Krev

Každý složitější mnohobuněčný organismus potřebuje oběhový systém, zásobující živinami a kyslíkem každou část těla a odvádějící produkty látkové výměny. V těle obratlovců koluje krev, někdy se označuje jako tekutá tkáň. Představuje jednu čtrnáctinu tělesné hmotnosti (5-5,5 litrů u muže, u dospělé ženy o něco méně). Zásobuje každou buňku organismu kyslíkem, vodou a živinami a z mezibuněčných prostor odplavuje odpadové produkty a CO2. Dále transportuje hormony a protilátky a vyrovnává teplotu jednotlivých částí těla.

Okolo 45 procent objemu naší krve tvoří různé specializované buňky, z nichž každé plní určitý úkol. Laboratorní odstředivkou lze urychlit rozdělení krve ve zkumavce na plazmu, vrstvičku bílých krvinek a krevních destiček a červené krvinky. Plazma obsahuje 90 procent vody, dále soli ( Na, Ca, K) a bílkoviny. 3 hlavní typy bílých krvinek – granulocyty, malé a velké lymfocyty a monocyty. Krevní destičky jsou nejmenší a červené krvinky nejpočetnější.

Lidské tělo obsahuje o něco méně než tři litry plazmy, lepkavé, jantarově zbarvené tekutiny. Základní funkcí plazmy je přepravovat červené a bílé krvinky. Krev tělem proudí v uzavřené soustavě cévních a krevních cest – v tepnách, žilách, vlásečnicích. Anglický lékař William Harvey (1578-1657) označil r.1628 srdce za ústřední čerpadlo a prohlásil, že krev tělem obíhá v nepřerušeném a uzavřeném systému trubic-cév. Tehdy ale zdaleka netušil, že naše krevní rozvodná síť má obrovské rozměry, neboť celková délka všech cév v těle ,včetně nejmenších kapilár ve tkáních, se blíží 100 tisícům kilometrů.Tepny a žíly jsou nepropustné, ale drobné vlásečnice, které umožňují průchod krve z tepen do žil, umožňují také přechod vody, cukrů, aminokyselin stěnami do naší tkáně. Přitom voda se do vlásečnic vrací stejně rychle, jako prosakuje ven, takže celkový objem krve zůstává stále stejný. Vracející se voda obsahuje odpadní produkty buněk, krev je neustále propírána ledvinami, které z krve tyto odpadní produkty odstraní.

Plazmatické proteiny se nazývají albumin,globulin, fibrinogen. Albumin udržuje osmotický tlak krve- tento tlak působí v opačném směru než tlak vyvíjený srdcem. Protilátky jsou tvořeny z proteinů gamaglobulinu a zneškodňují cizorodé mikroby. proteiny gamaglobulinu se vytvářejí ve slezině nebo lymfatických uzlinách a obíhají v krvi i poté, co zdolaly původní infekci, tak se stáváme imunními vůči dalším útokům.

Fibrinogen se vytváří v játrech a je nezbytný pro srážení krve. Při srážení krve se mění fibrinogen na fibrin a zbylá tekutina je sérum. Má podobné složení jako plazma. Přílišné intenzivní krvácení je velmi nebezpečné, protože může vést ke smrti. Mechanismus srážení krve však může ztrátu velkého množství krve zastavit. kostní dřeň produkuje krevní destičky, které jsou menší než červené krvinky. Když dojde k poškození cévy, krevní destičky se shromáždí na poškozeném místě, přilepí se na sebe i na poškozené místo. Destičky uvolňují hormon zvaný serotin, který podněcuje stahování cév – to vede ke snížení průtoku krve. Krevní destičky dále stimulují fibrinogen k tomu, aby se proměnil ve fibrin. Vlákna fibrinu se pak omotají kolem krvinek, a vytvoří tak polotuhou hmotu. Celá síť se pak stáhne, vytlačí průhlednou žlutou tekutinu zvanou sérum a vytvoří pevnou sraženinu. Nejznámější poruchou srážlivosti krve je hemofilie, která je dědičná. Postihuje jen muže, ale ženy mohou být jejími nositelkami. Sebemenší poranění může vést k nekontrolovanému krvácení.

Zbarvení červených krvinek je způsobeno hemoglobinem (bílkovina globin spojená s barevnou složkou obsahující železo). Hemoglobin váže v plicích kyslík, okysličený hemoglobin je světle červený (tzv. oxyhemoglobin) a přenáší kyslík do tkání.Jakmile kyslík odevzdá, změní svou barvu na tmavě červenou. Pak naváže oxid uhličitý, který dopraví do plic a my jej vydechneme.

Bezjaderné červené krvinky diskovitého tvaru (erytrocyty) vznikají v kostní dřeni a žijí asi tři až čtyři měsíce. Nízký počet červených krvinek může vést k řadě chorob známých pod názvem anémie-chudokrevnost. Lidské tělo nedokáže vytvářet hemoglobin bez přísunu železa. U žen je anémie rozšířenější – při těžkém průběhu menstruace nebo během těhotenství, kdy matka dává železo rostoucímu plodu.

Tisíckrát méně je v krvi bílých krvinek (leukocytů). Také se tvoří v kostní dření, jsou kulovitého tvaru, větší než červené krvinky. Existují v několika typech. Monocyty a granulocyty pohlcují různé cizorodé látky a mikroorganismy (tzv. fagocytóza), lymfocyty přenášejí protilátky. Bílé krvinky jsou pro obranyschopnost organismu nezbytné. hromadí se v místech poranění a infekce a představují hlavní součást zánětlivé tekutiny – hnisu. Bílé krvinky snadno procházejí stěnami vlásečnic a mnoho se jich nachází ve tkáních.

Krev každého člověka náleží do určité skupiny. Základní krevní skupiny jsou 4: A,B,AB,0. Označují přítomnost určitého antigenu ve stěně erytrocytů. Lidé skupiny A nemají v plazmě protilátku anti-A, ale mají anti-B a naopak. Krev skupiny AB obsahuje antigen A i B, ale nemá anti-A ani anti-B. Krev skupiny 0 neobsahuje žádny antigen. Při transfuzích by nedodržování krevních skupin vedlo ke srážení červených krvinek. Jedním z objevitelů krevních skupin je dr. Jan Janský (1873-1921). Existují však i krevní podskupiny a 85 lidí ze sta má v erytrocytech tzv. Rh-faktor, který nese pojmenování po opici makak rheseus, u které byl poprvé zjištěn. Rh-systém má šest faktorů, přičemž nejdůležitější je faktor D. Rh-faktor je pozitivní, pokud jsou červené krvinky nositeli faktoru D. Pokud Rh negativní osoba dostane při transfuzi Rh pozitivní krev, pak vlastní krev této osoby identifikuje faktor D jako cizorodou látku a vytvoří protilátku, aby ji neutralizovala. Rh faktor je stejně jako krevní skupiny dědičný. Problém může nastat v těhotenství. Mají-li spolu dítě Rh negativní žena a Rh pozitivní muž, pak dítě může být Rh pozitivní. Při porodu matka krvácí přes placentu, a tak se krvinky dítěte mohou dostat do žil matky. Pokud k tomu dojde, matka si proti nim vytváří protilátky a stane se imunní vůči faktoru D. Proto ženy dostávají po narození prvního dítěte protilátku proti faktoru D, což zastaví tvorbu jejich vlastních protlátek.

Facebook

Infocentrum
810 800 000, 597 089 205
(částečně hrazeno)

kód pojišťovny: 205