževnaté, pružné cípy složené z vazivové tkáně a jsou připojeny k pevným prstencům tvořeným srdeční svalovinou a vazivovou kostrou. Uvnitř srdce pracují čtyři srdeční chlopně. Mezi předsíněmi a komorami se nacházejí síňokomorové (atrioventrikulární) chlopně. Do pravé komory hlídá vstup trojcípá (trikuspidální) chlopeň. V levé komoře plní stejný úkol chlopeň dvojcípá (mitrální). Mezi komorami a tepnami jsou chlopně poloměsíčité (semilunární). Na pravé straně se nachází plicní chlopeň a na straně levé chlopeň aortální.

Tepny (artérie) rozvádějí okysličenou krev a žíly (vény) sbírají krev odkysličenou. Artériemi proudí krev pod vysokým tlakem, ve vénách naopak musí kapsovité chlopně bránit zpětnému pohybu krve. Posunu krve ve vénách napomáhá činnost svalstva a tepání sousedních artérií.Před započetím srdečního stahu přitéká tmavší, málo okysličená krev do pravé síně horní a dolní dutou žilou. Současně se naplňuje levá síň světlejší, okysličenou krví z plicních žil. Srdce je nyní v klidu (diastola) a počínající stah (systola) vytlačí nejprve krev z obou síní přes otevřené cípaté chlopně do komor.Stah pokračuje a svalovina levé komory vypuzuje okysličenou krev do velké tepny (srdečnice, aorty) a dále do těla. Pravá komora současně vhání odkysličenou krev do plicní tepny. Chlopně mezi síněmi a komorami (pravá trojcípá, levá dvojcípá) jsou zpětným tlakem uzavřeny a brání zpětnému pohybu krve. Poloměsíčité chlopně v ústí tepen jsou naopak otevřeny. Tepny, kterými proudí okysličená krev do orgánů, jsou trvale pod tlakem, a proto mají silnou třívrstevnou stěnu. Tlak v nich klesá se vzdáleností od srdce. Lékaři ho měří na paži a udávají dvě jeho hodnoty : tlak diastolický, který je nižší – diastolický tlak 80 mm Hg má osoba tehdy, když se srdce plní krví (krevní tlak se udává v milimetrech rtuťového sloupce – jde o výšku, do jaké je tlak krve schopen vytlačit rtuťový sloupec), a tlak systolický (při stahu srdce) s hodnotou kolem 120 mm Hg.

Srdce dítěte bije rychleji než srdce dospělého člověka. U narozeného dítěte bije rychlostí 120 úderů za minutu a váží asi 120 gramů. Průměrná váha srdce dospělého člověka je 300gramů, rychlost tepů u muže se pohybuje kolem 70, u ženy 80 úderů za minutu. Při cvičení se zvýší počet úderů na více než 150 úderů za minutu.

Většina orgánů a tkání těla odčerpá méně než jednu čtvrtinu kyslíku přenášeného krví. Srdce využije až tři čtvrtiny kyslíku obsaženého v koronárních tepnách. Aby mělo srdce dostatek kyslíku, energie a živin, potřebuje své vlastní krevní zásobování. Srdce nemůže využít krev protékající jeho komorami díky vysokému tlaku uvnitř. Tenké krevní cévy vedou krev do všech hlubších častí srdečního svalu. Srdce má své vlastní cévy, dvě věnčité (koronární) tepny, které odstupují z aorty těsně nad jejím připojením k srdci. Název tepen srdce je odvozen z latinského slova znamenajícího „věnec“, protože věnčité tepny obepínají srdce jako věnec.

Facebook

Infocentrum
810 800 000, 597 089 205
(částečně hrazeno)

kód pojišťovny: 205